Tuny papíru na úřad

Dnes máme dvou mučedníků - sv. Fabiána a Šebestiána. Mimo jiné v Drozdově je jim zasvěcená kaple. Byli to dva úplně jiní mučedníci.

Já jsem teď taky tak trochu mučedník, neboť jsem mučen státními úřady, které po mně chtějí tuny papírů o tom, že momentálně prožívám svobodu, neboť jsem bez zaměstnání.

Dnešní mučednický den jsem tedy strávil na papírech a, ač jsem toho v životě zase tak moc nenapracoval, přesto dávání dohromady těch papírů o práci sebralo celý jeden tento pracovní den. Jsem z toho vyčerpaný a to ještě nejsou 4 hodiny odpoledne.

V podstatě se mě za dnešek podařilo seskládat slušně tlustou knihu svého pracovního života. Ano, to jsou jen papíry, které svědčí, že jsem byl někde zapsán do práce, figurovalo tam moje jméno a ve státních tabulkách jsem nenavyšoval procento nezaměstnanosti.

Pouhých 20 dní bez práce a do týdne mám o tom vydat knihu, protože to úřad chce. Slušný spisovatel píše své dílo po celý život a já mám už jen týden na to, aby milý pan úředník, který po mně chce a bude chtít papíry mohl žasnout nad tím dílem a poradil mi zase za nějaké ty papíry, jak začít dílo nové a krásné, krásnější, než všechna předchozí.

Naše české úřady nás ještě asi hodně dlouho budou mučit různými nepotřebnými lejstry, které se tak krásně kupí a vlastně neznamenají vůbec nic. Nic nevypoví o tom, jaké máme nádherné srdce.

Taková kniha života, která se o nás zapisuje výše, nepotřebuje žádné papíry. Potřebuje, abychom měli dobré spojení s Bohem, který nás povolal k životu, s Kristem, který nás vykoupil a s milosrdenstvím pro naše bližní, když jdeme po cestách, které nám ukazuje Duch svatý skrze církev.

Když na to takto pomyslím, tak i ty tuny papíru se dají vydržet s láskou a je hned nádherně.