Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Boží náruč

Všechny texty 1. neděle adventní v cyklu B, kdy na pokračování se bude číst z evangelisty Marka nás vedou k Boží náruči.

 

Evangelium samotné je velmi krátké. Začnu vlastně tím, aby to nevypadalo jako kázání, ale jako takové praktické rozjímání nad Božím Slovem, které děláváme při pravidelném setkání nad Biblí, které nám teď koronavirus moc nedovoluje. 

 

Možná si dovoluji moc, nejsem ten, kdo vede toto společenství, ale také rád přidám dílek svého náhledu. Nicméně jsme povoláni k tomu, abychom Boží Slovo se snažili žít ve svém konkrétním životě.

 

Evangelium - Mk 13,33-37

Bděte: nevíte, kdy přijde pán domu.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš řekl svým učedníkům: "Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den. Je to podobně jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán domu, zdali navečer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo ráno, aby vás, až znenadání přijde, nezastihl, jak spíte. Co říkám vám, říkám všem: Bděte!"

 

Možná se zdá, že Ježíš je velmi přísný. Je teprve začátek církevního roku a už je nám připomínán konec. Výzva bděte je velmi naléhavá a dokonce máme bdít pořád, dokonce ani nespat.

 

Vybavuje se mi, jak jsem jednou přijížděl z dovolené v noci unaven a hladov a k tomu ke všemu našel jen prázdnou ledničku. Jak těžko se mi šlo spát s vědomím, že má možnost návratu byla odložena na ráno, až se nakoupí. Vzal jsem si z toho ponaučení, že když se vrátí kolega z dovolené, je lednička plná, i když spím.

 

Před třemi lety jsem se zapojil do projektu P. Marka Dundy, který vymyslel, že nedělní evangelia se mohou zveršovat a že jednoduchý verš se docela dobře pamatuje a dá se z něj žít nějakou dobu. Zapojil jsem se na 1 rok (průběžně jsem však dal dohromady veršíky na všechny 3 cykly), co o tom vím, že dosud to běží, respektive dobíhá a chystá se další vlna zveršovat druhá čtení, což se mi v tom dnešním taky podařilo, však se na ten projekt podívejte: http://fatym.com/view.php?nazevclanku=vymysli-i-ty-heslo-aneb-vyzva-pro-ty-kteri-se-by-se-pripojili&cisloclanku=2020110096

 

A tehdy první bylo právě nabízené evangelium, ke kterému podle jeho slyšení jsem přiřadil tento verš: 

 

"Dobrý spánek musí být, abych mohl správně bdít."

 

A tak ve mně rezonovala ona myšlenka, co je to bdít? Bdění je pro náš život podle tohoto evangelia životně důležité! To však neznamená, že nepůjdeme spát! To by nám to bdění totiž vůbec nešlo.

https://vvrh.signaly.cz/1712/nedelni-versovani

 

Velmi zajímavě ladí s evangeliem dnešní druhé čtení:

 

2. čtení - 1 Kor 1,3-9

Čekáme, až přijde náš Pán Ježíš Kristus.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři!) Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. Neboť v něm jste v každém ohledu získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v poznání. Vždyť přece svědectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takže nejste pozadu v žádném Božím daru; jen ještě musíte vytrvale čekat, až přijde náš Pán Ježíš Kristus. On vám také dá, že vytrváte až do konce, takže budete bez úhony v onen den našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je Bůh, a on vás povolal k tomu, abyste měli společenství s jeho Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!

 

Milost Boží, pokoj vám, čekáme, až přijde Pán!

 

Tento slogan mě napadnul při pohled na úvod k 2. čtení. Apoštol Pavel volí tón povzbudivější. Nejprve používá chválu za všechny ty, které mohl vést ke Kristu. Následuje povzbuzení, že Kristus nám bude posilou až do konce a nakonec je naše povolání a pozvánka, abychom měli společenství s Bohem.

 

Žalm je vždy odpovědí na první čtení. To, co teď píšu, píšu už podruhé, první verze se mi vytratila pro stáří počítače. Ale to vůbec nevadí, ona ta druhá verze se píše docela lehce a nebojím se Boha chválit i za to, že to první se mi smazalo a to druhé bude ještě lepší. 

 

Žalm mě oslovil i tím, že se dal krásně přebásnit, jenže básničku již si asi nebudu pamatovat úplně v originále, nicméně v tom mám docela cvik, takže ani ta rekonstrukce mi dlouho netrvá.

 

Žl 80,2ac+3b.15-16.18-19

Odp: Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Slyš, Izraelův pastýři, skvěj se září, který trůníš nad cheruby, probuď svou sílu a přijď nás zachránit! Bože zástupů, vrať se, shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, výhonek, který sis vypěstoval! Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, nad člověkem, kterého sis vychoval. Už od tebe neustoupíme, zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno. 

 

Nekonečně krásnou zář má Bože tvá milá tvář. 

Bože, k naši obnově, rozjasni svou tvář nově.

 

Cherubové tvou tvář vidí, probuď sílu v světě lidí. 

Ty, jenž vedeš Izraele, zachránit nás přijdi směle!

 

Velký Bože, z nebe shlédni, svoji révu z prachu zvedni! 

Ten výpěstek je, Pane tvůj, svou pravicí nás ochraňuj!

 

Tvoje svatá pravice, ať nad člověkem je více. 

Vychovals nás k věčné spáse, ať nezbloudíme, Bože zase, 

ó zachovej nás životu, vždyť v Tobě máme jistotu. 

Tvoje velké, svaté jméno, budiž věčně velebeno!

 

V žalmu se starozákonní lid utíká k Boží pravici. Tento žalm je konkrétní modlitbou, kterou vzbuzuje lid svou touhu po spáse a záchraně.

 

A pochopitelně nepomineme čtení první, které je pro tu neděli čtením nejdelším: 

 

Iz 63,16b-17,19b; 64,2b-7

Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Ty, Hospodine, jsi náš otec, "náš vykupitel" je tvoje dávné jméno. Proč jsi dopustil, Hospodine, že jsme zbloudili z tvých cest, že nám ztvrdlo srdce, abychom před tebou neměli bázeň? Usmiř se kvůli svým služebníkům, pro kmeny, které jsou ti vlastní! Kéž bys protrhl nebe a sestoupil! Před tvou tváří by se rozplynuly hory. Sestoupil jsi a před tvou tváří se rozplynuly hory. Od věků (nikdo) neslyšel, k sluchu (nikomu) neproniklo, oko nespatřilo, že by bůh, mimo tebe, (tak) jednal s těmi, kdo v něho doufají. Jdeš vstříc tomu, kdo s radostí jedná spravedlivě, těm, kdo na tvých cestách pamatují na tebe. Hle, ty ses rozhněval, protože jsme zhřešili, byli jsme v hříších stále. Byli jsme všichni jak poskvrnění, jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek. Zvadli jsme všichni jak listí, nepravost nás unášela jak vítr. Nikdo nevzýval tvé jméno, nikdo se nevzchopil, aby se k tobě přivinul, neboť jsi před námi skryl svoji tvář, nepravosti jsi nás vydal napospas. A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme - ty jsi nás hnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!

 

Když sestoupíš Bože náš, přijde na svět Mesiáš!

 

Prorok Izaiáš je nazýván starozákonním evangeliem. Na začátku máme vyznání Hospodinu, že je náš vykupitel a že je to jeho jméno od věků. Pak se rozvíjí bolest, kterou prožívá Boží lid a vzývání Boží moci vedena myšlenkou, aby Bůh sestoupil, aby navštívil svůj lid. Chlácholí Hospodina, že od věků nikdo neslyšel ani nikdo nespatřil (v evangeliu slyšíme, že oko nevidělo a ucho neslyšelo, co Bůh připravil...) že by bůh tak jednal s těmi, kdo v něho doufají. Prorok odkrývá srdce a přiznává hřích, provinění proti Bohu. A vrcholí tím, že Hospodin je náš otec a že jsme dílem Božích ruky! 

 

Jak velice prorok touží být v Božích rukou!

 

Každá naše modlitba nás vede do těch bezpečných rukou Božích.

 

Zobrazeno 330×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio