Když chystám děti k prvnímu svatému přijímání, myslím, že je vhodné, abychom společně probrali také cestu Zmrtvýchvstalého, aby více zakusily, že Ježíš je skutečně živý a může je v eucharistii provázet životem. Na nich je, aby ho pozvaly do svého srdce.
O letošní postní době jsme v kostele v Zubří všichni prvokomunikanti prostřídali při vedení pobožnosti křížové cesty, kdy děti rozjímaly nad Kristovým utrpením. Nabízím tedy krátké rozjímání nad Kristem vzkříšeným.
Ježíš je vzkříšen, živý a my to víme,
ve svatostánku ho vždycky pozdravíme.
Kříž a též smrt Krista Pána
pro všechny je velká rána.
Ti, kdo Pána Ježíše znali,
mysleli, že se v něm zklamali.
Dva muži v bílém však ženám oznámili,
že právě z mrtvých vstal, jejich Pán milý.
Neváhejte ani chvilinku
lidem zvěstovat tu novinku.
Ani my teď neváháme,
o vzkříšení povídáme.
To, že Ježíš v hrobu není,
mnoho v životě nám změní.
Mladší rychlejší běh má,
na Petra však rád počká.
Učedník viděl, uvěřil,
radost měl, když s Pánem byl.
Ježíš byl mu pevný hrad,
ten učedník měl jej rád.
Ježíš je můj kamarád,
také já jej chci mít rád!
Kde je Ježíšovo tělo,
vždyť přece být v hrobě mělo.
Kdes ho, pane, ráčil dát?
Chci jej zbožně pochovat!
A on na to: "Marie!"
Ta rázem ví, že Ježíš žije!
Řekni také ostatním,
že je brzy obšťastním.
Ježíš přijde brzy jistě,
když budeš mít své srdce čisté.
Učedníci bolest mají,
po tom všem hned utíkají.
Než na nás přijde horší bič,
z Jeruzaléma rychle pryč.
A pro svoje starosti
nemají místo k radosti.
Ježíš cestou přidává se,
radost, ta v nich roste zase.
Slovům jeho naslouchají,
starostí už méně mají.
Když nás Ježíš Písma učí,
chystejme nohy, ruce, uši, oči!
Nastává večer, překvapení,
cestou jsou již unavení.
Ježíše nepoznali,
však pozvou ho dále,
on před nimi pozvedne
chleba k Boží chvále.
Oči jsou jim otevřeny,
jejich srdce obměkčeny.
Únava mizí, je síla na cestu zpět,
tu radostnou novinu všem povědět.
Z toho plyne poučení,
že Kristovo tělo srdce mění.
Strachem a hrůzou uzavřeni,
za závorou uvěznění
jsou Ježíšovi učedníci,
víru ještě nemající.
Bojí se, že duch je s nimi,
když Ježíš je mezi nimi.
Nebojte se, pokoj vám!
Nejsem duch, vždyť tělo mám.
Radost jejich zmatek boří,
s Ježíšem jim srdce hoří.
Ježíšova překvapení
též pro nás jsou povzbuzení.
S radostí Pánu naslouchají
a nové poslání přijímají.
Svět potřebuje odpuštění,
k tomuto jsou posilnění.
Komu odpustí hříšný skutek,
promění v radost jeho smutek.
Na nebi však nebude odpuštěn,
hřích, který u vás je zadržen.
Když odpustit prosí bratr náš,
vyhovme, než pomodlíme se Otče náš!
Víra Tomáše nejistá je,
bez zraku postrádá naděje.
On neviděl, jiní ano,
chce, aby to bylo vyrovnáno.
Ježíš na jeho prosbu dává,
Tomáš víru svou vyznává.
Pán a Bůh můj sice říká,
Ježíš však lehce mu vytýká,
že uvěřil jsi, když si viděl,
blahoslavený však, kdo neviděl,
přece v Boha uvěřil,
jeho víra má jasný cíl.
Dlouhou chvíli zrovna máme,
tak co s tím teď uděláme?
Jdeme ryby loviti,
dlouhou chvíli zkrátíti.
Lovit tedy ryby byli,
dlouhou chvíli nezkrátili
a navíc se lopotili,
celou noc nic nechytili.
Ráno přišlo, žádná ryba,
nevědí, kde byla chyba.
Tu z břehu někdo jim dá rady,
jeho rada nemá vady,
naráz je síť plná ryb,
To Pán musel být bez pochyb.
Tak poznáme Krista Pána,
když dobrá rada je nám dána.
Pak Petr je chvíli s Pánem svým
podroben otázkám tíživým.
On přece tři krát zapřel Krista,
jeho láska teď není čistá.
Ježíš se ho znova táže,
jaká že ho láska váže.
Miluješ, Petře, miluješ?
Ovce moje, tedy pas.
Miluješ, Petře, miluješ?
Beránky moje taky pas.
Miluješ, Petře, miluješ mě?
Pak, tedy, Petře, následuj mě.
Jednoduché to nebude,
starostí mnoho přibude.
Přepásán půjdeš, kam nechceš jít,
i svým životem musíš zaplatit.
Dřív, než Ježíš odejde do nebe,
poslání má pro mne i pro tebe,
které říká učedníkům
a všem dalším následníkům.
Mají vyjít, získat, učit, křtít,
Kristovo jméno oslavit.
Ty do ulic vyjdi též,
neboj se, jen klidně běž,
ať do celého světa zní
chvalozpěv Kristova vzkříšení.
Jejich zraky nyní zřeli,
naposled Pána uviděli
se slávou vycházet do nebe,
kde místa je dost i pro tebe.
Dlouho ten div pozorují,
dva muži je vyrušují.
Na nebi není víc k vidění,
z nebe Pán svět váš promění.
V jistém čase přijde zase
ve slávě a velké kráse,
jak jste ho viděli odcházet,
přijde po druhé na svět.
My tento příchod čekáme,
vzkříšení slávu hlásáme.
Modlitba společná sílu má,
vracejí se do Jeruzaléma.
Nebyla to pouť daleká,
sbor apoštolů pokleká
s ženami a příbuznými,
Maria je taky s nimi.
Modlí se s myslí vytrvalou,
srdce planou Boží chválou.
V modlitbě se sejdem rádi,
vyslechnem, co Pán nám radí.
Ať naše víra trvá dál,
Pánu zní stálá píseň chval.
Jaké to veliké dějí se divy,
silný vítr a nad všemi jazyk ohnivý!
Jak se to všechno mohlo stát,
co tolik lidu dohromady dát?
A ti, co teď promlouvají,
vzdělání jen malé mají,
přec cizinci jim rozumí,
ač jazyka neumí.
Petr lidi usvědčuje,
za smrt Krista obviňuje,
tak naději jim zvěstuje,
že Syn Boží panuje.
Křest je nová k nebi brána,
tím je lidem spása dána,
že kdo v Krista přijímá,
ten do nebe přijít má.
Duchem svatým naplněni,
vírou v Krista posilněni
ve víře mají jistotu,
v Duchu svatém jednotu.
Duch svatý, který přichází,
životem nás provází.
Aleluja, všichni pějme,
Život teď nad smrtí panuje,
Vzkříšený Kristus ať nám kraluje!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.