Jak vymyslet slavnost, když se má postit

Pátek je den postu - to nikdo nezrušil. 

Jen se půst od masa často nahrazuje jiným kajícím skutkem.

Je ideální řešení si dát rybu. Jenže já mám ryby rád a ryby jsou zpravidla dost drahé, tak jaký je to odříkání? 

Ovšem, když je slavnost, postit se nemusí.

Jsou pátky, které jsou skutečnými slavnostmi a není vhodné se postit, i když je pátek. 

Tyto pátky pravidelně jsou: ve vánočním oktávu, v oktávu velikonočním a o Slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. 

Ale právě v tyto pátky se občas stává, že se věřící omylem postí. Ano, mýliti se je lidské. 

V tomto ohledu je horší natruc se postit, protože je pátek a páteční půst nic nepřebije a uložil -li jsem si více (třeba ještě středu), tak to platí pravidelně. 

Mám půst a hodlám se postit! Ó, jak je to zbožný! 

Kdo se postí takto natruc, neposlouchá církev, když z patera církevních přikázání je ve stanovené dny se postit, ale slavnost není stanovený den postu.

Některé slavnosti církevního roku někdy vyjdou na pátek nebo sobotu přirozeně podle datumu v kalendáři. 

Vyjde-li slavnost přímo na pátek, pak celý pátek je bez postu. 

Týká-li se slavnost soboty, pak již na páteční večeři či pozdní oběd je vhodné upustit od postního úkonu a s celou církví začít slavit.

Jenže pátek je začátek víkendu. 

Víkend je čas odpočinku po práci a tak je velmi vhodné oslavit víkend a máme z toho slavnost. Jenže ne slavnost církevní, takže zase nic.

Když si udělám v pátek pouť, mohu i nemusím se postit. Pouť lze pojmout jako kající skutek, takže páteční strava může být zachována masitě. Tak budiž upřímnému poutníkovi přáno.

Že půjdu k někomu na návštěvu a třeba se s ním usmířím a oslavíme to slavnostní tabulí, to je pěkné vyhnutí se postu a prospěje to mé duši? To už je otázka vhodná pro morálního teologa. Mě morálka moc nešla.

Když mě pan farář z jakéhokoli důvodu osvobodí od postu,...

 Mohu se těšit tím, že se opravdu nemusím postit. Kéž by ten důvod byl upřímný a spravedlivý.

Když farnost slaví slavnost

Pak se celá farnost raduje - ať už je to farní den nebo párty nebo patrocinium či výročí posvěcení kostela nebo, a to by se dalo zařadit do pravidelných pátků - Noc kostelů. Má-li být farnost hostitelem, pak musí být dobrým hostitelem a nenutit hosty k postu.

Osobně bych mezi slavení zařadil také dny z kalendáře, kdy církev předkládá ke slavení svátek a zpívá se i ve mši svaté chvalozpěv "Sláva na výsostech Bohu!", ale obvykle ve svátku se půst ještě drží.

Také, když je svatba nebo křtiny nebo jakýkoliv takový radostný úkon či pohřební hostina, u které obvykle bývá guláš nebo řízky, upouští se v tu chvíli od postu.

Když jsou narozeniny nebo jiná rodinná oslava

Tehdy se přeje oslavenci či oslavencům všechno nejlepší a také nejlepší jídlo a jistě se nebude nikdo postit, i kdyby to byl postní dříč, který to jede v postní době po celých 40 dnů bez přestávky i o nedělích, kdy by se postit neměl.

Když je nějaká křesťanská akce, třeba tábor nebo táborák

Jak dobrý zvyk je dělat táborák zrovna v pátek. K tomu by pan prezident ještě dodal, že stejně ty špekáčky neobsahují maso. Pan prezident jako hlava státu tomu samozřejmě rozumí víc a jistě je vhodné se připojit ke společenství a nepostit se natruc, když ani ostatní se nepostí. 

Snad to Pánu vynahradí alespoň kajícím skutkem a kdyby ne, tak pro jeden pátek...

Ještě by se jistě dalo najít mnoho výjimek z postu... 

Pátků je v roce většinou 52, z toho nejméně 3 pátky jsou uvolněny od postu pravidelně. 

Jeden jediný a to Velký je daný jako den přísného postu od masa a újmy. 

Ten, kdo má v ten den narozeniny, což se může zcela výjimečně stát i mě, bylo by vhodné jejich oslavu přeložit na jiný vhodný den, ale co tomu řekne rodina?

Podle těch výjimek to vypadá, že bychom se vlastně nemuseli postit vůbec, ...

A vlastně - proč bychom se měli vůbec postit? 

Na tuto otázku je potřeba si odpovědět, abychom se postili s láskou.

No, a teď bych měl napsat, proč to vlastně tady píšu.

Věc se má zcela jednoduše: protože mě to napadlo. 

Ale zas tak úplně jednoduché to není. Týká se to zítřka, protože zítra je pátek a já se moc těším, že se nebudu muset postit. Na příměstském táboře budeme mít zcela samozřejmě postní jídlo, neboť je to tábor křesťanský a křesťanské tradice jsou mu velmi blízké, zvláště když je to v Zubří.

Ovšem rozhodovat se postit je pro mě rozhodnutím každý pátek novým. Já se postím, jen když musím, ale občas jsem extrémista a postím se i víc, než musím, ale...

... tak, aby to byl půst spojený s láskou a zcela upřímný, protože půst není o výkonu, ale o vztahu k Spasiteli

Abychom nemuseli slyšet postní čtení z Izaiáše, kde zní aktuálně přísná slova: "Tohle nazveš postem, dnem milým Hospodinu?" nebo "Přestaňte se takto postit!"

Možná to vypadá jako nějaké postní kázání, ale to není účelem.

Já často a rád si nahrazuji půst rybou. Je to příjemné, i když drahé řešení. 

Ale bude pátek 14. srpna, což je předvečer Nanebevzetí Panny Marie...

Nejenže vrcholí příměstský tábor, kde se sice bude držet postní strava, ale také v místní kavárně mají vynikající nabídku grilovaného pstruha a mám na něj velkou chuť, že zajisté přijdu si ho dát. 

Ale nebudu se tím postit v nevhodnou dobu?

Naprosto ne! 

Budu slavit slavnost a budu se radovat!