Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Radostná tajemství a slavení tajemství růžence v církvi

Nejprve dotáhnu myšlenku z rozjímání růžencových tajemství jako události ze života Pána Ježíše a Panny Marie

 

Velmi moudře bylo vybráno, že růženec měl 3 podoby a to radostný, bolestný a slavný, neboť poukazoval i na naše lidské začátky, skutečnost smrti a směr k oslavení, k věčnosti. Když papež Jan Pavel II. dodal ještě tajemství světla, povzbudil správný směr našeho života od narození po věčnost, že náš život má celý mít podobu žiovota s Kristem a církví.

 

Velkou část růžencových tajemství také církev oslavuje v kalendáři a také využívá každé vhodné příležitosti, kdy můžeme oslavit Matku Boží, která skrze církev nás vede ke Kristu.

 

Z radostných tajemství hned 4 mají konkrétní místo v kalendáři, ale i o 5. se ve vhodné době čte při liturgii nejen o Vánocích. První se slaví k 25. březnu, druhé k 31. květnu nebo ve starém kalendáři k 2. červenci, třetí má slavnostní liturgii, která začíná vigilií a dalšími třemi slavnostmi (v noci, za svítání a ve dne) k 25. prosinci a následuje celý oktáv, 4. potom 2. února.

 

Také 4 tajemství růžence světla mají svůj kalendářní den a všechny texty Písma se při liturgii čtou. Dokonce 4. tajemství slavíme hned 2x, když se připomíná o 2. neděli postní a také při vlastním svátku 6. srpna a 5. tajemství slavíme denně a zvláště ještě o Zeleném čtvrtku a při Slavnosti Těla a Krve Páně.

 

Tajemství bolestná se naplňují o velikonočním třídenní, zvláště pak od večera Zeleného čtvrtku až k Velkému pátku. Pašije se čtou také o Květné neděli.

 

A tajemství růžence slavného počínají vzkříšením, které má nejvznešenější liturgii z celého církevního roku. Nanebevstoupení přelamuje a zklidňuje velikonoční dobu, Seslání Ducha svatého předchází také desetidenní novéna a slavnostní vigilie a Nanebevzetí Panny Marie a její korunování vrcholí největšími svátky Panny Marie 15. a 22. srpna.

 

Máme dokonce speciální svátek Panny Marie růžencové 7. října a ještě i další svátky spojené s Pannou Marií a úctou k ní. 

 

Také východní křesťané mají na předním místě úctu k Matce Boží v mnoha mariánských svátcích, z nichž mnohé zahrnují i tajemství z modlitby růžence.

 

Tedy nejen modlitba růžence, ale také mnohé další liturgie a pobožnosti zahrnují úctu k Matce Boží, ale vždy k té, která nás vede ke Kristu a tato úcta je plně biblická.

 

Toto však byla taková malá odbočka k nastínění prvních pěti tajemství růžence, které se týká radosti.

 

Všech 5 radostných tajemství najdeme v Bibli a také umístěné v liturgii církve, jak bylo naznačeno výše. 

 

  1. Zvěstování Páně "Anděl Páně zvěstoval Panně Marii..." - povšimněme si další biblické modlitby k Panně Marii a tou je modlitba Anděl Páně. Zároveň si můžeme povšimnout, že úcta k živému člověku začíná zde již při početí, vždyť dítě, které se narodí je z Ducha Svatého. Maria je tou Matkou, která touží, jako všechny izraelské ženy, být Matkou Mesiáše, ale jen na Marii se to vyplnilo, na žádné jiné ženě. Žena, která je v požehnaném stavu je vždy svědkem zázraku zplození života, ale jen Panna Maria mohla porodit Spasitele, proto je požehnaná mezi ženami.
  2. Návštěva Panny Marie u Alžběty "Požehnaný plod života tvého..." K Alžbětě přišla matka jejího Pána, to říká sama Alžběta, sama Alžběta tento plod, čerstvý plod, nazývá svým Pánem. Nazývá tak plod, dítě, nikoliv svého manžela. A proč? Protože dítě se pohnulo v jejím lůně. Takže tyto plody komunikují mezi svými matkami. Skoro bych se ptal, proč potom svatí nemohou komunikovat mezi námi, vždyť komunikují skrze Písmo. A tehdy do úst Panny Marie je vložen také Magnifikat.
  3. Ježíšovo narození "...Nám, nám, narodil se..." To není věta z Bible, že? Slova královny koled nám objasňují příčinu Božího narození, že se Spasitel narodil nám všem. Ježíšovo narození je středem radostného růžence, středem proto, že nic z předchozích tajemství nemůžeme vynechat, nezačínáme až u narození, ale hned u početí, protože bez početí by nebylo narození a nemohl by probíhat ten zázrak. Početí se událo v tichu, ale ne menší tichost byla při narození Ježíše - nic netušilo ani nejbližší okolí, byť se o toto dítě podle Matoušovy zprávy zajímal sám král Herodes, aby ho mohl zničit. A dnes jde tato radostná zpráva celým světem.
  4. Uvedení Páně do chrámu "...Nyní můžeš propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji..." Chrám se stává důležitým místem, kde přichází rodiče poděkovat za své dítě. Ano, i starozákonní člověk potřeboval chrám, potřeboval společenství a bez společenství nemohla být utvrzena víra. Rodiče přichází děkovat do chrámu tak, jak jim to ukládal zákon a společenství má radost z Narozeného tím více, že v Něm poznává Spasitele. A Simeon dokonce až tak, že je připraven zemřít, protože byl naplněn jeho život viděním a přijetím Spasitele. A prorokyně Anna, stará žena, s radostí o tom dítěti vykládá všem, kteří očekávají vykoupení Izraele.
  5. Nalezení Ježíše v chrámě "...Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom..." Zde se potvrzuje liturgie Izraele, která se týkala chrámu. Pravidelně konaly poutě celé rodiny a to každý rok, tedy taková rodinná dovolená, která však je na Boží přání a k prospěchu lidem. Ježíš se ztratil, aby mohl být nalezen. Možná Matce udělal starosti, i Josefovi, ale byl v domě svého Otce, sám Otec si ho pozval. Zde vidíme, že Ježíš objevuje svoje poslání a prvními krůčky nás vede k Otci a Písmo dál dodává, že prospíval věkem, moudrostí a oblibou u Boha i u lidí. Když si nás, tedy, oblíbil Bůh, i lidé to vidí.

Toto je, tedy, moje takové rozjímání těch pěti tajemství, které nám v růženci nabízí církev nejen skrze růženec, ale i liturgii.

 

Je to však výběr těchto pěti zastavení a způsobů rozjímání nad nimi je velmi mnoho. 

 

Dokonce se můžeme zastavit i nad jinými událostmi z Ježíšova dětství.

 

Možná se zdá, že evangelia nám v radostném růženci nenabízí mnoho prostorů k rozjímání něčeho jiného, než těch pěti událostí, najdeme snad několik málo dalších, ale jen u evangelisty Lukáše a Matouše. 

 

Třeba se zdá, že u dalších růženců je Písmo po stránce dalších možných rozjímání mnohem širší až k Nanebevstoupení Páně, po němž se nám výběr opět zúží.

 

Nicméně v každém růženci je Pozdravení Andělských 53 a v každém desátku je 10 zvolání "plod života tvého Ježíš, který...", za která můžeme dodat vždy jiný verš z Bible, potažmo všech růženců je přes 200x toto zvolání, takže 200x můžeme dát nějakou konkrétní biblickou událost, která nás oslovuje.

 

Vedle klasické modlitby růžence máme třeba růženec sedmibolestný, který je o bolestech Panny Marie, z nichž hned 3 tajemství by se dala vložit do růžence radostného, 2 do bolestného a 2 do křížové cesty, a jak vidno, i v radosti může být skryta bolest. Jde o tato tajemství: 

 

1. Ježíš, kterého utrpení ti bylo Simeonem zvěstované

2. Ježíš, s kterým jsi utekla do Egypta

3. Ježíš, kterého jsi s bolestí tři dny hledala

4. Ježíš, který se s tebou setkal na křížové cestě

5. Ježíš, kterého jsi viděla umírat na kříži

6. Ježíš, kterého mrtvé tělo jsi držela v náručí

7. Ježíš, kterého jsi s bolestí do hrobu položila

 

Z františkánského prostředí je znám růženec sedmiradostný s těmito tajemstvími:

 

1. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, s radostí z Ducha svatého počala,

2. s kterým jsi, Neposkvrněná Panno, s radostí Alžbětu navštívila,

3. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, v Betlémě porodila,

4. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, třem králům ke klanění představila,

5. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, s radostí v chrámě nalezla,

6. kterého jsi, Neposkvrněná Panno, zmrtvýchvstalého s radostí první pozdravila,

7. který tě, Neposkvrněná Panno, na nebe vzal a Královnou nebe i země korunoval.

 

Sedm radostí vypadá v prvních pěti tajemstvích skoro stejně, jen 4. připomíná Tři Krále místo Uvedení do chrámu a další dvě jsou ze slavných tajemství, z nichž poslední spojuje dohromady poslední dvě slavná tajemství.

 

Na rozdíl však od klasického růžence se tyto růžence modlí po 7 Pozdravení andělských. 7x7 = 49, tedy 7x číslo dokonalosti.

 

Při všech možnostech radování bych se pokusil dát sem svoje momentální radosti radostného růžence, které nám také Písmo nabízí, avšak nebudu již o nich rozjímat a jistě se je také rád pomodlím, takže...

 

Můj vlastní momentální radostný růženec

 

  1. Ježíš, Slovo, které bylo na počátku - viz Jan 1
  2. Ježíš, kterého Josef přijal pod svou ochranu - viz Mt: "Narození Ježíše Krista se událo takto..."
  3. Ježíš, kterého jsi, Panno, v Betlémě porodila - Lk 2
  4. Ježíš, který se po Herodově smrti vrátil do Nazareta - viz Mt
  5. Ježíš, který žil skrytý život v Nazaretě - viz Lk

Radostný růženec o Ježíšově dětství se jistě můžete modlit podle Písma a najdete zde mnoho inspirací.

 

A ta inspirace může být i v liturgickém kalendáři při slavení liturgie, zvláště pak při rorátech v adventu, které v české tradici jsou ke cti Panny Marie a o celé Vánoční době či během roku uprostřed postu při slavení sv. Josefa a Zvěstování Páně, v době velikonoční a také každou první sobotu v měsíci a ještě při dalších mnoha příležitostech. 

 

Na Pannu Marii se těch příležitostí najde, že má i zvláštní Misál a lekcionář!

 

Úctu Matce Boží můžeme dávat každý den a nemusíme se bát zvolání Ave Maria! kdykoli během dne.

 

A protože je to už nečekaně dlouhé, tak sem dám jako vždy ještě ten rozcestník: https://vvrh.signaly.cz/2002/ruzenec-a-ekumenicka-bohosluzba-aneb-ruzenec-i-pro-nekatoliky
 

 

 

Zobrazeno 806×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio