Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Jak jsem přišel na to, že jsem renesanční člověk

No, velmi jednoduše - máme dějiny duchovní hudby, tak jsem se musel zaposlouchat a udělat z toho nějaký nádherný výstup. A opravdu jsem se zaposlouchal a asi 5 hodin po odeslání dostal i zápočet a velmi mě to bavilo:

 

Úvodem

 

Velice mě mrzí, že jsem se neúčastnil přednášky o duchovní hudbě, nebylo nám to dopřáno všem, nicméně využil jsem dobré služby kolegy spolužáka, který nám poslal nahrávky přednášky a Vaši přednášku i s ukázkami vyslechl celou. Před tím jsem se informoval ze studijního e-mailu, jaká široká je nabídka skladeb, jež bych mohl přiblížit a popsat a také se dotázal se naši katechumenky, která je učitelkou ZUŠ, kterou bych si měl vybrat a nabídla mě skladbu Gregorio Allegri: Miserere1.

Na You tube je z každého díla velký výběr ukázek, uvádět tak budu jen některé, zpravidla ty, které jsem skutečně poslouchal. Některá díla jsem však nenašel ucelená, nýbrž jen po jednotlivých částech, odkaz tak budu uvádět jen na jednu část. K velké škodě jsou některé skladby rušeny reklamou, pokusím se však vybírat bez reklam.

Když jsem promoval, obhajoval jsem práci o pohřebních obřadech, tak jsem si při příležitosti poslechu G. Allegriho navázal Tomas Luis da Vittoria: Requiem2. Následně jsem vyslechl také Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic: Missa quinis vocibus Semper dolorosi martyr3. Nevynechal jsem ani Orlando di Lasso: Missa „Entre vous filles4, tedy celou avízovanou nabídku renesančního hudebního umění.

Vybral jsem si nakonec Giovanni Pierluigi da Palestrina: Missa Papae Marcelli. Toto dílo na podkladě dostupných materiálů přiblížím trochu víc.5

Mám velice vřelý vztah ke Gregoriánskému chorálu a zmíněné renesanční zpěvy jsou ještě mnohem bohatější a mají nádhernou melodii vlnícího se moře. To je možná hlavní důvod, proč mě chytla zrovna renesanční hudba. Řekl bych, že je blízká i mé povaze.

Z poslechu kromě přednášek jsem sice nešel moc dál a odpočíval jsem také při psaní této práce při zmíněné renesanční hudbě. Co se týče ostatní nabídky, byla nabídnuta díla vysoce kvalitní, která povznesou srdce i ducha.

Tolik tedy k motivu práce. Následně přiblížím období renesance jako takové, G. P. da Palestrinu (1525-1594) jako autora a jeho dílo a potom se také zaměřím i na vybrané dílo.

 

1.Hudba v období renesance a někteří autoři

 

Renesanční období v hudbě trvalo přibližně od roku 1400 do roku 1600 od konce středověku po nástup baroka. Pro renesanční hudbu je charakteristický velký důraz na libozvučnost, kontrast, soulad, řád, umění má základ v pozemském světě na rozdíl například od gotiky. Hudba je charakterizována větším využitím instrumentace, vícenásobným propletením melodických linií a použitím prvních basových nástrojů. Rozšířily se společenské tance, takže se začaly rozvíjet hudební formy vhodné jako taneční doprovod. V této době získal konkrétní obrysy zápis hudby do notové osnovy a další prvky hudební notace.

Hlavními liturgickými formami, které vydržely po celé renesanční období, byly mše a moteta; k dalšímu vývoji došlo ke konci období, zejména když skladatelé duchovní hudby začali přijímat světské formy (jako madrigal) pro své vlastní kompozice. Ke konci období se objevily rané dramatické předchůdci opery, jako byly monody, madrigalové komedie a intermedio. Kolem roku 1597 složil italský skladatel Jacopo Peri Dafne, první skladbu, která se dnes nazývá operou. Významní autoři renesanční hudby: Josquin Desprez (1450 – 1521franko-vlámská škola), níže jmenovaný Giovanni Pierluigi da Palestrina, John Dunstaple (1390 – 1453 anglický hudební skladatel), Johannes Ockeghem (Francie 1410 – 1497), Orlando di Lasso (Německo 1532 – 1594), Guillaume Dufay (1397 – 1474 v Itálii), Gilles Binchois (1400 – 1460 Burgbunsko), Thomas Tallis (1505 – 1585 Anglie), William Byrd (1543 – 1623 Anglie), Giovanni Gabrieli (1557 – 1612 Itálie), Carlo Gesualdo (1566 – 1613 Itálie), John Dowland (1563 – 1626 Anglie), Jacob Obrecht (1457 – 1505 Belgie), Adrian Willaert (1490 – 1562 Benátky), Jacques Arcadelt (1505 – 1568 Belgie, Itálie, Francie) a Cipriano de Rore (1515 – 1565 Francie).

Přibližně mezi lety 1420 – 1620 je vymezení renesanční hudby v českých zemích. Nejdůležitějším představitelem byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.6

Z dochovaného jeho díla: Missa quinis vocibus super Dolorosi martir, Fieri tormenti, Maria kron, Marianum, Qui confidunt in Domino, Crucifixus trium vocum.7

 

2. Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525 – 1594)

 

19. století objevilo Palestrinu jako vzor pro kompozici chrámové hudby. Palestrina se narodil v obci Palestrina nedaleko Říma, v té době součást Papežského státu. Jeho rodiče byli poměrně zámožní, vlastnili dům, vinice a pole. V letech 1544–1551 byl Palestrina varhaníkem ve svém rodišti, v katedrále sv. Agapita (Cattedrale di Sant'Agapito martire). V Palestrině se i oženil, v roce 1547 si vzal Lucrezii Goriovou, která do manželství přinesla dům s koželužnou, vinici a pozemky, takže se hmotně zajistil a mohl se věnovat poměrně svobodně tvorbě.

Jeho první skladby okouzlily místního biskupa, kardinála Giovanni Maria Ciocchi del Monteho. Ten byl roku 1550 zvolen papežem - Julius III. Krátce po svém zvolení, v roce 1551, jmenoval Palestrinu sbormistrem a hudebním ředitelem pěveckého sboru Cappella Giulia. Díky papežově podpoře se stal členem i dalšího prestižního tělesa, Cappella Sistina, a to přestože byl ženatý, což pravidla tohoto sboru nedovolovala. Vysloužil si kvůli tomu i nevraživost některých kolegů ve sboru.

Se smrtí papeže Julia III. v roce 1555 však maximální přízeň Giovanni ztratil. V následujícím desetiletí působil jako sbormistr i v dalších římských kostelech, jmenovitě v Lateránské bazilice (1555–1560), kde však nebyl příliš spokojen, a v bazilice Panny Marie Sněžné (1561–1566), kde strávil již svá učednická léta.

V roce 1571 se vrátil na post kapelníka baziliky svatého Petra a zůstal tam po zbytek svého života. Roku 1577 byl papežem Řehořem XIII. pověřen skládat podle převažujícího názoru na Tridentském koncilu, jenž žádal silně omezit polyfonii a navrátit se ke klasickému jednohlasému zpěvu, kvůli srozumitelnosti textu pro posluchače. Nejvýznamnější díla: Missa papae Marcelli, Missa viri Galilaei, Stabat Mater,Missa Nasce la gioja mia. Rozsah jeho díla je obrovský, složil 105 mší, více než 300 motet, 68 ofertorií, 35 magnificat, 11 litanií, čtyři až pět sbírek žalmů, 42 duchovních madrigalů, 91 madrigalů světských a nejméně 75 hymnů. Za vrcholné jeho dílo bývá často označována šestihlasá Missa Pappae Marcelli napsaná v letech 1562-1563. Palestrinovo dílo ovlivnilo přímo Johanna Sebastiana Bacha, který i některé Palestrinovy skladby adaptoval.8

 

3. Missa Papae Marcelli

 

Tuto mši si objednal kardinál, sv. Karel Boromejský, který si přál, aby skladba byla polyfonní, sluchu lahodící a textově srozumitelná. Tento neřešitelný problém prý vyřešil autor během jedné noci. Už jenom ta legenda je úchvatná.9

Jde o šestihlasou mši, která není napsána podle nějaké konkrétní předlohy, důležitý je kvartový skok směrem vzhůru. Kyrie začíná v prvním tenoru, pak se postupně přidávají ostatní hlasy a samostatně rozvíjejí, tzv. imitace. V Gloria se používá homofonie (vedoucí hlas doprovázen několika doprovodnými). Tento způsob kvůli srozumitelnosti je používán i v části Credo. U Sanctus začíná homofonně a v části Benediktus se ve čtyřech hlasech podobá Kyrie. Agnus se ze začátku podobá Kyrie, dál se pak rozvíjí do sedmihlasu.10 Zmíněné části této mše v nahrané verzi trvají krásných 37 minut.

 

Závěrem

 

Asi by bylo velmi složité pro prostý chrámový sbor nacvičit toto dílo. Při poslechu jsem si představoval, jak krásně by zněly tyto slavnostní zpěvy při mši svaté. Připadal bych si jako v nebi. Možná proto hudební skladatelé té doby a následujícího baroka skládali tyto mše, z nichž mnohé se při slavnostních příležitostech hrají i v dnešní době. Renesanční hudba opravdu září všemi možnými barvami a dokáže krásně využít všech hlasů i prostor.

 

Použité zdroje

 

K poslechu:

G. Allegri: Miserere: https://www.youtube.com/watch?v=IA88AS6Wy_4

T.L. da Vittoria: Requiem: https://www.youtube.com/watch?v=OosE6F2bczU

 

K. Harant z Polžic a Bezdružic: Missa quinis vocibus Semper dolorosi martyr: Kyrie: https://www.youtube.com/watch?v=jeR-WQTIpx8

O. di Lasso: Missa „Entre vous filles: Kyrie: https://www.youtube.com/watch?v=-MLKsYOLW5w

 

G.P. da Palestrina: Missa Papae Marcelli: https://www.youtube.com/watch?v=BRfF7W4El60

 

 

Zdroje informací:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Renesanční_hudba

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kryšttof_Harant_z_Poldřic_a_Bezdružic

https://cs.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Pierluigi_da_Palestrina

https://mistri.muzikus.cz/renesance/giovanni-pierluigi-da-palestrina/vzor-pro-nasledujici-stoleti

https://mistri.muzikus.cz/renesance/giovanni-pierluigi-da-palestrina/klenoty-renesancni-polyfonie

 

Dalo to trochu práce, nicméně velmi příjemné práce, sepsat, ale užitek stál za to. Chcete-li, užijte si krásné hudby.

 

 

Zobrazeno 467×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio