Jako každý první pátek jsem navštěvoval nemocné. Na každé z návštěv jsem poprosil za modlitbu za našeho otce arcibiskupa Jana, který teď trpí.
Když jsem přišel na oběd po předposlední návštěvě, bavili jsme se s o. Pavlem také o otci arcibiskupovi a tu mě probleskla hlavou myšlenka na Aničku Zelíkovou, kterou on při celé své biskupské službě drží ve velké úctě a pravidelně pořádá poutě k jejímu hrobu do Napajedel většinou k 25. březnu.
Nevím, jak na tom otec arcibiskup je zdravotně, ale o to v modlitbě nejde. V modlitbě je důležité si uvědomit, kým pro mě je a prosit Pána o smilování.
Kéž by otci arcibiskupovi pomohla i přímluva služebnice Boží Aničky Zelíkové spolu s mnoha růženci, které se za něj modlí věřící jeho diecéze a jistě nejen oni.
Nechci zůstat pozadu a chci se upřímně modlit, když vím, jak dobrým pastýřem je pro mě otec arcibiskup Jan a nejen pro mě, ale i pro celou církev.
Ještě teď mě čeká jedna návštěva nemocného, za chvíli zvednu telefon a domluvím se na návštěvě.
Dříve však vytočím ten nejdokonalejší telefon, kterým je modlitba.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.