Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Pevný a na věky

Letošní advent jsem udělal zcela nezáměrně na každou neděli nějaké rozjímání. A protože tato neděle už je čtvrtá, dovolím si tak na závěr shrnout i adventní čas podle cyklu B., který jsme 1. nedělí adventní započali. Nejprve zcela krátce ke čtením:

 

Tentokrát jen krátce odkazuji: http://m.liturgie.cz/misal/01advent/04_00.htm

 

Davidův úmysl postavit Hospodinu chrám se z počátečního nadšení proroka proměňuje v nesouhlas Boží, ale v mocné proroctví, že jeho jméno i království bude veliké a jeho trůn bude trvat na věky.

 

Ono "na věky" se objevuje v každém čtení přímo a všude směřuje ke Kristu, Davidovu potomku. Žalm opakuje, že jeho potomstvo potrvá na věky. Opět tak opěvuje Davidovo království a utvrzení, že Hospodinova smlouva platit nepřestane. 

 

Podle apoštola Pavla k Římanům máme žít a hlásat evangelium Kristova, protože Boží Sláva v Kristu Ježíši trvá od věků a na věky. To, co je na věky, to je pevné, na pevných základech.

 

No a Lukášovo poselství skrze anděla Gabriela je jasné - cituje to, co je v Písmu psáno, že mu dá jméno Ježíš, bude veliký, nazván synem Nejvyššího, Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, jeho království, o kterém Ježíš mluvil za svého veřejného působení, bude na věky.

 

Trůn, který Hospodin vystavil Davidovi za to, že chtěl mu udělat pevný dům, je skutečně pevný a má věčného krále, Pána a Spasitele, Ježíše Krista. 

 

No, a teď si můžeme ty 4 neděle pěkně shrnout:

 


 

 

Všechna čtení adventu nás vedou k očekávání Boha, který přijde, ovšem ne jen Ježíška, který se o Vánocích narodil, vždyť ten již byl narozen, dokonce i ukřižován a vzkříšen, ale v Ježíše, který přijde, který přichází do našeho srdce pravidelně a nejživěji v eucharistii a také přijde, tak jak slíbil, jak říkáme při mši svaté: "na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste!"

 

Pomalu nastává čas, kdy si přejeme veselé svátky Vánoční a často nastává otázka, co popřát. Ono to přání bohatého Ježíška má opravdu co do sebe. Já však k tomu rád přidám, ať se nezapomene na to, že ten bohatý Ježíšek se narodil v chudém chlévě. Je to pro děti docela originální přání. Pořád jsou zvyklé, že jim Ježíšek přinese dárky, ale mnohem důležitější je, že Ježíš přijde a On sám je tím darem.

 

Advent je skvělou přípravou na nejskvělejší Boží dar, kterým je Boží Syn sám osobně a s námi. Přijde Emanuel, to je Bůh s námi!

 


 

 

Když jsme, tedy, naťukli 4. neděli adventní a blížící se příchod Pána Ježíše, vraťme se klidně ke 3., 2. i 1. neděli, abychom věděli, s jakou velkou moudrostí nás naše drahá katolická církev připravuje na tento Ježíšův příchod. 

 

Nerad, ale musím podotknout v tomto ohledu, že ostatní církve se snaží seč mohou najít vhodné texty, kterými by připravili na Narození Páně, ale v tom je naše církev pevná, že má již dobře prozkoušenou metodu a cestu.

 

Když na 4. neděli adventní nás provází sama Panna Maria, která počala a porodila Syna a dala mu jméno, na 3. nás provází Jan Křtitel, který připravuje cestu Pánu a vyrovnává mu stezky jako hlas volajícího na poušti.

 

Je zajímavé, že do radostné neděle vstupuje vážný hlas Jana Křtitele, který ukazuje na Spasitele, vždyť Ježíš Kristus je podstatou naší spásy a radosti celého evangelia.

 

Pro připomenutí nás čtení hodně vedla k Božímu Duchu, k Bohu, který je láska a v lásce se ukazuje i radost: https://vvrh.signaly.cz/2012/radostny-bozi-duch-3-adventni-b

 

Jestliže tedy ve 4. neděli adventní vzpomínáme věčnosti, pak 3. neděle adventní nám dává objevovat Božího Ducha.

 


 

 

Také 2. neděle adventní nás vede k Janu Křtiteli, který je předchůdcem Páně a dává důraz na Boží vlastnost, že Bůh plní své sliby. Rozjímal jsem zde pouze nad 2. čtením, které připomíná, že Pán neotálí splnit to, co slíbil: Se sliby Pán neotálí... | Já za to nemohu, to někdo jiný (signaly.cz)

 

Nicméně evangelium i 1. čtení na sebe v podobném smyslu navazují. Izaiáš dokonce vyzývá: "Těšte, těšte můj národ..." a žalm vyzývá Boha, aby nám ukázal své milosrdenství. Je zde vidět velké očekávání lidu, že Bůh splní, co slíbil.

 

Máme-li tak na mysli ve 4. adventní neděli Boží trůn, který trvá na věky, ve 3. Božího Ducha, docházíme ve 2. neděli k poznání, že Bůh neotálí splnit svůj slib a naše lidská očekávání, že Bůh své sliby splní.

 


 

 

Velmi rychlým spádem se tak dostáváme k 1. neděli adventní, u které jsem utrousil poznámku, že sotva začal liturgický rok, už nám je připomínán konec, vlastně směr, ke kterému máme jít, abychom neminuli cíl: Boží náruč | Já za to nemohu, to někdo jiný (signaly.cz)

 

Je nám tedy vytyčen směr, kterým máme jít. Máme být připraveni a bdít.

 

Máme-li, tedy bdít, pak v následující 2. neděli víme, proč bdít, protože Bůh plní svůj slib, ve 3. neděli adventní víme, že nám pomůže Boží Duch a ve 4. neděli adventní víme, že Boží trůn je pevný od počátku až na věky a že na něm bude sedět Boží Syn. 

 


 

 

Aby toho nebylo málo, na advent nás připravuje už poslední neděle církevního roku, takže víme, že s Bohem budeme na věky. Jak krásná je ta Boží pedagogika, když nás takto moudře provází i církev, když nás vede k závažnosti Božího Slova obsaženého v Písmu Svatém od začátku až do konce roku. 

 

A jak nás upozorňuje i velikonoční svíce zvaná paškál: Kristus je začátek i konec, Alfa i Omega.

 

Tak ještě tady dám odkaz na ono povídání z posledního týdne církevního roku a máme z toho skvělou adventní duchovní obnovu, která ovšem nebyla přímým záměrem tohoto článku: Církev slavní začátky nikoli konce | Já za to nemohu, to někdo jiný (signaly.cz)

 


 

 

Jestli to chcete vzít jako duchovní obnovu, doporučuji rozjímání růžence o Kristu, Králi, když ono adventní očekávání je také v tom, že tento Král přijde na svět po druhé, jak byl viděn odcházet a přijde ve slávě: Rozjímání růžence na Krista, Krále | Já za to nemohu, to někdo jiný (signaly.cz)

 

Ještě, aby to nebylo málo, protože příprava na Kristův příchod si žádá jisté důslednosti, které se budeme učit až do konce života, kdy postupně podle Božího plánu budeme odhalovat krásy Boží lásky, mě letošní adventní dobu provázel adventní věnec plný přímluv: Virtuální adventní věnec | Já za to nemohu, to někdo jiný (signaly.cz)

 

A aby to nebylo ještě málo, provázel zuberskou farnost svými biblickými katechezemi bratr Martin a napsal k tomu velice kvalitní blogové příspěvky: 

Neděle 1. adventní: Zamyšlení nad biblickými texty k 1. adventní neděli 29. 11. 2020 (martinsvak.blogspot.com)

Neděle 3. adventní: Zamyšlení nad texty Bible (martinsvak.blogspot.com)

 


 

 

Ještě k tomu přidám svá malá adventní dobrodružství a samozřejmě aktuální, taková malá krátká svědectví.

 

Adventní věnec je krásným znamením očekávání adventní doby. Posledních nejméně 18 let mě provázely adventní dobou roráty - v Zábřeze, Svébohově, Rychnově na Moravě, v Drahotuších, Partutovicích, Potštátě, jednou v Podhoří, několikrát v Pasece a taky v Zubří a Vidči. 

 

Byla to vždy nádherná rána, hlavně, když do Svébohova se muselo pěšky spěchat brzy po ránu přes kopec. Atmosféra těchto bohoslužeb je těžko vypověditelná, ale na dětech je vidět, že se na roráty těší.

 

Letošní advent je originální. Po dlouhé době nevstávám tak brzo na roráty skoro každý den, ale jen 0-2x týdně a v úterý po 3. adventní jsme měli roráty v "tridentském stylu", ovšem ty nebyly tak brzy ráno a žádné z letošních rorátů neobsahovaly rorátní zpěvy, přičemž nikterak netratily na kráse.

 

Také v Jedlí jsme jeden rok pro ministranty měli krátké adventní posezení na místní faře. Trvalo to vždycky tak 10 minut po nedělní mši svaté, že jsme se krátce pomodlili a pověděli si, co dobrého jsme prožili během uplynulého týdne. Velmi rád na to vzpomínám. Podobně jsme to měli po pondělní mši svaté taky jen jeden rok na faře v Jezernici. Tam k tomu o. Radomír měl ještě připravený adventní příběh.

 


 

 

Také letos, když připravuji děti k prvnímu svatému přijímání, jsem se rozhodl, že si uděláme společnou chvíli u adventního věnce v kostele. Protože moji třeťáci kvůli nemožností míchat třídy se nemohou učit ve škole, tak je vždy od školy odvádím na faru. V tomto posledním týdnu, kdy ministerstvo rozhodlo, že dětem ještě o další kousek prodlouží prázdniny, jsem využil situace a domluvil se s rodiči, že budeme mít dvojhodinovku náboženství a cestou ze školy na faru jsme se stavili v kostele u adventního věnce. 

 

Tam jsem jim po krátké modlitbě "Zdrávas Maria" řekl příběh Zachea a připomněl, že taky jako následující příběh, ten příběh může být i našim příběhem. Na následující příběh jsem je zavedl do zpovědní místnosti, kupodivu jsme se tam všichni vlezli, a vyprávěl jim omylem příběh marnotratného syna, který se právě do zpovědnice docela hodí. Pak jsme se vrátili k adventnímu věnci a pomodlili se desatero Božích přikázání. Mohu se chlubit tím, že moji třeťáci už to umí, jak když bičem mrská. 

 

Následně jsme šli na faru vyplnit si pracovní listy a tam jsem zjistil svůj omyl, že Marnotratného syna jsme měli brát až příští hodinu, tak jsem ještě v krátkosti jim řekl ten správný příběh o uzdravení ochrnutého, s tím, že příště se k těm příběhům ještě vrátíme a opravil jejich sešity. Skoro všichni dostali za tu hodinu 13 jedniček, že jsou dobře připraveni a naše příprava na živé a osobní setkání s Pánem Ježíšem ve svátosti oltářní se ubírá, doufám, správným směrem.

 

Taky jsem učil čekat druháky, když měli téma listu, jak lidé čekali na spasitele. Začal jsem vyprávění, jak jsem čekal na tatínka v Praze. Matoušovi z toho vyplynulo, že: "Vojta neumí čekat!"

 


 

 

Takže to je tak nějak můj letošní prožitek adventní doby. Měl bych vbrzku prožít nějakou duchovní obnovu, protože jsem akolyta, třeba mě to biskupství uzná, že jsem vlastně duchovní obnovu prožil. Teď mám taky takovou dobu čekání, když musím být pomalejší a trpělivý na svou nohu, po které pajdám jako pajda.

 

No, a také by to chtělo nějaký obrázek, když už jste přečetli tolik toho textu. To je zuberský betlém, který je umístěn pod kostelem. Fotka nic moc, ale klidně se přijďte podívat.

 

Zobrazeno 175×

Komentáře

jago

Ahoj Vojto, našel jsem písničku To samo od skupiny Jananas. Jako by od tebe opisovala název blogu. Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=cCnKiGfxSHI

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Jo, to je hezký.

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio