Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Kdo se bojí Panny Marie?

Panny Marie se nejvíce bojí ďábel!

 

A proč?

 

Protože ona porodila Boha, Slovo, které se stalo tělem a přebývalo mezi námi a nikdy Bohu nic neodmítla, zatímco ďábel si hrdě stojí za svým "non serviam". Mariino "Fiat voluntas tua" je mnohem silnější a radostnější. Když jsme s Marií, máme radost.

 

Úcta k Panně Marii musí být zdravá, aby byla dobrým svědectvím i pro nekatolíky, kteří se vůči Panně Marii a modlitbám a úctě k ní vymezují. Toto mě na našich spolubratrech moc trápí, když si dělají starosti, abychom nešířili Mariánskou úctu.

 

Neměli by se bát oslovit Pannu Marii, protože to je nepodobné Kristu. 

 

Kristus přece denně oslovoval svoji Matku a v nebi jsou společně. To, co Ježíš přislíbil, že "ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují," to přece přislíbil také své Matce a zcela aktuálně. A když lotru na kříži přislíbil: "ještě dnes," tak to rozhodně neznamená: "zítra", ale skutečně dnes, teď, tedy přítomnost, ne dalekou budoucnost. Boží láska je v přítomnosti a ne až v nebi. 

 

Jsme povoláni k aktuálnímu životu,ne k návodu na dobrý život podle Bible.

 

Bible je Boží slovo, které je naším průvodcem na cestě v tomto světě, protože v tomto světě žijeme, ale nejsme z tohoto světa. Boží slovo v Písmu je naplněné a Panna Maria nám jednoznačně ukazuje svým Fiat, že Boží slovo máme žít, že máme dělat to, co Ježíš. 

 

Její rada zní: Udělejte všechno, co vám řekne.

 

Aby to nebylo dlouhé, tak by se tu taky mělo dostat, proč píšu těchto pár řádků, které asi na obhajobu, takovou tu lidskou literární či teologickou, rozhodně nebudou stačit. Realita nejednoty křesťanů je i v této věci a v mnohých dalších mnohem složitější.

 

Přes celý květen jsme měli májové pobožnosti. 

 

Jsem moc rád, že jsou, i když jejich návštěvnost a četnost klesá i u nás. Májové pobožnosti by nás měli vychovávat ve zdravé úctě k Matce Boží a proto velmi vhodnou součástí bývají i litanie k Panně Marii, které si naši nekatoličtí spolubratři nedokážou ani představit. 

 

Je to velmi pěkný zpěv a věřím tomu,že i andělé v nebi Panně Marii zpívají.

 

Toto rozhodně nemá být žádný provokativní článek vůči bratřím a sestrám, nekatolíkům. Vždyť jen biblická úcta k Panně Marii je velmi vysoká a ne méně vysoká by měla být u všech křesťanů, všech vyznání. Tak se velmi divím, že se někteří toho bojí, bojí se vzdát hold Matce Boží. A to vnímám jako velmi velký problém.

 

Májové mají třeba i Husité. Když jsem to po prvé viděl na dveřích kostela v Zábřeze, velmi mě to udivilo a skoro jsem si říkal, jak alespoň 1x za týden vzývají Pannu Marii. Jenže pro ně to není vzývání Panny Marie, což je velká škoda. Přitom Jan Hus byl velký ctitel Panny Marie, když už se na něj odvolávají - a nejsou sami, kdo se odvolávají na ctitele Panny Marie a přitom nectí.

 

Setkání mezi námi křesťany jsou vždycky velmi srdečná a krásná, můžeme se společně pomodlit či sdílet nad Písmem, ale nemůžeme sdílet společnou Matku, kterou nám pod křížem daroval sám Ježíš. 

 

Jak těžce se vyhovuje, má-li člověk vydat svědectví víry a přitom nehovořit o Panně Marii!

 

Když mluvíme o Panně Marii, srdce plesá radostí, vždyť pro všechny, i nekřesťany je po Ježíši hlavní postavou Vánoc, když slavení velikonoc je trochu upozadněno.

 

Ano, je to se mnou hodně zlý, když už se modlím růženec.

 

To mi psal jeden křesťanský, ovšem silně protikatolický bratr kdysi loni a napsal jsem o tom článek. Když je křesťan proti katolíkům, kde se poděla láska? 

 

Když je křesťan proti Panně Marii, koho chce mít v nebi za Matku?

 

Když se tak společně scházíme s nekatolickými duchovními, je těžké dávat dohromady věci, které nás spojují a spojuje nás toho opravdu hodně. Je škoda, že občas musíme potichoučku našlapovat, abychom nezranili srdce bratří a přiznám se, že já se v těchto věcech pohybuji často na šikmé ploše.

 

A často se zamotám, když musím obcházet tak důležitou ženu, jakou je Panna Maria! A tak proč se motat, když můžeme chodit rovně a být hrdí na to, že máme Pannu Marii za Matku. 

 

Po čase koronavirovém jsme se setkali na společné snídani v květnu, v den nanebevstoupení Páně. Bylo to krásné a srdečné setkání i přes všechny roušky, které ještě panovaly. 

 

V husitské synagoze jsme byli vzorně pohoštěni a bavili jsme se o mnoha praktických věcech a kupodivu nepřišlo žádné kontroverzní téma, tak to tu píšu teď.  

 

Panna Maria je přece Matka církve! 

 

To vůbec neznamená, že je matka jenom naší katolické církve, ale je Matka všech křesťanů, 

i těch, kteří se ji bojí. Nemusí se bát!

 

 

Zobrazeno 570×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio