Jak zdravíme Královnu

Sice tento příspěvek se štítkem "Růženec i pro nekatolíky" naplánuji na 1. apríla neb v březnu už toho bylo moc, ale rozhodně se nejedná o nějaký vtip.

Úcta katolíků k Panně Marii je všeobecně známá a oprávněná.

Již v části, kde jsem rozebíral tajemství růžence slavného, že Panna Maria byla v nebi korunována, jistě vytušíte, že "Salve Regina" je naprosto oprávněné vyvrcholení modlitby růžence.

Po celou modlitbu růžence byla Panna Maria zdravena "Ave!" a dáme -li to opačně, jak říká jeden breviářový hymnus "...když Ave zpět je čteno...", vznikne nám z toho Eva, tedy podle Geneze je toto jméno přeloženo jako "matka živých" a z podobné logiky, kterou vnímá evangelista Lukáš Krista jako nového Adama, můžeme vnímat Pannu Marii jako novou Evu, proto "k tobě voláme vyhnáni synové Evy", jak je to v modlitbě Salve Regina.

Salve Regina je také vrcholná modlitba při pohřbu

Při pohřebních obřadech tato modlitba může končit obřad u hrobu. Doporučujeme totiž zemřelého, aby se co nejdříve mohl radovat se všemi svatými a v této modlitbě vzýváme Královnu, která je nejblíže svému Synu, aby ho Kristu, Králi představila.

V této modlitbě chválíme Pannu Marii mnoha tituly, které se může zdát, že ji nenáleží, ale je v tom naše důvěra v Matku, která má tu moc se za nás u Krista přimluvit, aby k nám byl soudcem milosrdným, protože jeho milost ke spasení nevyhnutelně potřebujeme, jak říká tato pravda víry.

Asi se nevyhneme rozebrání této modlitby

No a abych to nerozebíral zbytečně sám, pomůžu si moudrou knížkou, která je pro katolické děti a jmenuje se "Cestička k Bohu", ale nebudu ji vyloženě citovat, pouze se o ni opřu, sic to moc často, skoro vůbec a schválně, nedělám.

Zdrávas, Královno,...

Ester byla taky královna a Bůh ji povolal k tomu, aby se stala nástrojem záchrany Izraele. A v knize Zjevení je "Žena oděná sluncem s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy." V žalmu máme "Po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem!" Je také "Požehnaná mezi ženami!" ...

...Matko milosrdenství,...

 Matka Boží je úžasný titul Panny Marie, ale Matka milosrdenství, to už má pořádné grády! Ježíš říká Janovi: "Hle, tvá matka!" a Matce: "Hle, tvůj syn!" Maria byla uprostřed apoštolů při modlitbách a nepřestala se za nás přimlouvat u svého Syna. Prosí ho, aby byl milosrdný tak, jak při svatbě v Káně ke svatebčanům. A Syn ji nikdy neodmítne, vždycky vyhoví, protože Ona vždycky vyhověla Otci a podřídila se Boží vůli: "Jsem služebnice Páně..."

...Živote,...

Můj život, to je Ježíš, má naděje, můj Pán... se zpívá v jedné rytmické písni. Život však dává zpravidla matka a Matka Boží dala život Ježíši. Maria je druhá Eva, matka živých. Jak se zázrak života děje v lůně matky, to vědí jenom matky. Život, to je úžasná věc...

...sladkosti a naděje naše, buď zdráva!...

Přečtěte si Píseň písní "Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice." Nebo Pavlovu velepíseň lásky. Jak krásně se hodí k Matce Boží! A "buď zdráva!" je Pozdravení andělské.

...K tobě voláme vyhnaní synové Evy,...

Všichni jsme vyhnaní synové Evy, když jsme zdědili hřích. Panna Maria však byla od prvotního hříchu uchráněna - a zase něco katolického! Ale vůbec ne! Povšimněme si, jak zdraví Pannu Marii anděl Gabriel: oslovuje ji "Milostiplná" - tedy od Boha je naplněna milostí a tento vznešený titul, který znamená stav bez hříchu, říká Panně Marii ten, který byl poslán od Boha - anděl. A že to papež vyhlásil jako závazné dogma víry až r. 1854, 8. prosince, není až tak podstatné, jako to, že tak církev povždy věřila.

...k tobě vzdycháme lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí,...

Tím slzavým údolím je tento svět, ve kterém hřešíme a upřímně litujeme svých hříchů, abychom pak očištěni získali věčnou radost v Kristu. Tato modlitba je jako řečí oslavného básníka zformulované Pozdravení andělské v naději a víře, že v nebi již nebude slzavé údolí.

...a proto, Orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči,...

Maria, která se za nás přimlouváš, pohleď na nás milosrdným pohledem a doporuč nás svému Synu...

...A Ježíše, požehnaný plod života svého nám po tomto putování ukaž...

Oslovujeme Pannu Marii s velikou touhou vidět jejího Syna ve slávě, velebnosti a celé kráse, ve společenství všech andělů a svatých.

Ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká, Panno Maria!

Jak jsme litaniemi a vznešenými osloveními začali tuto modlitbu, tak ji také vrcholíme. Milostivá - to je vznešený titul pro váženou paní, přívětivá je její vlastnost, se kterou s láskou přijímá každého člověka a přesladká zní humorně pro cukráře a také správně básnicky, tak prosíme, nelízat Pannu Marii, její Neposkvrněné srdce je Bohu tak milé, sladší nad med, nad šťávu z plástů (nikoli plastů).

Pak se dodává ještě oslovení Panny Marie: 

Oroduj za nás, svatá Boží Rodičko nebo při růženci Oroduj za nás, Královno posvátného růžence

Tedy: Přimlouvej se za nás u Krista a proč?

Aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

 Při pohřbu se po této modlitbě už všichni rozcházejí a dál na zemřelého myslí ve svých modlitbách.

Avšak v modlitbě svatého růžence ještě následuje, především ve společenství, několik dalších modliteb, třeba závěrečná shrnující účel naší společné modlitby:

Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým (narozením) životem, smrtí a zmrtvýchvstání získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují, skrze Krista, našeho Pána.

Tato modlitba ukazuje kristologický směr celé modlitby a zároveň zasazení do života církve, když je strukturovaná tak, jak prezidenciální modlitby, a též směřována k Bohu Otci o zásluhách jeho Syna a dosažení všeho, skrze Jeho (Syna, Krista) v modlitbě posvátného růžence, když rozjímáme o tajemstvích a také prosíme, abychom podle nich žili a dosáhli toho, co je účelem našeho života a nedosáhli toho sami, ale skrze Krista, jak již bylo řečeno.

Když byl přidán růženec světla, modlí se někteří věřící v některých farnostech "svým narozením...", aby jaksi byly obsazeny v modlitbě všechny růžence celé růže, ale ty jsou obsazeny i tak, protože aby někdo žil jako člověk, musel se narodit.

Po této modlitbě se ještě v některých farnostech dodává celkem dlouhá modlitba k sv. Josefovi po růžencové pobožnosti...

..., také uvedena v Kancionálu, ale ač je uvedena, nemodlí se všude a ani já se ji běžně nemodlím. V žádném případě však tím neříkám, že by neměla mít v růženci čestné místo, protože modlíme-li se k sv. Josefovi, mimochodem také patronu dobré smrti, dáváme tak v růženci dohromady celou Svatou Rodinu: Na prvním místě Ježíše, pak jeho Matku a také jejího snoubence, sv. Josefa. To je Svatá Rodina (nikoli Nejsvětější Trojice, ale to křesťané asi víme).

Navíc, modlíme-li se růženec, můžeme v růženci přímo dát i místo sv. Josefovi, protože po Zvěstování přijal Ježíše, jak mu zjevil anděl a vzal si Marii k sobě. Marie porodila Ježíše v Betlémě a spolu s Josefem uprchli do Egypta a také společně byli v chrámě jak při jeho obětování, tak, když se ztratil. Od Sv. Josefa není z Písma Svatého známé jediné slovo, ale vždy jen činy, všechno pokorně přijímal a po Ježíšově dětství již o něm není žádná zmíňka, z čehož tradice církve odvozuje, že sv. Josef při Ježíšově veřejném působení již čekal na jeho ukřižování za branami smrti.

Sv. Josef byl ochránce Sv. Rodiny a proto i po této modlitbě, když se modlí, se říká invokace: "Oroduj za nás, Svatý Josefe!" A důvod je stejný: 

"Aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních"  

 Růženec nás, tedy, vede postupně správným směrem, který je vytyčení za hranice smrti.

Abychom pak byli spojeni s celou církví, modlí se ještě modlitba na úmysl svatého otce, o které však už byla řeč.

A ještě jeden jednotící prvek: https://vvrh.signaly.cz/2002/ruzenec-a-ekumenicka-bohosluzba-aneb-ruzenec-i-pro-nekatoliky