Výlet o neděli Písma Svatého na ekumenickou bohoslužbu

Jak jsem psal trochu dříve, před týdnem modliteb za jednotu křesťanů, v Hranicích i při 5. stupni PES se rozhodli konat ekumenickou bohoslužbu. Zorganizovala to Pavlína, farářka ČCE v Hranicích a původně jsem neplánoval účastnit se jí, abych neblokoval účast místních na této bohoslužbě. Nicméně dostal jsem pozvání přijet a tak natěšen na setkání i s farníky jsem si rád udělal tento výlet do Hranic v den, kdy si katolíci připomínáme 3. neděli velikonoční, pardon, samozřejmě v mezidobí, vyhlášením papeže Františka jako neděli Písma svatého, takže to byla i má soukromá oslava této neděle, sic o tom nepadlo ani slovo a dnes, kdy slavíme vrchol týdne modliteb svátkem obrácení sv. Pavla a o tomto setkání konám tento nevyžádaný zápis.

Dokonce jsem si nechal ujít krásnou oslavu neděle Božího slova on-line na liturgii cz, taky proto, že jsem věděl, že si to rád poslechnu i někdy jindy:

Tato ekumenická bohoslužba se odehrála v děkanském kostele v Hranicích za přísně dodržených opatření PSA a opatření byla dodržena opravdu všechna se vším všudy. 

Věci přeškrtnuté jsou výplodem mé mysli, nemusíte je nutně číst, ale všecho není černé nebo bílé ani černobílé.

Účastnili se jí z duchovních nejvíce katolíci v zastoupení samotného hranického pana děkana, jeho milosti, Mons. ThDr. P. Františka Dostála, jeho kaplana, velebného pána P. Mgr. Milana Mašteru a důstojného pána P. Th. Lic. Petra Utíkala, faráře jezernického a exc. administrátora Loučky u Lipníka, Podhoří a Dolního Újezda, který se ujal slavnostního kázání. 

S velikou lítostí musím konstatovat, že se setkání tentokrát neúčastnil úřadující administrátor drahotušský, kterým je dnes důstojný pán, P. Ing. Mgr. Michal Zahálka, přestože předchozích 15 let iniciativa ekumenických bohoslužeb vycházela z tohoto farního úřadu, když byl farářem důstojný pán P. Ing. Mgr. Radomír Šidleja, který je dnes v úřadu místoděkanském při děkanátu Vyškov ve farnosti Krásensko a hranický pan děkan či jeho kaplan se těchto bohoslužeb účastnili v Drahotuších. Také je škoda, že se setkání nezúčastnil místní trvalý jáhen žijící v Drahotuších, Mgr. Jaroslav Strnadel se svou manželkou. Jakožto také velmi citelně chyběli ostatní katoličtí kněží hranického děkanátu, aby posílili společné úsilí o jednotu (v římsko katolické církvi), snad tam s námi byli alespoň duchovně a na jednotu křesťanů, která je velmi důležitá, jak můžeme vycítit např. z Ježíšovy velekněžské modlitby, mysleli alespoň minimálně jedním Zdrávasem či požehnáním tak na dálku. 

Z nekatolických duchovních byla významně přítomna sestra farářka Mgr. Pavlína Lukášová, farářka ČCE se svým manželem, bratrem farářem kpt. Mgr. Romanem Lukášem, t. č. vojenským kaplanem na velitelství Vojenské policie Olomouc, který seděl se svým synkem v lavici mezi věřícími a  velice radostná a usměvavá a neustále činná sestra farářka, ThDr. Mgr. Petra Hrušková, farářka CČSH. 

Omluveni byli bratři kazatelé, z nichž pan Ladislav Melkus za CB (akademický titul nevím) momentálně se setkání neúčastní, materiály mu však byly předány a za CASD budoucí pan doktor Josef Kubík, ThDr. dle telefonického sdělení dále pokračuje k vyššímu akademickému vzdělání, do budoucna z něj bude Prof., pokud to ovšem pan prezident Zeman schválí, neboť je zřejmé, že tuto prezidentskou práci dělá velice nerad. Rovněž chyběli vojenští kaplani z hranické posádky a i ti na nás v modlitbě nezapomněli.

Jo, prý má dnes Miloš, tedy výhradně pan prezident svátek. Tak ať si ho řádně užije také s tím, že bude o sobě všechno vědět, ne že bude neřád s látkami, které v množství větším, než malém zatemňují mysl a kazí zdraví.

Jak vidíte, všem by Akademické tituly a také společenské titulování velice slušelo. Všem jsem je napsal s jistým pohledem do budoucnosti, nikoli jen jako věštění z křišťálové koule, to by bylo nekřesťanské, ba přímo těžce heretické. Pochopitelně u nikoho nelze vyloučit, že dosáhnou ještě vyššího akademického stupně a jisto jistou víc než profesuru v nebi, kam všichni bychom měli směřovat a povzbuzeni sv. Pavlem "stůj co stůj získat alespoň některé..."

Z dalších významných teologů byly přítomny i naše skvělé sestry katechetky, ThDr. Marcela Brázdová a ThDr. Marie Kaňovská a moje maličkost, která se akademickými tituly představovat neumí, jak jsem zjistil při poslední zkoušce na fakultě, kdy mě zkoušející pan profesor upravil: "pan bakalář Vojtěch Hýbl", kterýžto titul ThDr. mám za jménem v komunikační adrese, když momentálně bydlí na ThDr. Metoděje Mičoly 59 v Zubří, takže každý obyvatel této ulice má tento vzácný akademický titul přímo za jménem v adrese.

Po tomto úvodním představení duchovních bych raději pokračoval v tom, že bohoslužba byla velmi krásná. Ovšem tato milá věta by neměla být jediným závěrem setkání, měla by nás naplnit a poslat dál k hlásání evangelia světu. 

Velmi se mi líbí, že se křesťané takto umí sejít a také domluvená jednota těch, kteří každý rok pečlivě dávají dohromady tyto materiály, které jsem na letošek viděl jen z velmi rychlého rychlíku a kterou výše zmíněné společenství duchovních dalo velice krásně se vším všudy dohromady tak, že jsem si toho, jak někdo říká "posvátného divadla" velice krásně duchovně i vztahově užil. 

Ano, přiznávám se, že jako na každé jiné ekumenické bohoslužbě jsem se před tím chtěl obrnit duchovní zbraní posvátného růžence, ale nějak se mě k tomu nedostalo tělesných sil, tak jsem se pomodlil z růžence jen tolik, co jsem kdysi slíbil a to soukromě, ještě na zuberské faře než dorazili kluci, z nichž jeden mě nadchnul, kterého učím náboženství, že už plánoval den svého prvního svatého přijímání.

Co se týče zpěvů při bohoslužbě, ten obstaralo podle nařízení PES příslušně k tomu ustanovené hudební těleso napříč vyznáními a všichni ostatní mohli obdivovat jeho krásu. Výběr byl natolik skvělý, že neiritoval žádnou konfesi věřících a neiritoval by ani nepřítomné, neboť např. o Matce Boží bylo taktně pomlčeno.

Výběr z textů Písma tentokrát ústy apoštola Pavla nezastíral církevní problémy, žalm byl 85. a po evangelistu Janovi se navázalo přenádherným aktuálním kázáním s významnou připomínkou mnoha lidí, kteří konkrétně dokázali žít víru v myšlence na dobro všech ostatních, zvláště těch nejubožejších.

České Dráhy tentokrát jely všude včas a vycházeli úplně přesně tak, že jsem se mohl zúčastnit bohoslužby, projít po hranických změnách, jak v 5. stupni jsou prázdné ulice i obchody, nakoupit potřebné věci k jídlu a setkat se s mnohými, s některými dokonce překvapivě, náhodně a vždy radostně.

Možná se zdá, že každá ekumenická bohoslužba vypadá stejně, nicméně nebyla točena on-line, přesto mám i nějaká krátká videa, která tu budou a taky nějaké podstatné fotky, doufám, že vykazují nějakou slušnou kvalitu: https://www.signaly.cz/fotky/81268