Od dnešního dne, v naší zemi dokonce již od 25. října, letos kvůli koronaviru dle vyhlášení Sv. Stolce nejen do 8. listopadu, ale po celý měsíc listopad, získáváme odpustky pro duše v očistci, když navštěvujeme hroby svých zemřelých.
Rozmnoží se tak modlitby za naše zemřelé, i když se nemůžeme sejít ve velkých skupinách, ale jen po rodinách.
Rodina se může sejít na hřbitově. Partneři se mohou sejít na hřbitově i jednotlivci se mohou sejít na hřbitově. Celý ten měsíc je takto požehnaný čas.
Hřbitov je místem, kde nejen odpočívají zemřelí, ale také je plné ostatků neznámých svatých, je tam více ostatků, než v našich kostelích, jen protože nevíme, kdo ještě je v očistci, nevíme koho z nich jsou ostatky svaté, jež po svatořečení budou vyzvednuty k úctě.
Je důležité, abychom se i my stali svatými. Nemusí nás svatořečit biskup města Říma či blahořečit za zázrak na naši přímluvu po smrti.
K tomu bychom měli směřovat svůj život i svoje prosby za naše zemřelé.
Při mši svaté o Slavnosti všech svatých, tj. od dnešního večera se budou číst Ježíšova blahoslavenství.
Které to blahoslavenství patří nám? Zkusme si na to odpovědět a jít tím směrem, protože Ježíšova blahoslavenství nám ukazují směr. Kéž z Ježíšových úst bychom mohli slyšet to svoje blahoslavenství. Třeba nebude znít přesně tak, jak ta z Matoušova evangelia, ale ať zní.
Ó, jak je velké veselí v nebi, když se modlíme za naše zemřelé a vyprošujeme jim milost u Boha, když v nebi mohou uvítat další zástup nových světců.
Zástup světců bude o to delší, že celý měsíc se za ně budeme modlit a navštěvovat hřbitov.
Už teď se těším na letošní Dušičky, které se konají při velké duchovní obnově národa, když všichni křesťané se modlí především doma a tvoří krásné domácí církve.
Rozmnožilo se nám množství společenství, i když každé z nich má jen tolik lidí, kolik tvoří rodina nebo dvojice.
Celý měsíc můžeme dělat misie na hřbitově, ale nesmíme zahltit prostor.
Jak je dobře, že letos žádný Halloveen u nás nebude, protože jsme nuceni být doma, málo se stýkat a šetřit dýně. Svíce svítí lépe s modlitbou a bez dýně. Jak velikou radost mají dýně, že nebudou hnít, ale můžeme je jíst a nedělat z nich pouhý výrobek.
Strašidla, která si vytváříme, nás straší.
Ale naše dušičky, za které se modlíme, ty nás strašit nebudou.
Ó, jak krásnější jsou Dušičky nad Halloveen, řádně slavený v anglosaských zemích o předvečeru svátku všech svatých, u nás kdykoli během listopadu jako svátek potulujících se duší, kterých bychom se měli bát.
"Na dušičky vzpomínejme, z očistce jim pomáhejme, budou na nás vzpomínat, až mi budem umírat!" To jsou silná slova písně, které nás povzbuzují v modlitbě za zemřelé.
Tak zní mé zbásnění z evangelia Matoušova:
Za zástupy na horu vystoupil Pán,
s učedníky byl a učil je pravdám:
"Blahoslavení jsou ti v duchu chudí,
jim Boží království, je neochudí.
Také plačící jsou blahoslaveni,
neboť jim se dostane potěšení.
A tiché blahoslavit budeme též,
ti zemi za dědictví dostanou, věř.
Kdo hladoví, žízní k spravedlnosti,
ti nasyceni budou do sytosti.
Blahoslavení všichni milosrdní,
milosrdenství dojdou, se spolehni.
Šťastní jsou ti, kdo čisté srdce mají,
že tak Boha uvidí, se dočkají.
Že tvoří pokoj, jsou blahoslavení,
Božími syny budou jmenováni.
Ten, kdo pro spravedlnost trpí jistě,
ten nebeské království získá čistě.
Blahoslavení, kdo zlo dál snášíte
a kvůli mě vše to tak vytrpíte.
Radujte se, jásejte, odměnu mám,
a v nebeském království v hojnosti dám."
"Ale naše dušičky, za které se modlíme, ty nás strašit nebudou."
Téma měsíce: katolické duchařské historky.
Jo, to je skvělý nápad. Pane kolego, můžete začít.
Později, až konzultuji pamětníky. Já vždycky zapomenu jméno obce, kde byla ta obrovská strašidelná fara.
Z pastorační zkušenosti mohu říci, že se množí případy žádostí o žehnání domu, protože jsou z nějakých důvodů navštěvováni duchy.
Blíže jsem tento jev nezkoumal a nemám s tím žádné osobní zkušenosti.
Je jisté, že na faře v Potštátě si některé skupiny stěžovaly na strašení, ale za našeho pobytu v těch místech jsem o tom pouze slyšel a žádná ze skupin za těch posledních 15 let nic takového ani nenaznačovala a není mi známo, že bychom faru nějak zvlášť žehnali.
Často však se stává, že za těmito příběhy stojí neblahý jev vyvolávání duchů nebo různé okultní praktiky.
Když však věříme v Boha a modlíme se troufám si říci, že se nám nic takového příliš neděje nebo víme, co s tím máme dělat.
Že tyto věci jsou je nám jisté z víry, že věříme v život budoucího věku. A každý život má svou živost
https://regiony.rozhlas.cz/objevte-velharticke-hrbitovni-tajemstvi-kytice-karla-jaromira-erbena-7441589
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.