Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Dárek k svátku mého biřmovacího patrona

11. 10. 2020 16:04

Jak jsem psal minulý týden o zákazu zpěvu, který dostaly všechny Elišky k svátku, tak zítra je nezávazná památka sv. Radima, což je můj biřmovací patron a v rámci krizového stavu jsem tak dostal dárek od naší skvělé a úžasné vlády, která, koukám, "pamatuje" i na neznámé naše patrony a rozbaluje dárky v podobě přísnějších opatření proti epidemii covid19 a ty dárky skvěle balí, protože nezabalit ony dárky by znamenalo rozšířit nákazu mnohem více, než se rozšiřuje.

 

Ještě je třeba dodat, že občansky má svátek Marcel - zde se jako občas neshoduje kalendarium církevní s kalendáriem světským. Původně totiž sv. Radim měl svátek 25. srpna při výročí přenesení ostatků a tak ve světském kalendáři figuruje pro Radima tento den. Tedy, když se slaví starší podoba římského ritu, slaví i sv. Radima jindy a vlastně také já bych mohl svého patrona slavit i takto. 

 

Když tedy dnes Radimům gratuluji k svátku, zpravidla, a to i katoličtí Radimové, mi řeknou, že žádný svátek nemají a dokonce, i když poslouchají v neděli v kostele ohlášky, když to pan farář říká.

 

Nevím, zda moje jména odráží také můj život, to ví víc ti, kdo mě znají.

 

Jméno Radim (lat. Gaudentius, stejně jako Radek) zvěstuje radostného člověka, když zpřeházíte písmenka, tak midar by mohlo připomínat "dar mě". Jako biřmovacího patrona jsem si ho vybral, což tento blog i na jiných místech píše, že je bratrem sv. Vojtěcha a antifona v breviáři, že je také velmi krásná: "Bratr, kterému pomáhá bratr, je jak opevněné město."

 

Když už má ten svátek Marcel, tak ten je zase "malý bojovník". Mimochodem ani Marcel mi není cizí, když občansky na Marcelu jsem se narodil.

 

Občanským jménem jsem Vojtěch, to je "útěcha vojska" a je to v přeneseném slova smyslu i jméno biblické Barnabáš jako "syn útěchy."

 

Ke křestnímu jménu se mi přidává Václav, který je "více slavný". No a když jsem Hýbl, původně přijímení německé, tak z některého nářečí zřejmě bydlíme na kopečku, počeštěno to zní jako sloveso, že se hýbu, což jsem rád, že toto dělám, neb když bych to nedělal, nevím, zda budu šťastný, protože pravé štěstí se odkrývá často, když člověk o to přijde.

 

Vojtěch i Václav jsou mučedníci, papež sv. Marcel či také sv. Marcela, též drží korunu mučednictví, jedině sv. Radim nezemřel jako mučedník, ale byl jistě mučedníkem v srdci, neboť viděl smrt svého bratra. Panna Maria je Královnou mučedníků, když jejím srdcem byl proboden sedmerý meč, že pohřbívala svého jediného Syna, Spasitele světa.

 

Jméno může znamenat poslání, ale ne vždy se to vyplňuje i proto, že onen pojmenovaný by podle svobodné vůle měl se svým posláním souhlasit.

 

Mám já to letos, tedy, štěstí na oslavy, když kromě sv. Václava, kdy byl relativně ještě klid, jsem všechny své výročí slavil v mimořádných podmínkách nouzového stavu - narozeniny, svátek i křtiny a teď dokonce i biřmovací svátek.

 

Nicméně dárek je třeba vzít s láskou a nereptat 

 

Jiné přísloví říká "Darovanému koni na zuby nehleď."

 

Také od otce arcibiskupa mám povzbuzení, které napsal všem křesťanům ve své diecézi, kde také píše, že když se nám jedny dveře zavřou, jiné jsou již otevřené. 

 

Tady je zveřejněné to povzbuzení celé: https://www.farnostzubri.cz/content/uploads/2020/10/vsem-farnostem-9-10-20.pdf

 

Přesně tak: Musíme hledat nové cesty, jak se můžeme setkávat s Kristem.

 

A to je přesně ten dárek, který jsem dostal k svátku svého biřmovacího patrona:

 

Zazněl dnes v ohláškách zcela přímo a jasně: Od dnešního dne každý den mám předepsanou hodinu adorace v liturgickém ustrojení!

 

Přesněji řečeno takto: v neděli v 17:30 - svátostné požehnání, ve všední dny PO - SO od 16:30 do 17:30 adorace, ve ST v Zubří, v kapli Sv. Ducha. Vždy tedy v 16:00 otevřu kostel a pak zavřu a zhasnu.

 

Při té hodině adorace bude o. Pavel k dispozici ve zpovědnici, já budu adorovat a řádně pověřen biskupem s dodržováním všech hygienických opatření zájemcům rád podám eucharistického Krista.

 

Krom toho všeho - ve středu, v pátek a v neděli bude přenášena mše sv. on-line na webových stránkách farnosti Zubří.

 

Aby toho nebylo málo, biřmovanci se setkávat zatím mohou, náboženství zatím učit můžeme (a protože zítra budu mít ten svátek, tak jako všechny děti, které když mají narozeniny či svátek, obdařím své drahé taky sladkostmi), na faru se chodit může - funguje úplně normálně a hlavně pokud budu moci, rád vyjdu na výlet k zuberským kapličkám a pomodlím se tam růženec a i k tomu rád pozvu farníky a hlavně děti, které se tento školní rok připravují na první svaté přijímání (ty však pozvu do kostela ještě mimo adorační hodinu) a také rád uvítám kohokoliv, kdo se bude chtít podívat do kostela.

 

A na to se moc těším.

 

Sv. Radim byl brácha sv. Vojtěcha a byli spolu na misiích a jako správný misionář musel taky hledat, kudy vedou cesty.

Když jsem byl loni na Libici
Zobrazeno 2312×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ten dárek je moc krásný. Denně mohu být eucharistii ještě blíže.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio