Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Náhrada za ministrantský putovní tábor

21. 7. 2020 21:44
Rubrika: Tábory a akce

Koronavirus způsobil, moc často se na to vymlouváme, že není oblíbený ministrantský putovní tábor, nýbrž jen jeden den poutní ke 400 letům sv. Jana Sarkandera umučení. 

 

To by měli naši nekatolíci slavit mnohem více, než zmrtvýchvstání Krista, vždyť porazili tvrdošijného katolíka a dovedli ho ke slávě mučednictví, když už nezradil katolickou víru. To by si žádný katolík vůči nekatolíkovi nedovolil. 

 

Ale to byla taková doba, která moc nepřála ekumenismu. A tak všichni nekatolíci mají vzorně nastudované všechny dokumenty II. vatikánského koncilu, takže v dnešní době se nic podobného nemůže stát ani katolíkovi, že by ho nějaký nekatolík umučil. Pardon, co to tady plácám?

 

Místo ministrantského putovního tábora, kněží, kteří se o to pečlivě starali pozvali ministranty na tuto pouť, která začla v Holešově, kde jsem nebyl, protože jsem si nedokázal představit, že bych šel potom pěšky na Sv. Hostýn. 

 

Z mé strany, tedy pro mě by to, patrně moc dobře nedopadlo... Na to mám moc neopatrné nožky (sic ta fotka je moc stará, když jsem si z jedné tůry natrhl sval v kotníku a víc než měsíc nešlápl na nohu). Proto se delším tůrám tak trochu vyhýbám, to je totiž jenom jeden z příkladů z více úrazů.

 

Nicméně  je třeba říci, že olomoucká arcidiecéze má skvělé a šikovné ministranty, kteří na tuto pouť vykročili a těšili se i z dobrého společenství.

 

Co o tom, teda, vím a co jsem vytušil i z rozhovorů s ministranty, v Holešově byl program velice zajímavý nejen prohlídkou tamního kostela. Společně prožili i mši svatou.

 

Já jsem se také na všechny moc těšil a tak jsem se rozhodl z Drahotuš jet rovnou na Sv. Hostýn, ono je to kousek a stejně na sv. Hostýně už jsem dlouho nebyl! 

 

To zní jako těžký hřích, který by měl být vyznán ve zpovědi, zpověď však nelze učinit po internetu, ale i tak to udržujte jako zpovědní tajemství, protože pro pastoračního asistenta, který má Sv. Hostýn kousek je to pořádná ostuda.

 

Ráno pršelo a tak veškeré mé cestování bylo autobusem a stihl jsem krásně mši sv. v 11:15 a pořídit několik drobných věcí. Ze všech zúčastněných poutníků jsem utratil asi nejvíce peněz, ale nepohoršoval jsem ostatní, protože ostatní ministranti poctivě putovali po svých a na Sv. Hostýn dorazili až odpoledne.

 

Čekal jsem na celou tu výpravu, až jsem ji málem prošvihl. Ovšem jako veden Duchem Svatým přijel o. František s některými kluky přesně v čas, kdy jsem se chystal na křížovou cestu Jurkovičovu, na kterou jsem pak nešel, protože setkání s ministranty bylo přednější a na to jsem se celou dobu těšil.

 

Brzy za nimi přicházeli ti nejrychlejší a postupně během hodiny přišli všichni. Většinu jsem znal od vidění nebo podle toho, jak tvořili party s kluky, kteří s námi byli v předchozích letech. Měli krásné zážitky z cesty a postupně podle možností jsem se dal s nimi do hovoru. Nejvíce však s klukama ze Zubří, kde za krátký čas budu opravdu pro ně.

 

Před bazilikou nás čekal již rektor baziliky, který se s námi seznámil a uvedl nás tam, kam se běžný poutník nedostane. A tak mám i originální a krásný pohled na baziliku Nanebevzetí Panny Marie.

 

Pouť byla zakončena krásnou adorací, po ní jsme dostali nádherné obrázky novokněze P. Josefa Hováda, za kterého se budem rádi modlit a záhy jsme se vydali na autobus a potom na vlak, z nás největší část jela směrem Valašské Meziříčí a tak jsem se tím směrem rád připojil, neb mě to z Bystřice pod Hostýnem vlastně bylo jedno - autobus už nejel a vlak na obě strany jede ve slušných časech po stejně dlouhé trase jak přes Hulín a Přerov, tak přes Valašské Meziříčí.

 

A k Valmezu jsem se připojil taky proto, že jsem mohl více hovořit se zuberskými ministranty a byl jsem mile překvapen, že je zajímal i můj životní příběh.

 

Ano, cítil jsem z té pouti velké požehnání a vlastně jsem se moc ani nenachodil.

 

Zobrazeno 522×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio