Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Z pohádky do pohádky

12. 8. 2020 9:37
Rubrika: Tábory a akce
Toto je drak

Když jsem končil v Drahotuších, tak poslední velká akce byl příměstský tábor na faře "Biblický detektiv."

 

Když začínám v Zubří, tak první velká akce, druhý den po mém představení se farnosti, pominu-li poutní zájezd na Sv. Hostýn, o kterém již jste se v blogu dočetli, je příměstský tábor na faře v Zubří s tématem: "Z pohádky do pohádky".

 

Legenda toho je velmi jednoduchá, v podstatě všechny pohádky jsou popletené a děti je mají prostřednictvím her dát zase dohromady, např. dnes, když to píšu, je teprve 3. den tábora, měly lupiče naučit loupit, včera hloupého Honzu učili zabíjet draka a tak podobně - každý den se projede docela dost pohádek.

 

Pro mě je to velká příležitost seznámit se s místní mládeží. Mládež zde je velmi schopná a všechno podstatné z tábora si řídi sama a kvalitně, bez mých či jiných odborných zásahů - jsou opravdu vynikající a spolehliví.

 

Nemám tady žádné úkoly, jen to, co si vyberu, čeho se zúčastním, o co mě požádají, hlavně komunikovat s nimi se všemi a čas od času podle své povahy si vymyslet nějakou komunikační blbost, ovšem tak, abych nenarušil chod tábora.

 

Třeba dnes, když se představovali loupežníci, že zapomněli loupit, dřív, než to stihli, řekl jsem dětem, že je to "Jen počkej zajíci" a když vysvětlovali hru, připomněl jsem dětem láskyplně 7. přikázání a hned se ze řady ozvalo, jak to přikázání zní.

 

Na rozdíl od Drahotuš, kde děti na příměstský tábor dojížděly z půlky děkanátu, na tomto příměstském táboře jsou jen zuberští. Když jsem tedy včera se rozhodl prozkoumat Zubří, hned jsem potkal jednoho nadšeného táborníka a on mě pozval k nim domů a tak jsem se rád na chvíli zdržel a díky němu jsem viděl nádherný západ slunce u kapličky.

 

Antiochia, která po 22 let patřila k prázdninovému času kromě táborů, už pro mě po 3 léta není, ale včerejší pozvání od kola domů ke kapličce ve mně vzbudilo srdce starého Antiošáka.

 

To, co teď píšu, píšu v čase svačiny, kdy krátce před tím většinou zmizím asi na hodinu, abych se věnoval farním věcem či si vyřídil něco svého. 

 

Takže lze říci, že tento tábor pro mě není žádná velká dřina, ale stejně, kdybych měl vybírat formu, vyberu raději pobytový, protože se nemusím každý den loučit s dětmi a vězte, že pro mě je to namáhavé, když je celý den akční a najednou klid. 

 

Možná to bude tím, že pobytové tábory tak nějak dělám od r. 2001 o prázdninách se železnou pravidelností 1-2 tábory, zatímco na příměstském jsem pořádně teprve po 2. v životě a navíc po 2. v rozsahu jednoho měsíce, takže jsem se to neměl jak naučit a jak si zvykat na to, že večer mám klid, žádné porady ani ranní chystání.

 

Možná dneska to bude trochu jiné, neboť děti mají dobrovolnou přespávačku na faře. Chtěl jsem to i v Drahotuších, ale nebylo to naplněno. Mnoho programu již prošlo, mnoho je nachystáno a na všechno se těším.

 

V tomto ohledu byl drahotušský tábor trochu zábavnější, když ve velkých prostorách farního dvorku, zahrady a hřiště trávil minimálně času, hlavně odpolední tvoření a jinak vycházel do zajímavých míst v okolí. Tábor zuberský si vystačí se 1/4 pozemkem kolem objektu fary se stejně malým hřištěm bez prostorného přístřešku.

 

Mám taky jednu dobrou zkušenost z příměstského tábora, dá-li se to tak říci, když v tom jsem zcela nezkušený a to tu, že se mi zdá, že na příměstském táboře jsou děti poněkud hodnější a ukázněnější a ani nejmladší nejeví známky stezku. 

 

Tak to je jen tak něco rychlého k probíhajícímu příměstskému táboru a jenom z jednoho úhlu pohledu. Co však zatím vidím, že děti, vedoucí i mě to velmi baví.

Zobrazeno 105×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio