Každá mše svatá má svou intenci - úmysl, na který se slaví. Bývá zvykem tento úmysl předkládat v přímluvách, ale nemusí tomu tak být. Největší užitek ze mše svaté má církev, pak kněz sám a někde dál je úmysl dárce, který za odslouženou mši svatou dává stipendium. Nicméně každý může při mši svaté vkládat prosby svého srdce a vkládat je na oltář Nejsvětější oběti.
Málem bych na to zapomněl, nicméně stipendium ve výši Jana Amose Komenského mám nachystané. Mohli bychom mít zbožnější národ, nicméně i Jan Amos měl svou zbožnost, která byla zajisté nemalá a jistě bychom ho měli mít za patrona našeho školství, sic svatořečen nebyl, tak vlastně bankovka nebude svatým obrázkem.
Jediný peníz, před kterým se můžeme modlit je dvacetikoruna, který se prý nejčastěji objevuje ve sbírce možná pro větší zbožnost kněží. Slováci jsou na tom mnohem lépe, když mají kříž ve státním znaku a tedy i na všech bankovkách, ale to jsem sklouzl někam jinam.
Většinou při intenci myslí věřící na svou rodinu a své živé i zemřelé nebo za duše v očistci. Také ne zřídka se dává mše svatá na poděkování. Existuje však i velmi praktický úmysl, kdy ostatní věřící ani nevědí za koho a proč se modlit, vždyť ostatně, proč by to měli vědět, přece se za nás přimlouvá Duch svatý, který ví, že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí.
Někdy je to takové lákadlo pro rodinu, aby přišla na mši, protože je za ně či za jejich předky, tak alespoň na "tu naši," když už ne v neděli a svátky, jak církev vyzývá ve své disciplíně. To ale není moc dobrý postoj. Dřív k tomu byla ještě připravená srdce a všichni po sv. zpovědi v milosti posvěcující. Pak se z toho totiž stává jen pasivní účast na mši svaté.
A protože mi na tom záleží, nebojím se být štědrý, protože vím, že kněz stipendium užije na potřebné a já předáním stipendia nezchudnu, ale naopak zbohatnu, protože při mši svaté je celé nebe a všichni společně přednášejí nejen onu prosbu Bohu Otci.
Duch svatý přece své dary dává a je skoro zbytečné takto prosit. Ale v té přímluvě je moje touha, aby Duch svatý naplňoval mé srdce, abych já byl prospěšný pro církev, aby společenství církve mě pomáhalo a také všichni sobě navzájem si byli bratry a sestry ve všech potřebách, aby byla mezi námi jednota.
Chci tím také děkovat za svátost biřmování a to zvláště dnes, když se všichni křesťané začínáme modlit novénu k Duchu svatému (a v pondělí budu mít výročí od biřmování v r. 1996) a mám také osobní prosbu, když zítra budu mít zkoušku z katechetiky.
Panna Maria, která se modlila s apoštoly, kéž se i za nás všechny křesťany přimlouvá. Buďme i my společně s Pannou Marií, vždyť v tomto měsíci ji denně oslovujeme i v májových pobožnostech.
V mém učení je jistá povrchnost, ale Bohu díky, zkoušku za sebou mám tak, že to stačí na to, abych byl katechetou. Do dobrého katechety mám ještě co dohánět, tak pozvolna pokračuju v čerpání nových vědomostí.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.