Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Zveršovaná kronika 15 let

Tak jsem dnes opět brzy vstával (nemám však na naši vládu, která to táhne denně od 2:15, jak jsme slyšeli ve zprávách a jistý pan ministr chtěl chodit v pyžamu) a celkem rychle od 1. verše složil zbytek, ale nebylo času to tady napsat. Jestli si to chcete zazpívat, tak na 811 "Lurdskou", ale asi by to znělo divně.

 

Radostná píseň patnácti let

 

Prolog

 

Díky, díky, Bůh je veliký! Díky, díky, Bůh je veliký!

 

1. Jeden den u Boha, tisíc let tady. 

Své sliby Bůh plní, není v něm zrady!

 

2. Radostnou píseň Bohu zazpíváme,

mu alespoň maličkou chválu vzdáme!

 

Od začátku povolání

 

3. Na Antiochii patnáct dní je čas.

Zde však již patnáct let pán k dílu zval nás!

 

Díky, díky, Bůh je veliký! Díky, díky, Bůh je veliký!

 

4. Když zavolal Vojtu otec Radomír,

ten nic moc netušil, jen nabíral sil. 

 

5. Šest obcí svěřil otci Radomíru,

to biskup Jan poslal jej k tomu dílu.

 

6. A Nová Hradečná tak posmutněla,

sic dobrého kněze zas za něj měla.

 

7. Šest farností ke správně mu, tedy, dal,

novokněze Petra sloužit povolal.

 

8. Partutovice, Potštát prospívají

a z Jezernice také radost mají.

 

9. Farnost však bez kněze velmi chřadne,

a Loučka i Podhoří taky vadne.

 

10. S láskou se starají o mnoho duší

dva kněží ve farnostech z Drahotuší.

 

11. Celkem to dělá dvacet dva sídel,

z nich služebník Boží dost lidí viděl.

 

XI. Misie "Partuty" potřebují,

i misionáře si zamilují.

 

12. Otec Petr pak jinam je povolán,

vrátí se znovu k nám, zas dal nám ho Pán.

 

13. Mezi tím otec Martin s Antonínem

nás, ovečky, sytili dobrým vínem.

 

14. Když biskup dal jim zase jinou štaci,

tu otec Petr se nám znovu vrací.

 

V průběhu

 

15. Farnosti bez kněze, ty kněze chtěly,

v Jezernici překrásnou faru měly.

 

Díky, díky, Bůh je veliký! Díky, díky, Bůh je veliký!

 

16. Biskup jim vyhoví a kněze jim dá,

v Drahotuších hned dva přec šikovné má.

 

17. Otci Petru dá, tedy, Jezernici,

aby vystavěl znovu tu vinici.

 

18. Z Drahotuš farníci tak vydělají,

však jednoho kněze tu ještě mají.

 

19. A jednoho jáhna též církvi dali,

počet kněží přece je stále malý.

 

20. Tři kněží rodáci ještě žili,

primice však nebyla dlouhou chvíli.

 

21. Dva z nich byli na věčnost povoláni,

třetí postarší plní své poslání.

 

22. Teď znovu jsou sítě nám rozhozeny

a farnosti prožijí nové změny.

 

Současné povolání...

 

...pomocníka

 

23. Ve farnosti pomocník povolán je,

to není však, co církve potřebuje.

 

Díky, díky, Bůh je veliký! Díky, díky, Bůh je veliký!

 

24. Bohověda ho trochu zajímala

a farnost s láskou o něj pečovala.

 

25. Tak mnoho dobrých věcí se naučil,

teď k novému poslání nabírá sil.

 

26. Že on byl povolán jen o kousíček dál,

věděl Pán zajisté, že Zubří, to znal.

 

27. K pomoci každý má to povolání,

na vinici Boží svoje pozvání.

 

28. Potřebujeme jistě odpuštění,

všeho toho, co bylo zlého dění.

 

29. Patnáct let díla, to velká je síla,

kéž pomůže nám vždy pevná víra.

 

30. Tak jistě i mnoho se pokazilo,

jiní teď přijdou spravit toto dílo.

 

...kněží

 

31. Kněží je málo, toto jistě víte.

Jen doufám též, že za ně se modlíte.

 

Díky, díky, Bůh je veliký! Díky, díky, Bůh je veliký!

 

32. Teď v Hranicích hýbou se všichni kněží

a některé změny se berou s těží.

 

33. S pokorou přijmout to však je nám třeba,

zlá vůle nám pokoje, klidu nedá.

 

34. Hýbe se teď však celá diecéze,

potřebuje totiž mít svaté kněze.

 

35. Otce Michala jsou teď Drahotuše,

dobře ho vítali ty drahé duše.

 

36. Střítež a Jindřichov si prozpěvují,

otce Michala si též zamilují.

 

37. Partutovice, Potštát vydělají,

vždyť opět dva kněze tu spolu mají.

 

38. Otec František z Hranic dá jim péči,

s láskou svěřené duše rád vyléčí.

 

39. Pan děkan biskupovi v blízkosti je,

dobrého pastýře jim přibližuje.

 

40. Otce Milana si též vážit budou,

přece nás Pán nenechá trýznit nudou.

 

41. Celý rok novokněžské požehnání,

Partutovice či Potštát bude k mání.

 

42. A k povolání otce Radomíra - 

kolem Krásenska víra neumírá.

 

43. Kněz biskupa zajisté poslechne rád,

na novém místě postaví z víry hrad.

 

Epilog

 

44. Své kněze Pán povolá na vinici,

my též jsme voláni jako dělníci.

 

Díky, díky, Bůh je veliký! Díky, díky, Bůh je veliký!

 

45. K další cestě, tedy, jsme povoláni

a k pomoci kněžím jste všichni zváni.

 

46. Je dlouhá to píseň všech nám daných let,

objevujem, jak krásně Bůh stvořil svět.

 

47. Dle Božího plánu je každičký den,

v něm každý je zapsaný, než byl stvořen.

 

48. Jistě chceme na věky štěstí míti,

po Božích cestách tak musíme jíti.

 

 

 

Zobrazeno 97×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Speciálně pro Partutovice:

Misie Partuty dost potřebují,
z misionářů všichni se radují.

Mirec477

Niekedy je to výzva aj pre nás laikov. Môžeme byť misionármi v našom prostredí - tam kde sme. Ak nemôžeme ísť na misie do Afriky, môžme robiť misie v našom meste. Ako farské mestské misie. My v Komárne sme už také mali.

Zobrazit 11 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio