Zemřelí příbuzní

V těchto dnech navštěvujeme hřbitovy 

a pamatujeme na své zemřelé v modlitbách. 

Já také každý den od 1. do 8. listopadu chodím se na hřbitov modlit, sic včera mě to nevyšlo, že jsem slavil neděli hlavně individuální duchovní péčí a když večer pršelo, už jsem si říkal, že přece na Všechny svaté a Všechny věrné zemřelé se odpustky získávají jen při návštěvě kostela, ale není to obvyklý můj postup, nicméně, jak bylo psáno, letos nám na to papež František z bohaté pokladnice odpustků dal celý měsíc a prodloužil české privilegium ještě o týden dříve.

Odpočinutí věčné dej všem zemřelým, ó Pane, a světlo věčné, ať jim svítí!

Když jsou Dušičky, navštěvujeme hřbitovy a pamatujeme na své zemřelé. Zdá se mi však, že často to bývá jen na ty Dušičky. 

Během roku se hroby udržují tak, že se udržují, chodíme na hřbitov nepravidelně, i já se přiznám k tomuto trendu, i když chodím o to pravidelněji, že dost často a v Zubří teď zvlášť (ono je to slušně velké město), kdy vyprovázím zemřelé při pohřbu jako ministrant.

Jenže co se týče modlitby za zemřelé příbuzné, dá se říci, že spoléhám na to, že Pán Bůh ví, že si na ně občas vzpomenu i mimo hřbitov a v osobních modlitbách už méně.

Musím však říci, že zemřelí příbuzní mě za života byli velmi vzácní, byli pro mě darem a na každého z nich vzpomínám velice rád. 

Kéž bych se za ně i více modlil a to i konkrétně.

Ano, modlím se třeba denně růženec ve společenství Rodiny Neposkvrněné a dá se tak říci, že obecně denně se modlím za duše v očistci, protože je to jeden z úmyslů modlitby růžence, jenže ty úmysly já už říkám tak spoře, že si je budu muset znova vyhledat a připomenout, případně ještě zaktualizovat, protože tam mám napsané i své vlastní úmysly, z nichž už mnozí nevědí, že se za ně modlím, přestože některé z nich jsem v životě neviděl a nevím, zda uvidím, zemřelé zcela jistě za života neuvidím, živé, dá-li Pán.

Třeba ve Svébohově na hřbitově máme hrob babičky a dědečka. Rád se tam chodím modlit. Znal jsem je a hodně mi dali. Kousek od babičky a dědečka jsou jiní příbuzní, které jsem neznal, ale kde jsme naučeni se chodit modlit a to tak, že všichni. Prababičku a pradědu jsme neznali, nicméně máme je doma na obraze, taky se na ten obraz dívám, když jsem doma. Je tam i kněžský hrob, ve kterém je pohřben pouze zakladatel farnosti, který se narodil mnohem víc, než 100 let přede mnou, protože když jsem byl pokřtěn, tak má rodná farnost už asi 100 let stála. V neposlední řadě je ve Svébohově ještě druhý hřbitov, kde nemáme nikoho, protože je evangelický, i tam jim rád věnuji modlitbu, přestože tam nejsou naši příbuzní.

V souvislosti s rodnou farností kdykoli přijedu na Velehrad, tak se tam rád modlím u hrobu + Mons. Antonína Cyrila Stojana, protože on se zasloužil o farnost nejvíce, že vznikla a od něj pochází kněžská a řeholní povolání ze svébohovské farnosti. K němu se modlím téměř již jako ke svatému, vždyť tak veliký nám dal příklad svatého života. Jako bývalý svébohovský pan farář je mi tak příbuzný ve víře.

Jako rodina ještě chodíme asi na 4 hroby do Zábřeha, většinou tam musí trefit nejmladší z nás, já si pořádně nepamatuji, kde všude ty naše příbuzné máme, ale rád se za ně modlím. Pak ještě 2 hroby na hřbitově v Nemili, v obci, kde prožil krátkou část dětství tatínek. Je to malý hřbitov, takže tam většinou trefím. No a ještě maminka má svou rodinu v Prostějově, tam se dostanu zcela vzácně a nikdy jsem tam nebyl sám, takže samostatně najít hrob maminčiných rodičů mě dělá většinou slušnou potíž.

Máme dobrou rodinnou tradici všechny ty hroby objíždět v období na konci října a začátku listopadu. 

Dlouho jsem tuto rodinnou tradici dodržoval společně, teď to mám však mnohem těžší a letos ještě těžší. Když je teď ten nouzový stav, kdy vlastně ani nemůžu být na hřbitově zemřelých příbuzných, protože je daleko, můžu na ně zcela konkrétně myslet na kterémkoli hřbitově, protože Pán Bůh se neomezuje na místo a čas. 

Ale přece jenom nestyďme se být konkrétní. Je to dobré taky pro naši paměť i proto, že i dobré vzpomínky dávají krásný směr.

Pán Bůh přece ví za koho a proč se modlíme a každou prosbu využije podle své vůle. A v této době mnoho duší přivítá v nebi!