Myslím, že v 2. třetině témat o růženci byla podstata správnosti a spolehlivosti modlitby růžence pro všechny dostatečně dobře vysvětlena, ale přesto popojedem dál také v tom, co nás všechny křesťany spojuje a to je život podle Písma.
Náš život se má totiž připodobňovat životu Krista a napojovat na Krista a toto nám nezajistí Písmo, ale následování Krista. Mimochodem, přečíst si Následování Krista od Tomáše Kempenského neuškodí žádnému křesťanu, je to velmi užitečná četba.
Slavná tajemství růžence jsem si schválně rozdělil na dvě části, takže dnes budou na řadě pouze první tři, o kterých mezi křesťany nelze vést žádný spor, protože evangelisté a Skutky je zaznamenávají a apoštolské listy se na ně odvolávají, jako na podstatu víry, jak píše třeba sv. Pavel:
První tajemství je Zmrtvýchvstání. O něm píší všichni evangelisté podobně jako o Kristově utrpení píší také všichni a nikdo z nich od sebe neopisoval a každý z nich nám předává tento poklad a podstatu víry, podstatu vítězství Krista nad smrtí.
Když je křesťanský pohřeb, tak naděje pozůstalých a samotného zemřelého je opřena právě o Kristovo zmrtvýchvstání a vůbec o naše směřování, o soud, který nás čeká, o přechod na druhou stranu, o věčnosti, o Božím království, o tom, že také my očekáváme vzkříšení, vzkříšení těla.
Kristus svým zmrtvýchvstáním rozlomil okovy smrti a zemřelí křesťané očekávají radostnou naději vzkříšení.
Při žehnání hrobu kněz jako jednu z možných modliteb (první v pořadí možností) říká:
"Pane Ježíši Kriste, ty svou přítomností všecno posvěcuješ. Posvětil jsi hrob, ve kterém jsi odpočíval a z kterého jsi slavně vstal. A skrze tebe jsou svaté i hroby všech věřících, neboť oni zemřeli s tebou a s tebou vstanou. Proto tě prosíme: Ať v tomto hrobě náš bratr (naše sestra) N pokojně odpočívá a dočká se chvíle, kdy jej (ji) probudíš, a v tvém světle uvidí Boha. Neboť tys naše vzkříšení a život, ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen."
Nebudeme zde rozebírat pohřební obřady, ale z této modlitby vidíme, co je podstatou naší víry a kam má směřovat celý náš život. Kdo žije s Kristem, s Kristem vstane z mrtvých, po smrti dochází pokojného odpočinku a čeká na chvíli, kdy v Kristově světle uvídí Boha. Kristus je naše vzkříšení a život, On žije a kraluje na věky věků. Tak tomu věříme a doufám, že i se všemi ostatními křesťany.
Již tedy po 2. tajemství posvátného růžence nevidíme Kristovo lidské tělo, jakožto ostatně při prvních dvou tajemstvích radostného růžence bylo tělo Krista v lůně Matky. Když vystupuje Kristus do nebe, vystupuje k Otci.
To, že vystupuje k Otci nám dává směr, který nám Pán Ježíš ukazoval celý život a celé evangelium.
2. tajemství slavného růžence je poslední událostí, kterou líčí evangelia a zároveň touto událostí začínají Skutky apoštolů, formuje se církev, kterou Pán za svého života, ale i po vzkříšení předává Petrovi a apoštolům. Petrovi přece Kristus odkázal: "Pas mé ovce...", nikoli apoštolům a ještě před smrtí Petrovi říká: "Až se obrátíš, utvrzuj své bratry..."
V Ježíšově nanebevstoupení začíná se dít tento odkaz. Ale Ježíšovo nanebevstoupení nám dává příslib druhého příchodu: "Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet." A to je také bod, o kterém by se dalo rozjímat.
Tuto událost spolehlivě líčí Skutky apoštolů a předpovídá před tím i sám Pán Ježíš v evangeliích. O Duchu Svatém jsou pak četná svědectví právě v této knize Skutků, protože prvotní církev se nechávala vést Duchem svatým. O působení Ducha Svatého v církvi máme tedy celé Skutky apoštolské a těžko se vymlouvat, když známe Písma, že nevíme, k čemu je Duch svatý.
"Až přijde on, duch pravdy, uvede vás do celé pravdy..." To říká sám Ježíš o Duchu svatém. Duch svatý nás, tedy, utvrzuje v pravdě.
Co se týče svátostí, tak máme biřmování, kdy přijímáme pečeť daru Ducha svatého. Jsme utvrzeni v Duchu svatém a máme být oporou věřících. Vyčítají-li nám naši nekatoličtí věřící, že máme nebiblické biřmování, pak k čemu oni mají konfirmaci? Konfirmace je stejně a opravdově biblická jako biřmování. Duch svatý je ten, který posvěcuje - utvrzuje.
A konec konců, Ducha Svatého jsme dostali už při křtu, vždyť jsme křtěni ve jménu Trojice!
A v růženci na tomto místě zavíráme biblické události a přecházíme k tajemstvím, k nimž nemáme zachycenu žádnou událost v Písmu, přesto však se i v Nanebevzetí Panny Marie, slavnostně vyhlášeném dogmatu a stejně tak i v korunování Panny Marie budeme držet Písma. Ale to až příště.
Chcete-li mít celý růženec podle událostí z Písma, můžete rozjímat i o Ježíšově slávě, když se ukazoval učedníkům.
V nedávné době se po vzoru 14 zastavení křížové cesty vytvořila zbožná tradice modlitby 14 zastavení Cesty světla, ze kterých lze vybrat biblické události.
A komu by to nestačilo, přece jen k rozjímání o Kristově slávě má v Písmu místa opravdu mnoho a může svobodně rozjímat.
A když o tom tak přemýšlím, mám i svůj návrh 5 desátků podle Písma...
A tímto ukončím tento díl povídání:
A ještě ten společný rozcestník: https://vvrh.signaly.cz/2002/ruzenec-a-ekumenicka-bohosluzba-aneb-ruzenec-i-pro-nekatoliky
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.