Nepít!

Když jsem jednou předával ministrantovi, taky Vojtovi, nádobu se svěcenou vodou, řekl jsem mu před předáním jednoduchý příkaz: "Nepít!" "Proč?" "Je to slané." A na nějakou dobu z toho byla legenda, že jsem pil svěcenou vodu.

Letos se svěcenou vodou šetří a místo připomenutí křtu svěcenou vodou si budeme desinfikovat ruce zřejmě nepožehnanou desinfekcí a je zde otázka, co nám to má připomenout při vstupu do kostela. 

Asi taky budeme muset alespoň napsat: "Nekřižovat se! Postříkat a pořádně rozetřít!" K tomu použijte tuto modlitbu: no, ale teď jakou?

"Ježíši, v tebe věřím, Ježíši, v tebe doufám, Ježíši, tebe nade všechno miluji!"

Při desinfekci rukou by to mohlo vyznít jako Pilát, když si myje ruce a říká: "nejsem vinen na krvi toho člověka, to je vaše věc."

Učedníci také jedli obřadně nečistýma, to je neumytýma rukama. A když se na to farizeové ptali Ježíše, dal jim jasnou odpověď: "...Až jim ženicha vezmou, budou se postit." 

Ženich nám byl na nějakou dobu vzat, museli jsme se postit a to i o velikonocích. Tento lidský příkaz musíme vzít tak vážně, jak to brali farizeové, ale taky tak vážně, jak to bral Ježíš, tedy vystihnout podstatu toho, co se dělá.

Ježíš, když trpěl na kříži, taky přijal desinfekci (houbu naplněnou octem), ale okusil a pít nechtěl. 

Takže: "Nepít!" Navíc ta moderní desinfekce opravdu není k pití, zřejmě to nebude jen ocet.

Když přišla k Ježíšovi hříšnice a vylila olej z pravého nardu na Ježíšovy nohy, poznamenal Jidáš, že se ten olej mohl prodat za víc, než 300 denárů a dát je chudým. "Chudé máte mezi sebou vždycky,..."

Tedy i při desinfikování rukou si můžeme připomenout, že jsme křesťané. A co se při tom modlit?

Napadá mě fatimský dodatek z růžence: 

"Pane Ježíši, odpust nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují."

A proč? 

Můžeme si připomenout, že v nás je mnohem zákeřnější virus, než je koronavirus a tím virem je hřích! A my přece toužíme po odpuštění hříchů, po svaté zpovědi i po mši svaté.

Pán Ježíš přece vydal jednu jedinou oběť za naše hříchy a my se k ní denně připojujeme při každé mši svaté, která je nekrvavým zpřítoměním kalvarské oběti.

Desinfekce se po nějakou dobu rozhodnutím vlády stane jakousi náhražkou svěcené vody. A tak při aplykaci můžeme pohlédnout na svatostánek a v pokoře si umýt ruce pečlivěji, než kněz po přípravě obětních darů při lavabu, kdy říká slova:

"Smyj ze mě Bože mou nepravost a očist mě od hříchu" (Lava me, Dómine, ab iniquitate mea, et a peccato meo munda me)