Po roce o Bibli pro prvňáky

Jak jsem tak zjistil ze svého blogu, je to přesně rok, co jsem učil děti o Bibli a dělali jsme si takovou trochu jinou knížečku, než tu, která je doporučována k postupnému vyplňování (o čemž silně pochybuji a mám potvrzeno i od jiných katechetů, že je to tak nerealizovatelné) a byla s tím výborná zkušenost: https://vvrh.signaly.cz/2002/uceni-deti-o-bibli

Původním vyučením jsem knihkupec...

Nečtu rád kuchařky ani moc katechetické metodiky. Když musím vařit, vařím podle surovin, ne podle kuchařky. Když mám učit náboženství, tak metodika mi moc nepomůže, protože je dělaná pro jiné děti a jiného učitele, zatímco učitelem jsem já a konkrétní děti reagují zpravidla jinak, než káže metodika. 

Nechci nikterak kritizovat, nicméně je opravdu na místě říci, že mnohé předpoklady z metodiky obzvláště 1. ročníku opravdu nefungují a katechetické centrum nám taky v tom nepomůže.

Dříve kněží měli pro katechezi naprosto jednoduchou metodu...

 - knížka, sešit, tabule, kreslení, vyprávění, obrázky a pozorní žáci. Tak si pamatuji náboženství i já.

Když však teď vidím věčně poztrácené pracovní listy a obzvláště ty, které se zmenšují stříháním a předpokládá se u nich, že si je děti budou nosit a ještě s nimi pracovat spolu s pracovním listem, je tam jisto jisté, že to fungovat nebude. 

Když jsou listy barevné a vypadají hezky, děti mají lepší motivaci si to hezky taky udělat a lépe je to baví. To je moje zkušenost. Někteří katecheté pochybují o její správnosti, přestože to nevyzkoušeli, že nemají čas. 

A opravdu ho nemají, protože mnohé je potřeba dotáhnout do konce, aby z dobrého předpokladu byl i dobrý nápad dobře použit.

Nelze říci, že v metodice nejsou dobré nápady. Jenže ty je potřeba někdy dopracovat a tak loni mě to trvalo asi 2 hodiny, než jsem si s tím pohrál tak, aby z toho děti měly něco krásného, nicméně mého. 

Jeden kněz (znám ho, ale nepovím) mi tak říkal, že by potřeboval pro učení něco, co může rychle vzít a hned předat. Toho se však skrze katechetické metodiky nedočká, taková nabídka prostě není a je to velká škoda.

Letos jsem se rozhodl opravdu připravit onu 14. hodinu podle metodiky 

... tak, aby to nebyl zbytečně vynaložený list.

Když tak se podívejte na obrázky: https://www.signaly.cz/fotky/77532/1663075

Je třeba ocenit myšlenku, že děti dostanou dopis od Boha, který je má rád, poslal Syna Ježíše, počítá s námi, učí nás, chce, abychom se radovali, dává nám nový život a taky Ducha Svatého, o němž tyto děti však vědí pouze ze znamení kříže.

Oproti metodice jsem se však rozhodl, že děti si nebudou malovat obrázek na následující učivo, ale udělám zmenšeniny obrázků těch následujících hodin a nalepím to tam dětem rovnou a jelikož nás školy nenechaly nějakou dobu učit vůbec, nemáme čas se zdržovat vyráběním, věnoval jsem tak celý den tomu, aby každé dítě dostalo již hotovou knížečku jako dárek, ostatně tak se to píše v metodice. 

Ale který katecheta má celý den času na to, aby dětem udělal ten krásný dárek?

Asi bych měl ještě napsat, že tuto látku teprve v pondělí budu učit a jsem rád, že jsem se připravil už dnes, protože v ten den bych to nestihl všechno tak připravit.

To je právě jeden z těch špatných předpokladů metodiky, je taky v rozporu s pravidly přípravy, že 1 vyučovací hodina se připravuje 2 hodiny. Tato konkrétní se totiž řádně připravuje skoro celý den, konkrétně 2 hodiny, než udělám knížečku pro 8 žáků a 3 a půl hodiny, než vyrobím tu svou barevně vymalovanou ve dvou vyhotoveních - nerozstříhaná a rozstříhaná verze. A jestli si tým, který metodiku sestavoval myslí, že ještě zabalím krásnou dětskou bibli a budu ji dětem posílat jako dárek, tak to tedy opravdu ne! 

Metodika mi někdy připadá jako sbírka neznámých katolických obřadů,...

... které bychom měli dělat katecheté v hodině náboženství. 

Mou povinností je snažit se dětem předat kousek víry a ne bezcenný papír. 

Když se podíváme na nudný 14. list pro prvňáky, jistě vidíme, že takový cárek papíru těžko zaujme malého školáka a i pan katecheta musí přemýšlet, jak má ten papír správně rozstříhat, tím zajímavější je to u prvňáka:

Ale 14. list není jediný, který je nedopracovaný naprosto k ničemu. Když začnu od začátku vč. rostlinek, které si mají vybrat třeba i kluci nebo celou sbírku 14 obrazů křížové cesty, na kterých není skoro nic vidět, že by si děti mohly něco vymalovat? Kalendář velikonočního třídenní...

 Opravdu, asi 60% prvňácké látky dělám raději bez metodiky, abych prostřednictvím zbožně a odborně stanovených témat mohl s klidem předat dětem látku náboženství.

Někteří kněží vůbec nechtějí učit prvňáky a druháky, že to není práce pro ně. A opravdu se v metodice setkávám s předpokladem, že náboženství učí katechetka a chodí ji tam samé holky. Jenže realita je jiná.

Omlouvám se tak tvůrcům za kritiku, kterou si dovoluji a která je zcela určitě štve. 

Nedokážu pochopit, když by děti nemělo náboženství bavit a byl od nich očekáván jen klid, kázeň a spolupráce. 

V mém podání je to málem "o krocení divé zvěře", nicméně letos, když oficiálně učím třeťáky vím, že se chci dožadovat i podstatných znalostí, ke kterým však nemohu nikdy docházet násilím či vylučováním neposlušných žáků ze třídy. Někteří kolegové tu odvahu mají, aby měli klid.

Taky jsem některými kritizován, že jsem nekolegiální, že kolegům katechetům vystřeluji všechny ty nejlíbivější metody prostřednictvím her, prohlížením pokladů či zábavným vyráběním pomůcek a možná i přehnané přípravy či exkurze v kostele, na faře nebo ve věži a snažím se být na milé děti moc milý a někdy dokonce děti o náboženství vypravují i doma. Chudák ten, kdo má po mě učit děti náboženství. Tím se opravdu chlubit nemohu. 

Ale také nechci, aby náboženství bylo pro děti nudné, nicméně musí to být náboženství, nikoli výtvarka, přírodověda, tělocvik či hudebka, prostě náboženství a všechno mé snažení má vést k Pánu Ježíši, nikoli někam jinam.

Momentálně mohu jen suplovat 1. a 2. třídu...

... a své žáky musím učit přes You tube, protože mají do školy v 5. PES vstup zakázán.

 Tento rok však prvňáky oficiálně neučím, avšak ve škole můžeme učit výhradně prvňáky a druháky, takže vzorně supluji, protože v Zubří máme A a B třídy a ty se nesmí míchat, takže jsem se rozhodl přiložit ruku k dílu a paní katechetka mě přidělila třídu z prvňáků 1.B , abych je doprovázel. 

Také druháky doprovázím, sic původně jen 2.B, ale změnou rozvrhu mám teď i 2.A jako supl. 

Naše vláda je po pravdě opravdu neschopná učinit účinná opatření, vůbec nic se jim nedaří, vše dělají naprosto špatně a tak vymýšlí samé nesmysly. 

Už jen za tyto zločiny na našich dětech by měla skončit a rezignovat od prezidenta k vládě, aby nám odborně vládl někdo schopný a soudruh prezident si mohl odpočinout jako stařec, který už není schopen dát ani dobré zkušenosti, jak prokazuje politikou rozdělení.

Učit druháky po 14 dnech mě připadlo opravdu nesmyslné, tak jsem se nakonec se školou domluvil, že budu mít pravidelně každou třídu tak, že v první půli hodiny budu učit 2.A a v 2. půli 2.B v jejich třídách. 

Mohu říci jen to, že je to nesmyslný fofr, ale jinak nelze lépe vyhovět zcela nesmyslným požadavkům nemoudré vlády.

Je vidět, že vládě na budoucnosti národa vůbec nikterak nezáleží, ale jen na tom, aby mohli mít nekontrolovatelný finanční zisk z nouzového stavu a proti tomu je třeba bojovat a snažit se vyhovět tak, jak to jde, aby to bylo bezpečné a nikdo se nenakazil zákeřným virem.

Když prvňáci a druháci jsou v této koronavirové době jediní učitelní, 

...bylo by vhodné se jimi speciálně zabývat.

 Navíc prvňáků a druháků je celkem dost, protože chtějí ještě směřovat k prvnímu svatému přijímání. 

Že se teď dělá hodně pro 4. a 5. třídu, to je sice chvályhodné, nicméně také látka k prvnímu svatému přijímání by také chtěla aktualizaci.

Ale třeba se mýlím, jsem příliš nezkušený katecheta a v mnohých věcech asi trochu rebel.

Tak ještě jednou se moc omlouvám za kritiku. Klidně mě taky kritizujte, na rozdíl od mnohých mě to nevadí (aspoň ne tolik, že bych házel flintu do žita).