Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Jako prezident Ruska nikoli Česka

24. 4. 2021 16:13

Koho jsme hlavou zvolili, 

toho hlavou máme,
svoji hrdost klidně zaprodáme.
Ryba smrdí, nevadí,
našinec si poradí.
A pak se divíme, že nám kvete smetí
a víra národa, ta rychle pryč letí.

 

Už  týden máme žhavou zprávu o tom, že jsme se stali centrem teroristického útoku Ruska. Prezident mlčí, když má mluvit - jindy má slov plná ústa, když dělá ostudu a naráz mlčí a nemá co by k tomu řekl sic národ si myslí, že potřebuje jeho slova, jeho, jako vrchního velitele vojska, které ovšem nekolaborovalo s Ruskem, ač by si to jejich nejvyšší velitel zajisté přál. Teď neví, co má dělat, ani vojáci ho neposlouchají, národ ho chce a vlastně nechce slyšet, ocitl se v situaci, kdy vlastně národ ho nepotřebuje, ale už jen trpí, že má prezidenta, vlastizrádce, že pan soudruh prezident hraje Jidáše mezi apoštoly.

 

Mons. Václav Malý, pomocný biskup pražský vyslovil, že pro pana prezidenta nastává hodina pravdy. Jsou to velmi moudrá slova dobrého biskupa na svém místě. Ovšem soukromě si to vůbec nemyslím, ale spíše myslím, že nemůže nastat jeho hodina pravdy, protože pan soudruh prezident, není pravdy schopen, ve svém prezidentském úřadě prostě scvoknul a to už mu nikdo neodpáře a hrdý národ spíše přijímá, že raději nemá prezidenta, než tuto katastrofu. 

 

Prezident, ať je si sám na hradě, ať se klidně chlubí tím, že patří mezi vozíčkáře, aby vzbudil pozornost. Nevzbudí však už pozornost, ale lítost nad chudákem, který si říká, že je prezident, svým týmem je chlácholen, že bez něj by to v národě nešlo, ale náš národ nepotřebuje takového zrádce a počká si raději na prezidenta, který národ proslaví, jako Masaryk, Beneš, Hácha, soudruzi prezidenti, Husák, Havel i Klaus. Tento soudruh však trvá na tom, že má jméno (a to skutečně má) a jeho svátek by se měl slavit. Myslím si však, že když po generace se nedávalo jméno Adolf, po Milošovi horší Miloš už nepovstane.

 

Když jsme v týdnu ráno, když to bylo ještě žhavé nad tím přemýšleli, napadla mě situace farizeů, kdy Ježíši měli odpovědět, odkud, že byl křest Janův, zda od Boha nebo od lidí a museli odpovědět nevíme, protože řekli-li by od Boha, byla by nasnadě otázka, proč neuvěřili, řekli-li by od lidí, báli se kamenování a tak byli odsouzeni, že nedostali odpověď na svou otázku.

 

Má-li soudruh prezident odsoudit Rusko, pak nemůže chtít Sputnik, zpronevěří se celé své politice, kdy i v jisté kauze, která se v tom také propírá, chtěl vyšetřovat vlastní zemi, že by snad vyráběla jedy a vůbec všemu proruskému, co celé své prezidentské poslání propaguje. 

 

Má-li se zastat Ruska, pak se s velkou zřejmostí a vědomě zastává teroristů.

 

Má-li říci jako Okamura onu třetí variantu: "Padni komu padni," pak by to byl trapas, protože je jasné, že sic se snaží naši politici naznačovat, že pan soudruh prezident souhlasí a podporuje stanovisko vlády a vyhoštění nadbytečných lidí z ruské ambasády, je mi víc, než jasné, že tato jeho podpora je zcela falešná a on nemůže dělat nic, protože bude-li mlčet, je to špatně, bude-li mluvit, bude lhát a bude to taky špatně. 

 

Pan soudruh prezident má jedinou možnost a to velmi směšnou, že řekne národu:

 

Milý národe,

 

vůbec nechápu, proč bych se měl omlouvat za to, že jsem od počátku chtěl zradit stát, vždyť jste věděli, že to chci a po ničem jiném netoužím, protože jsem nebyl zvolen prezidentem už dávno a chci se celému národu pomstít za tu velikou křivdu, kterou mě způsobil.

 

Vzpomeň si: Když jsem se hlásil za prezidenta, slíbil jsem ti a dostál tomu, že svrhnu vládu. Vy jste mě dali většinu hlasů k tomu, abych to mohl udělat. Po celou dobu jsem podváděl a dělal ostudu, kde to jen šlo. 

 

Nechtěl jsem nikdy dělat nic dobrého a slib jsem řekl jen proto, že se to tak musí. Slíbil jsem taky pozvat papeže, ale přece si sem nepozvu posla pravdy, když chci lhát, to dá logiku.

 

Po pěti letech byl problém s uprchlíky a tak jsem to vzal jako svoje téma. V prvním kole voleb jsem nezískal ani 50% důvěry a k volbám přišlo tolik lidí, že mi hrozila prohra. Když jsem postoupil do druhého kola a vyhrál, začal jsem všem okamžitě nadávat. Moc se ti to  nadávání líbilo, však proto jsi mě asi znova zvolil. 

 

Uprchlíci sem nepřišli, ale agenti horší než STB, vlastně už tu dávno byli, však sám jsem je pozval, teď to jen někdo nešikovně prozradil, a taky koronavirus z Číny, za který možná nemohu, ale cokoli je z Ruska nebo z Číny je dobré, takže se mi všechno líbí i to, že se teď trápíš ještě navíc s ruskými agenty, kteří útočí na naši zemi a které jsem po celou dobu podporoval vědom si toho, že potřetí mě už zvolit nemůžeš. 

 

Takový zázrak se stal jen v Rusku a vůbec nevím, jak to udělali a protože mě nikdo nemá rád, nemůžu očekávat, že se mi ten zázrak podaří také. Rusko bude povždy můj vzor, Češi mi za to nestojí.

 

Chci, abyste ke mně měli úctu, protože si ji zasloužím za to, že jsem zaprodal republiku, nechal ji spolehlivými lidmi zadlužit a znemožnit. Nechtěl jsem dělat dobro, protože to není zrovna v kurzu. V kurzu jsou zločinci, mezi něž se chci zařadit a stát se slavným. Už jsem prezident a nikomu se odpovídat nemusím. 

 

Světu nevládnu, stačí mě, když budu mít své místo v dějinách České republiky - pochopitelně si zasloužím čestné místo, i když pro národ nechci nic udělat, chci dělat proti národu, chci být zrádce, protože zrádci jsou velmi výrazně zapsáni po dlouhé věky. O Jidášovi v Bibli se čte doposud, chci být ještě slavnější, než Jidáš.

 

Milý národe, proč bych ti měl děkovat, že jsi mě zvolil prezidentem, byla to přece samozřejmost a jediná správná volba, kromě mě jsou všichni ostatní lidé, zvířata i rostliny mnohem horší, než kudla v zádech, abych nemusel být sprostý (měl bych asi napsat, že všichni ostatní jsou volové, nebo ještě něco horšího). 

 

Tento projev přece nepíšu já, proč bych to taky dělal, vždyť jsem nejlepší řečník světa, to vím s naprostou jistotou. Já k tomu už nějaká sprostá slova přidám raději sám, ať to má trochu nějakou šťávu a není to nuda.

 

Vlastně i ve volbách se dá podvádět, ale proč bych to dělal, to by nebylo demokratické a přece nepotřebuji, abys věděl, že jsem a chci být diktátor a terorista. 

 

Budu do konce života žít blaze, budu mít spoustu peněz, protože všechny moje podvody a zrady mi poctivě a draze zaplatíš a do konce života mi budeš dávat rentu a vynalezneš prostředky, abych žil co nejdéle a nejkvalitněji a na smrt nepomýšlel, i když asi věda nezjistí, jak se bez smrti obejít. 

 

Bude o mě postaráno, mám moc, bohatství i slávu, jen však já, protože o své potomky se starat nepotřebuji.

 

No, tak to by stačilo. Nechte mě v klidu žít, vydržujte mě těmi nejlepšími jídly i nejlepším pitím, hlavně alkoholem a také si chci užít příjemného kuřiva a na vozíku se nechat vozit miliony kilometrů, když už to zdraví nemám takové, jaké bych měl mít. 

 

Rozhodně mám však dost síly na to ovládat tento stát, jak se mi zachce a moc bych se divil, kdyby se lidé nějak bránili, ale stejně mě za to nestojí, abych se tím zabýval. 

 

Ode mě nic dobrého nečekej, protože nic dobrého jsi volit nechtěl, tak si to taky zasloužíš. Já si užiju a budu se radovat, že ty budeš trpět.

 

Tento projev bude mít určitě velkou sledovanost, ale to je to jediné, o co mi jde, no vlastně ani ne, nejsem žádný influencer, že. 

Zobrazeno 382×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Tak jsem si to vyslechl v přímém přenosu. Pan soudruh prezident se skutečně vydal pouze a výhradně cestou lži a výhrůžek, řka národu: "Milý národe, nakonec sis mě zvolil, budeš poslouchat všechno, co řeknu, jsi můj otrok a já prezident, jedině mě tady všichni budou poslouchat!" Ano, tak směšného máme soudruha prezidenta.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio