Nejprve dotáhnu myšlenku z rozjímání růžencových tajemství jako události ze života Pána Ježíše a Panny Marie
Velmi moudře bylo vybráno, že růženec měl 3 podoby a to radostný, bolestný a slavný, neboť poukazoval i na naše lidské začátky, skutečnost smrti a směr k oslavení, k věčnosti. Když papež Jan Pavel II. dodal ještě tajemství světla, povzbudil správný směr našeho života od narození po věčnost, že náš život má celý mít podobu žiovota s Kristem a církví.
Velkou část růžencových tajemství také církev oslavuje v kalendáři a také využívá každé vhodné příležitosti, kdy můžeme oslavit Matku Boží, která skrze církev nás vede ke Kristu.
Z radostných tajemství hned 4 mají konkrétní místo v kalendáři, ale i o 5. se ve vhodné době čte při liturgii nejen o Vánocích. První se slaví k 25. březnu, druhé k 31. květnu nebo ve starém kalendáři k 2. červenci, třetí má slavnostní liturgii, která začíná vigilií a dalšími třemi slavnostmi (v noci, za svítání a ve dne) k 25. prosinci a následuje celý oktáv, 4. potom 2. února.
Také 4 tajemství růžence světla mají svůj kalendářní den a všechny texty Písma se při liturgii čtou. Dokonce 4. tajemství slavíme hned 2x, když se připomíná o 2. neděli postní a také při vlastním svátku 6. srpna a 5. tajemství slavíme denně a zvláště ještě o Zeleném čtvrtku a při Slavnosti Těla a Krve Páně.
Tajemství bolestná se naplňují o velikonočním třídenní, zvláště pak od večera Zeleného čtvrtku až k Velkému pátku. Pašije se čtou také o Květné neděli.
A tajemství růžence slavného počínají vzkříšením, které má nejvznešenější liturgii z celého církevního roku. Nanebevstoupení přelamuje a zklidňuje velikonoční dobu, Seslání Ducha svatého předchází také desetidenní novéna a slavnostní vigilie a Nanebevzetí Panny Marie a její korunování vrcholí největšími svátky Panny Marie 15. a 22. srpna.
Máme dokonce speciální svátek Panny Marie růžencové 7. října a ještě i další svátky spojené s Pannou Marií a úctou k ní.
Také východní křesťané mají na předním místě úctu k Matce Boží v mnoha mariánských svátcích, z nichž mnohé zahrnují i tajemství z modlitby růžence.
Tedy nejen modlitba růžence, ale také mnohé další liturgie a pobožnosti zahrnují úctu k Matce Boží, ale vždy k té, která nás vede ke Kristu a tato úcta je plně biblická.
Všech 5 radostných tajemství najdeme v Bibli a také umístěné v liturgii církve, jak bylo naznačeno výše.
Toto je, tedy, moje takové rozjímání těch pěti tajemství, které nám v růženci nabízí církev nejen skrze růženec, ale i liturgii.
Je to však výběr těchto pěti zastavení a způsobů rozjímání nad nimi je velmi mnoho.
Možná se zdá, že evangelia nám v radostném růženci nenabízí mnoho prostorů k rozjímání něčeho jiného, než těch pěti událostí, najdeme snad několik málo dalších, ale jen u evangelisty Lukáše a Matouše.
Třeba se zdá, že u dalších růženců je Písmo po stránce dalších možných rozjímání mnohem širší až k Nanebevstoupení Páně, po němž se nám výběr opět zúží.
Nicméně v každém růženci je Pozdravení Andělských 53 a v každém desátku je 10 zvolání "plod života tvého Ježíš, který...", za která můžeme dodat vždy jiný verš z Bible, potažmo všech růženců je přes 200x toto zvolání, takže 200x můžeme dát nějakou konkrétní biblickou událost, která nás oslovuje.
Vedle klasické modlitby růžence máme třeba růženec sedmibolestný, který je o bolestech Panny Marie, z nichž hned 3 tajemství by se dala vložit do růžence radostného, 2 do bolestného a 2 do křížové cesty, a jak vidno, i v radosti může být skryta bolest. Jde o tato tajemství:
1. Ježíš, kterého utrpení ti bylo Simeonem zvěstované
2. Ježíš, s kterým jsi utekla do Egypta
3. Ježíš, kterého jsi s bolestí tři dny hledala
4. Ježíš, který se s tebou setkal na křížové cestě
5. Ježíš, kterého jsi viděla umírat na kříži
6. Ježíš, kterého mrtvé tělo jsi držela v náručí
7. Ježíš, kterého jsi s bolestí do hrobu položila
Z františkánského prostředí je znám růženec sedmiradostný s těmito tajemstvími:
1. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, s radostí z Ducha svatého počala,
2. s kterým jsi, Neposkvrněná Panno, s radostí Alžbětu navštívila,
3. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, v Betlémě porodila,
4. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, třem králům ke klanění představila,
5. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, s radostí v chrámě nalezla,
6. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, zmrtvýchvstalého s radostí první pozdravila,
7. který tě, Neposkvrněná Panno, na nebe vzal a Královnou nebe i země korunoval.
Sedm radostí vypadá v prvních pěti tajemstvích skoro stejně, jen 4. připomíná Tři Krále místo Uvedení do chrámu a další dvě jsou ze slavných tajemství, z nichž poslední spojuje dohromady poslední dvě slavná tajemství.
Na rozdíl však od klasického růžence se tyto růžence modlí po 7 Pozdravení andělských. 7x7 = 49, tedy 7x číslo dokonalosti.
Při všech možnostech radování bych se pokusil dát sem svoje momentální radosti radostného růžence, které nám také Písmo nabízí, avšak nebudu již o nich rozjímat a jistě se je také rád pomodlím, takže...
A ta inspirace může být i v liturgickém kalendáři při slavení liturgie, zvláště pak při rorátech v adventu, které v české tradici jsou ke cti Panny Marie a o celé Vánoční době či během roku uprostřed postu při slavení sv. Josefa a Zvěstování Páně, v době velikonoční a také každou první sobotu v měsíci a ještě při dalších mnoha příležitostech.
Na Pannu Marii se těch příležitostí najde, že má i zvláštní Misál a lekcionář!
A protože je to už nečekaně dlouhé, tak sem dám jako vždy ještě ten rozcestník: https://vvrh.signaly.cz/2002/ruzenec-a-ekumenicka-bohosluzba-aneb-ruzenec-i-pro-nekatoliky
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.