Ministrant je víc, než ministr

Dlouho nebyla ministrantská schůzka a bylo to docela vidět. Když jsme v hranickém děkanátě 1x za rok dělali děkanátní ministrantskou schůzku, přišlo ministrantů z počátku přes 30, později přes 20 a nejméně přes 10. Když v r. 2000 bylo sčítání ministrantů, byl jsem hrdý, že v zábřežském děkanátě bylo 231 a 9 ministrantek.

Na děkanátních turnajích v různých sportech se sejde kolem 50 - 100 kluky. Arcidiecézní ministrantská pouť běžně čítala přes 500 ministrantů, třeba v Zábřeze 2000 jich bylo 800 a nejvíce, co si pamatuji, tak 1100. Podobná čísla má ministrantský den v olomouckém kněžském semináři, kde se střídají ministranti ze 3 diecézí. Se statickými čísly už budu pomalu končit.

Na běžnou ministrantskou schůzku ve farnosti přišlo když moc, tak kolem 7 ministrantů, při spojení farností lehce přes 10, poslední dobou spíše do 5 kluků, nicméně v Zubří jsem věděl, že statistika bude slavnější. 

Jenže před koronavirovou krizí bylo těžké dát nějakou tu schůzku dohromady. Tak pro mě bylo dnes nádherným překvapením, že u oltáře nás bylo 13 (což ve zbožné farností je počet běžný při mši svaté) a na schůzce nás bylo 14 kluků a 4 vedoucí a 1 maminka na ně. Po mši svaté a sportovním vyběhání nás čekala párková snídaně a k nim ještě koláč, kterému tu říkají vdolek. 

Následně při krátkém představení a povídání o ministrování jsem dostal slovo, abych klukům objasnil, co to ministrování je. Začal jsem své povídání od ministerského předsedy, který má své ministry a ministři každý svůj úkol. Ministr totiž je ten, kdo má sloužit podle "ministrare" stejně jako ministrant.

Jenže ministrant je víc!

Ministři slouží, u nás zvláště, spíše ministerskému předsedovi, který byl vybrán z těch, kteří dostali důvěru od občanů ve volbách. Kdežto ministrant slouží samotnému Kristu!

Papež František je náměstkem Krista na zemi a nástupce apoštola Petra. Biskupové jsou nástupci apoštolů a světí své kněze. Kněz při mši svaté je druhý Kristus, takže ministrant slouží samotnému Kristu. 

Ministr jenom společnosti, i když bez Boha by neměl ani ministerské křeslo, což si naši páni ministři vůbec neuvědomují.

Samozřejmě jsem jim to říkal mnohem jednodušeji a bez zbytečných poznámek vůči našim drahým "všeho schopným" politikům, abych v nich nepěstoval nějakou politickou neúctu. 

Musím říct, že našeho ministerského předsedu znají všichni ministranti skoro jako pana faráře.

Jsem si vědom, že jsem napsal takovou samozřejmost, která samozřejmě napadne každého ministranta. Je jasné, že naše služba je mnohem důležitější a krásnější, než služba pana ministra a že ministrant není nikterak zkorumpovatelný, protože za svou službu není placen tučnými penězi.

K této myšlence, která mě napadla těsně před tím povídáním mě inspiroval již odstoupený předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který odstoupil pod heslem: "Táta je víc, než předseda." Škoda, že tito nevládnou, zvládali by koronavirovou krizi 1000000x lépe než vláda se současným neschopným a všeho schopným prezidentem.

My, když sloužíme Ježíši, sloužíme tomu, "pro něhož není nic nemožného", ne tomu, kdo je "všeho schopný."

Po další sportovní přestávce jsme v kostele si ukázali spoustu věcí názorně a společně jako ministranti se pomodlili. 

Už teď se těším na další schůzku, která bude po sobotních rorátech.