Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Blíží se biblický detektiv

8. 7. 2020 10:48
Rubrika: Tábory a akce

Čeká mě první nová zkušenost zrovna, když opouštím místo, kde jsem dlouho byl a docela se na tu zkušenost těším s tím, že jsem ji z povzdálí sledoval již nějakou dobu.

 

Nikdy jsem přímo nezažil model "příměstský tábor"

 

Klasické pobytové tábory jsem vymýšlel od časů zkušeností na Malé Antiochii. Toto píšu zcela zodpovědně a s vděčností za zkušenosti z Malé Antiochie v dobrém i zlém.

 

Poslední dobou se stal takový hit tábor příměstský a zkušenosti s tím z povzdálí byly velmi dobré. Nejvíce jsem se toho dotkl loni, když jsem s nimi prožil 2 turnusy organizované CPR Jitřenka Hranice vždy po jedné denní době (poslední den a 2. den tábora) a ještě rok před tím jsem také učinil podobnou návštěvu.

 

Jelikož však mé aktivity o prázdninách se držely modelu zpravidla týdenního pobytu a vybíralo to podstatnou část mých dovolených, nemohl jsem se běžně věnovat příměstské aktivitě.

 

Letos však jsem od začátku roku laškoval s myšlenkou, že pravděpodobně se mi nepodaří udělat klasický pobytový tábor a bude pravděpodobně jen ministrantský putovní tábor, ovšem i ten nakonec rozhodl koronavirus.

 

S tou myšlenkou jsem laškoval oprávněně, protože jsem prostě některé věci nestíhal a z některých byl zdrblý, takže pravděpodobnost, že bych nějak od dubna (jako loni, tedy dost pozdě) se pokusil dát nějak dohromady program na pobytový tábor, byť motiv by se našel snadno, s tím problém nemívám, se čím dál více blížila nule, byť některými rodiči jsem byl tažen optimističtějším směrem. 

 

Kromě dalších důvodů koronavirus nulu potvrdil a k mému velkému zklamání také ohledně ministrantského putovního tábora, na který bych se moc těšil.

 

Nicméně v každém případě jsem zjistil, že na eventuelní příměstský tábor v Drahotuších mám tentokrát o prázdninách čas, s ničím se mi to nekryje sic jsem v té době netušil, že Boží cestičky skrze nástupce apoštolů mě povedou jinam a tato možnost bude pro mě zároveň možností "rozlučkovou", tudíž tak trochu srdeční.

 

V zjištění této možnosti jsem rád nabídl spolupráci a v hlavě mě už běžel možný program tábora, který by byl motivovaný letošním tématem, které v koronaviru tak trochu zapadá a moc se o něm nemluví. Je totiž...

 

Rok Bible!

 

A protože řešení různých záhad a případů může být velmi dobrodružné, napadla mě od samého počátku myšlenka názvu:

 

"Biblický detektiv."

 

Jaké bude provedení se formovalo do písmenek velmi dlouho, až to musel napsat někdo jiný, tedy hlavní vedoucí celé akce a zároveň vedoucí Centra pro rodinu Jitřenka v Hranicích. 

 

Prvotní myšlenkou byl celý průřez Bible, ale na to by byl potřeba pobytový tábor a koronavirus způsobil i to, že bylo zavrženo i jedno přespání na faře, byť by to jinak bylo víc, než možné. Tak jsme se zaměřili na činnost prvotní církve, která začala tou nejradostnější zvěstí. 

 

Myšlenka zaměřit se také na plody Ducha svatého není moje, nicméně dala zaměření všech dní na táboře - každý den 3 plody a první a poslední den vyjádření radosti z podstaty věci - nejprve to, bez čeho by víra neměla smysl a pak prožití radosti z víry v Krista.

 

Co o tom vím, tak ještě jsou klidně volná místa a děti se mohou hlásit.

 

Témata dne naznačovala záhadu k celodennímu řešení. Správně by tyto záhady ještě měly být skryty, ale spolehnu se na to, že účastníci tohoto tábora nečtou Signály, takže pokud je čtou a pokud čtou můj blog, prosím, aby nepokračovali dále ve čtení a pokud se někdo hodlá účastnit tohoto tábora (jak děti, tak i rodiče by neměli pokušení dětem prozrazovat, co je čeká, nebo případně nebyly odrazeny nic neříkajícím nastíněným programem),aby své čtení ukončil na místě, kde bude upozornění na tuto akci, tedy odkaz na webové stránky...

 

... a ten bude přesně teď: 

http://hranice.dcpr.cz/programy/pro-deti/primestske-tabory/

 


 

Od této chvíle to mohou před termínem číst jen ti, kteří by chtěli načerpat inspiraci...

 

... nikoli dedukovat, co bude v programu, o čemž ostatně není tento článek. 

 

Co se však týče možné inspirace, bylo by od vedoucích nezodpovědné teprve začínat něco načerpávat, v tuto chvíli už by na letošní tábory měli být co nejvíce připraveni tak, že toto by byl jen možný drobný doplněk nebo jen něco jako pár myšlenek.

 

Konkrétní hry a obsah zůstane v utajení i tak. Jen se tu nastíní témata záhad, přičemž vymyslet se dají i mnohé jiné, i spoluvedoucí v přípravě tábora vedli dlouhé a plodné diskuse, co a jak se dá ještě vylepšit a bude neustále vylepšovat a rozdělili jsme si konkrétní úkoly. 

 

Jistota je, že děti nečeká za odměnu noční hra, protože příměstský tábor se neprovozuje v nočních hodinách. Takže vlastně před dětmi nemusíme tajit, že bude nějaká noční hra.

 

Takže téma záhad: 

Zmizelé tělo / Opilí žháři / Zmizelí vězni / Zavražděný se raduje / Apoštol proti apoštolům.

 

Každý den bude mít své otázky k řešení, které zde pochopitelně nejsou, ale každý slušný katecheta je dovede vydedukovat.

 

Tábor začne i skončí ispirativní scénkou. Vynikající spoluvedoucí scénku ještě upravili do nádherné podoby. Scénka samozřejmě bude přeškrtnuta, aby se nedala tak lehce číst taky proto, abych náhodou nepřišel o kanonickou misi. 

 

Velekněz si libuje nad článkem, který vyšel v novinách o odsouzení Ježíše Krista. Konečně má za sebou ten nepříjemný případ, který ho stál tolik úsilí a kariéry. 

Sláva jeho velekněžství stoupá, může se dál těšit z přízně všech židů, když do toho vtrhne zoufalý voják zralý na blázinec. Zoufale buší na dveře a pak je násilím rozrazí. 

Velekněz ho okřikne a snaží se zvědět, co se stalo. Voják plete páté přes deváté, mluví rychle, není mu pořádně rozumět. Velekněz se ho snaží uklidnit a zároveň zvědět, co se stalo. 

Voják s velikým strachem stručně vypráví: „Celou noc jsme poctivě stáli na stráži a nic zvláštního se nestalo. S rozbřeskem slunce přišlo zemětřesení, které odvalilo kámen, a z hrobu vyšla postava. Měli jsme veliký strach a tak jsme utekli.“ Ani teď není vojákova řeč plynulá, stále je zoufalý: „Kvůli vašim výmyslům o tom, že se někdo pokusí ukrást tělo nějakého Ježíše, teď přijdeme o život!“ „Tak mi poraď, co mám dělat!“ A začne s veleknězem třást. 

Tu je otřesený i velekněz a rychle neví, jak by nastalou situaci vyřešil. Lamentuje a zběsile vyvádí. Pak se uklidní.  Má totiž svoje konexe a tak vynese spásnou myšlenku: „Všude říkejte: Když jsme v noci spali, přišli apoštolové a ukradli Ježíšovo tělo. S velitelem a se všemi to dám do pořádku, abyste neměli potíže. To zas bude peněz! No, a aby se ti to lépe říkalo, tak tady máš něco na obživu, aby sis mohl sehnat jinou práci.“ 

Voják se podívá na peníze a nespokojeně s velikou zoufalostí prohlásí: „Vždyť to není ani tolik, kolik dostávám žoldu! A jak ti mám věřit, že všechno urovnáš? Co když mě vladař nakonec popraví? Co moje rodina?“

Velekněz je z toho zoufalý, začíná mu docházet, že to nebude tak levné, přidá tedy vojákovi další balíček a voják nespokojen odchází. Velekněz pak začíná počítat, co ho ta sranda bude stát a lamentovat nad tím, že neuspěl a plánuje nový důvěryhodný článek do novin. 

Do toho přichází Máří Magdalena s hláškou: „Tak už se k vám doneslo, že Ježíš vstal z mrtvých?“ 

To už velekněz nevydrží a, jakoby mu „ruplo v bedně“ prohlásí: „Já se snad kvůli tomu Nazaretskému nechám pokřtít!“

 

Pochopitelně scénka bude probíhat trochu jinak, žádnou táborovou scénku se přece nemůžeme učit zpaměti, musí to být co nejlepší a nejdůvěryhodnější improvizace.

 

A jako vždycky, jak konkrétně bude vypadat tábor, to se bude vědět až při táboře.

 

Každopádně moc je potřeba, abychom na tábor nebyli sami, měli pokud možno hodné děti, které pak budou přijíždět domů plny zážitků, které uplatní v dobrém i nadále, aby nám pevně fungovala veškerá spolupráce a tak je nejvíce potřeba, abychom ten tábor dali do rukou Božích!

 

S Boží pomocí se vše vytváří vždy nejlépe!

A tak se nebojme řešit všechno, co nám Pán dá do cesty. Pojďme prožít dobrodružství s Pánem a se všemi bližními na táboře.

Zobrazeno 427×

Komentáře

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio