Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Křížová cesta s Korunkou k Božímu milosrdenství

Dnes papež František přistál v Iráku.

 

Vítal ho ctihodný místní pan prezident, vyznáním patrně muslim. Když ho vítal, začal ve jménu milosrdného Boha. Nestyděl se za vyznání, nestyděl se před papežem oslovit Boha. 

 

Velmi mě to zaujalo,... protože našeho pana soudruha prezidenta by to nenapadlo ani v myšlence. 

 

On by totiž jistě na prvním místě vyzdvihoval své nicotné zásluhy, jak to mývá ve zvyku ve svých už výhradně samolibých projevech. 

 

Navíc je prvním polistopadovým prezidentem, který není ani schopen účinně pozvat papeže tak, aby skutečně přijel, což je jeho prvořadou povinností vůči svým občanům, kterým to navíc ještě i slíbil.

 

A tu muslimský prezident, na rozdíl od našeho soudruha, pozve i bratrsky velmi vroucně přijme papeže a mluví o hodnotách, které jsou blízké papeži i jeho národu. 

 

Pochopitelně papež měl projev mnohem hlubší a kvalitnější. Papežovo Fratelli tutti je jistě mnohem silnější a poselství, které tam chce přinést je poselstvím míru a naděje.

 

Ale "bratry ve víře a bratry ve stvoření", to by našeho soudruha prezidenta vůbec nenapadlo. A mladí muslimové s mladými křesťany, to v naší společnosti zatím nenajdeme.

 

To on radši ostře rozlišuje mezi svými skalními příznivci, ke kterým povýšeně hledí a bláznivě osočuje své odpůrce, pro něž nemá slušných slov.

 

Ale nechám blbostí, protože to jsou skutečně blbosti. Jsou mnohem důležitější věci a to i v postní době, kdy se více zaměřujeme na utrpení Krista.

 

 


 

 

Dnes mám za co děkovat Bohu a navíc bylo potřeba strávit chvíli v kostele. 

 

Do kostela jsem byl tak neplánovaně vyzván 2x - jednou telefonicky, zkoušeli jsme, jak nám nově budou fungovat on-line bohoslužby a jednou zvonkem na faře, o kterém jsem věděl už od rána, že přijde kolem třetí a že bude potřeba otevřít kostel. 

 

Měl jsem za to, že to bude jen pěti minutová záležitost. 

 

Nakonec neplánovaně z toho byla hodina, z níž 20 minut jsem byl sám. Co mi tím Pán Bůh chtěl říci? No, právě poslouchám kardinála Špidlíka a vyřkl tuto otázku, která mi šla hlavou taky.

 

Byl jsem novým zařízením spatřen, že jsem opět v kostele a tak na výzvu v telefonu mě napadlo, že se budu v ten čas modlit korunku k Božímu milosrdenství.

 

Stoupl jsem si před svatostánek a začal se modlit a tu jsem pohlédl na první zastavení křížové cesty.

 

A pak mě napadlo před každým desátkem po Věčný Otče..., říci zastavení křížové cesty a za ním 10x Pro jeho bolestné utrpení, buď milosrdný... a tak jsem prorozjímal celou pašijovou cestu.

 

A tak jsem se hned 3x pomodlil celou Korunku, jelikož křížová cesta má přece 15 zastavení a Korunka se modlí po 5 desátcích. Byla to úplně jinak a krásně prožitá křížová cesta.

Zobrazeno 184×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio