Nejvíc práva

Z církevního práva mám jednu jistotu. 

Víme přece, kdy získáváme nejvíc z práva: 

No přece v hodině smrti!

To totiž pomíjejí všechny nejen kanonické tresty, které jsme si během života zasloužili svými činy a všechno se soustřeďuje k otázce blažené věčnosti. Proto se tak usilovně denně modlíme Pozdravení andělské s dodatkem, kdy za nás má prosit Panna Maria.

Její Srdce je Neposkvrněné

a Srdce jejího Syna je Nejsvětější.

A přesně to slavíme v těchto dvou dnech.

Jaké má být naše srdce?

Abychom mohli přijímat svátosti, 

tak potřebujeme srdce čisté. 

Nejen o tom nás poučuje církevní právo, z jehož části zítra dělám zkoušku.

Ale tento malý článek by dalo dohromady i malé dítě, které nám Ježíš v evangeliu dává za příklad, když říká: "Nebudete-li jako děti..."

Ale je třeba myslet na to, že Kristovo Srdce bylo probodeno, jeho bok byl proklán pro naše hříchy. 

A toto Srdce nás zve k následování.

Tak onu jednu jistotu, kdy nám je právo nejvíce nakloněno jsem probral a zítra jdu do nejistoty udělání zkoušky. 

Moje srdce studenta je nedbalé a nepravidelné, čehož mi nezbývá, než litovat v oné hodině zkoušky, ale věřím, že srdce zkoušející bude laskavé a chápavé a jen s pomocí Boží mohu uspět.

Tak si vyprošujme vzájemně tuto pomoc.