Počítačová či televizní bohoslužba

K tomuto článku, který bude rozhodně nelichotivý, žádné mazání medu kolem úst, mě přiměl tento signalácký článek, který oznamuje vyhodnocení soutěží o nejlepší křesťanský blog, instagram či videokanál, proti čemuž jako takovému naprosto nic nenamítám, ba naopak bych řekl, že je to pozitivní dění. 

https://www.signaly.cz/clanek/smagazin/206/vysledky-signaly-awards-2020

K instagramu podobně jako k facebooku nemám moc pozitivní vztah, takže tato kategorie mě upřímně nezajímala vůbec, nicméně pohledy dnešních mediálních křesťanů jsou v tomto mnohem pozitivnější, což je rozhodně dobře.

Avšak ze Signálů mám blog a své blogové pokusy prezentuji více, než je zdrávo, ostatně o tom svědčí článek "nejaktivnější bloger" - v žádném případě nestojím o nějakou nominaci, ale respektuji a gratuluji všem nominovaným a tím více vítězům, ať si o nich myslím cokoli (což nehodlám zveřejňovat), nicméně v pořádku podle mě je výhradně katolické, protože jsem katolík a hrdě se k tomu hlásím, nekatolíky tím však nechci potírat.

Abych byl však konkrétní, zcela mě pohoršil tento vítěz, který každý týden pravidelně dělá mimo krizi ještě on-line bohoslužby: https://www.youtube.com/channel/UCHnA0hgJnnzVgdEzgmbkmjA/videos

Tak mám také svůj kanál na You tube, který bych také nikde nenominoval a nepokrytě mohu říci, že koronavirus mi způsobil mnohem větší sledovanost mého kanálu, nikoli však takovou, aby byla hodna povšimnutí tím méně, když jsem se snažil i o to, co bude tématem tohoto článku. Zde totiž musím naplno projevit své rozhořčení na nedostatek soudnosti o duchovních věcech ze strany těch, kteří vyhodnotili jisté víře neprospěšné kanály na předních příčkách žebříčku. 

Tady je na místě říci, že vítěz této kategorie mě naopak velice oslovil byť zřejmě také nebude katolík, tedy zcela zřejmě a přiznaně je evangelík: https://www.youtube.com/channel/UCcAEom6iByNi_jG9V2x8KHA

Není to o tom, že bych jim záviděl, ale o tom, že neprospívají dobré víře a zavádí někam jinam. A tak konečně začnu článek, který bude asi hodně kritický, což u mě není zvykem, ale bylo by špatné se neozvat.

Předkládám, tedy, otázku, kterou si zcela jistě nepokládal nikdo z těch, kteří pozitivně hodnotili negativní výsledek a položím ji tak, jako bych byl žáček první třídy základní: 

Může být Bůh off-line, když bohoslužba je on-line?

A jistě víme, že Bůh je vždy všudypřítomný, to je základní vědomost prvňáka základní školy.

Kde je Bůh? Je v počítači? Nebo je na televizní obrazovce?

Když byl koronavirus, hledali se různé způsoby, jak utvořit živé společenství, které se nesmělo fyzicky tvořit. Velká část této tvorby se naráz odehrávala v on-line bohoslužbách a křesťané kromě křesťanské televize objevili i hloubku internetu.

V té chvíli to byla jedna z dobrých možností, ale ukázalo se, že věřící to neumí jinak, neumí jen tak vejít do svého pokojíčku a modlit se. Potřebovali někoho, kdo jim ukáže jak a v tomto sehrála tato technika velmi dobrou úlohu. Jenže také nastala jistá obava, že lidem bude stačit počítač či televizní obrazovka k tomu, aby se uspokojili jejich duchovní potřeby a počet lidí v živém společenství na mši svaté opravdu klesne.

V době koronavirové byl velmi vtipný a trefný obrázek oblečeného ministranta před televizní obrazovkou dívajícího se na mši.

Když už je situace, že nemám jiný zdroj, než televizi nebo počítač, tak stejně nemohu dělat, že jsem v kostele - to vypadá divně!

Zároveň však je třeba si uvědomit, že mám prožívat mši svatou a ne jen tak někde odbíhat. Při živém společenství máme jasně dané liturgické postoje, ale klečet před televizní obrazovkou nebo stát hledíc na obrazovku, to je také velmi zvláštní. 

Když už takto sleduji mši, tak zásadně v křesle nebo na pohovce a to po celou dobu jako bych sledoval napínavé dění v televizi, protože mše svatá je mnohem záživnější, než jakýkoli pořad, který mě baví.

Když by se to vyhrotilo do extrému, mohl by celebrující kněz v budoucnosti proměňovat přes televizní či počítačovou obrazovku hostie a víno, které si připravíte před monitor na improvizovaném obětním stole zřízeném z konferenčního stolku.

Bůh přece není omezen prostorem a časem! Takto by na celou zemi stačil jeden biskup, který by slavil mši svatou ve vhodný čas řekněme na TV Noe a asi cítíme, že by to nebylo dobře.

Vůbec si z toho nedělám srandu, opravdu je dobré rozlišovat situace, kdy sledujeme bohoslužbu před televizní obrazovkou a to výhradně máme-li k tomu spravedlivý důvod nebo jsme řádně přítomni živého společenství mše svaté.

Je tomu 15 let, co jsem navštěvoval nemocné v Rychnově na Moravě. Některé jsem navštívil i v čase nedělní mše svaté, která tam byla, protože obvykle jsem s knězem jel na první, při druhé navštívil nemocného a pak ještě na třetí. Většinou při té příležitosti poslouchali Rádio Proglas.

Když jsem přišel, byla mše sv. tam už někde kolem kázání, tak jsme počkali přes proměňování a byli společně přítomni na Proglase. Když však začal zpěv Beránku Boží, začali jsme živé společenství s živým Kristem s nemocným, ona ta krátká bohoslužba slova pro nemocné vychází časově zhruba na dobu sv. přijímání.  "Hle beránek Boží..." jsem zásadně neříkal s knězem, ani nepozvedal hostii. Teď to bylo naše živé společenství s opravdu živým a přítomným Kristem a já jsem jednal jako ten, kdo mimořádně může a má udělit eucharistii nemocnému. Neposlouchali jsme ani duchovní sv. přijímání, tou dobou jsem pronášel modlitbu po přijímání nejprve já a pak opět se společenstvím Proglasu kněz. Když bylo na Proglase požehnání, tou dobou začalo přijímání ve farním kostele a já jsem opouštěl nemocného, aby mohl dál rozjímat a být také ve společenství s farností alespoň na dálku.

Takže z toho víme, že Bůh je všudy přítomný a lidé jsou rozprostřeni po celé zemi a jsou povoláni k tomu, aby se scházeli a scházeli opravdu živě, v živém společenství.

Proč, tedy, v době, kdy už to není třeba, se stále oceňují on-line bohoslužby pochybné kvality?

To je asi otázka, kterou bych měl na porotu, která ocenila jako jeden z nejlepších videokanálů on-line bohoslužby, které jsou spíše koncertem, než bohoslužbou, nicméně v každém případě pro žádnou církev není užitečné, když její věřící sedí u počítače místo aby šli na živé společenství.

Neměl bych nic proti tomu, kdyby ona on-line bohoslužba se nazvala třeba on-line koncertem duchovní hudby s Božím slovem a kázáním a klidně měla stejný obsah, byť patrně nebude katolický. 

Kdyby tomu tak bylo, tento článek bych nepsal.

Záleží mi však na tom, abychom jako křesťané prožívali společenství živě a to zejména mši svatou a zbytečně nevyhledávali alternativy, které nás nepřivedou tak blízko Pánu jako je společenství s Ním.