Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Modlitba za Hranice

Tak jsem včera byl na akci ekumenického charakteru 

Modlitba za Hranice,...

 

... která oficiálně začínala v pátek 24.7. v 16:00 v zámecké zahradě v Hranicích a tomu předcházely chvály v synagoze od 13:00.

 

Byly pozvány významné osobnosti a hlavně se modlilo také za starostu města a všechny občany.

 

Moc jsme se o té akci nedozvěděli, jen na poslední chvíli den před tím, když na Sv. Brigitu, tedy ve čtvrtek 23.7. při večerní mši svaté v Hranicích z rukou biskupa Mons. Josefa Nuzíka přebíral děkanství o. František, který na tuto akci pozval ve svém děkanském projevu, takže slabší propagace, nicméně lidé přišli i do synagogy, kde to vypadalo zajímavě. 

 

Jelikož mě ta akce formou zajímala, vrátil jsem se po obědě na kole do Hranic, kolo zanechal v opravně, abych na nové místo přejel na kvalitním leč 15 let starém stroji a říkal jsem si, že se tak na růženec stavím, abych zjistil, co se to děje.

 

Ano, čtete správně, modlil jsem se růženec v synagoze.

 

Níže pak bude video z těch chval jak v synagoze, tak první píseň od Paprsků, které už se tak nejmenují ze Zámecké zahrady. 

 

To setkání bylo nádherné, jen mě velmi mrzelo, že jsme nebyli pozváni, ale bylo mi vysvětleno, že je to z těch zmatků ze stěhování, neb mnozí už nás odepsali, že vlastně už tam nejsme, takže nejsme hodni pozvání.

 

Zažil jsem spoustu krásných setkání a mnoho ne náhod. Třeba, když už jsem chtěl opouštět synagogu, tu se ukázal o. Petr se svou kytarou a neplánovaně jsem tam strávil hodinu a díky tomu se setkal se známými.

 

Potom jsem si řekl, že nasednu na nejbližší autobus a pojedu zpět do Drahotuš, nemusím být přece na tom velkém koncertě modlitby. A tu mi Pán dal do cesty našeho drahotušského trvalého jáhna, když před tím jsem zjistil, že autobus stejně jede za dlouho a když jsem s ním rozmlouval, zase jsem potkal další, až jsem byl přiveden do zahrady a strávil jsem mezi bližními asi půl hodiny. 

 

Začátek chval měl trochu zpoždění, ale bylo to dobře, slíbil jsem, že zůstanu na první píseň a to jsem nakonec s pomocí Boží beze zbytku dodržel a bylo mi ukázáno i to, že z mé strany to stačí, dál ať se modlí už další klidně i za deště.

 

A ti, co tam byli potom klidně mohli stihnout jak mši svatou v Hranicích, tak v Drahotuších. I o. Radomír se byl podívat v zahradě, později než já a odnesl si z toho duchovní povzbuzení.

 

Ano, Hranice potřebují povzbudit modlitbou protože...

 

...v Písmu totiž někde čteme: BOŽÍ MILOSRDENSTVÍ NEZNÁ HRANICE!

 

Takže z Písma můžeme vydedukovat, že kdo bydlí v Hranicích, asi skončí v pekle, protože Boží milosrdenství je nezná!

 

To je, samozřejmě, nejapný žert. Boží Milosrdenství nezná hranice, protože je nekonečné!

 

Takže proto potřebují modlitbu...

 

Bůh viděl, že modlitba za Hranice je velmi dobrá!

Zobrazeno 53×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio