Oslava Nejsvětější Trojice - to není tak jednoduché

Proč se nekatolíci nemodlí běžně tuto modlitbu, je mi velkou záhadou...

Budu muset se jich jednotlivě na to zeptat.

Znamení kříže jsme už přece rozebírali a tady jde jen o mírnou obměnu slov: "Sláva Otci, i Synu, i Duchu Svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky, až na věky věků. Amen."

Citaci tohoto zvolání k Nejsvětější Trojici přesně takto v Písmu nenajdeme. Nicméně Boží chvály jsou vyzpívány ve 150 žalmech a celé Písmo je velkou chválou Boží.

Je pravda, že ve Starém zákoně najdeme Nejsvětější Trojici pohromadě s těží, ale je jasné už z Geneze, že Duch Boží se vznášel nad vodami. Také, že Bůh říká: "Učiňme člověka k našemu obrazu." - tedy my učiňme, a v té samé knize ještě kousek dál přislibuje Spasitele. 

Už tedy Starý zákon nám dává předchuť Nejsvětější Trojice, ale ve skrytosti. Konec konců Nejsvětější Trojice a vztahy mezi Otcem, Synem a Duchem Svatým jsou obrovským tajemstvím, které člověk nedokáže ani promyslet. 

Není účelem rozebírat zde Nejsvětější Trojici na šroubky, ale rád bych poukázal na to, že přes to, že křtíme všichni ve jménu Trojice a je pro křesťany samozřejmé věřit a ctít Boha jediného v Trojici, přesto nejsme úplně zajedno v tom, jak vůči nám lidem Boží Trojice vystupuje, jak to je mezi Ježišovým lidstvím a Božstvím, jak pojmout Božství Ducha Svatého.

Je o tom spousta tezí a knížek a opravdu se dá říct, že ne všechna křesťanská vyznání chápou stejně teologii Nejsvětější Trojice.

Asi žádnému křesťanu nebude modlitba Sláva Otci... v rozporu s jeho vírou a to je dobře.

Nechce se mě říkat konkrétní příklady, kdy jsem slyšel svědectví, že si někteří křesťané neteologové nedokázali poradit s Duchem Svatým a veřejně vyznali, že tomu sice věří, ale nerozumí.

Rozumět Bohu je nad lidské síly a proto je dobře přijímat tajemství a objevovat jejich hloubku.

Pro prostého věřícího je náročné pouštět se s Nejsvětější Trojicí do větších akcí a tak my katolíci a mnozí další slavíme jednu neděli jako Slavnost Nejsvětější Trojice a toto tajemství oslavujeme, vždyť brzy nás čeká, že budeme Bohu zpívat chválu s anděly a všemi svatými: "Vítězství, sláva a moc přísluší našemu Bohu, který sedí na trůně a beránkovi,..." jak píše kniha Zjevení a katolíci se modlí v krátkém čtení v denní modlitbě církve právě tento úryvek o neděli 1. týdne žaltáře.

Jsou to velice podobná slova, jako bychom říkali: "Sláva Otci, i Synu, i Duchu Svatému..."

O Nejsvětější Trojici a o chvále na ni píše mnoho učených knih a jistě je dobře všem křesťanům si udělat alespoň nějaký obrázek živého Boha, se kterým budeme celou věčnost.

A že náš Bůh je Bohem živých nemusíme dokazovat z Písma, když sám Ježíš poukázal na Mojžíše vidícího hořící keř, ve kterém se mu představil Bůh Abrahamův, Izákův a Jakubův...

"Ten, který jest, posílá mě k vám..."

V modlitbě Otče náš říkáme: "...jenž jsi..." - říkáme vlastně Boží jméno!

V modlitbě Sláva Otci, i Synu, i Duchu Svatému... oslovujeme a chválíme Boha, který je společenstvím a zve nás do společenství.

A v modlitbě svatého růžence po každém desátku opět chválíme Boha, který si nás zamiloval: Otce - Stvořitele, Syna -  Spasitele a Ducha Svatého, lásku mezi Otcem a Synem - Posvětitele.

A když, tedy před tím 10x vzýváme Pannu Marii a při každém Pozdravení Panny Marie vzýváme jméno Ježíš a při každém desátku rozjímáme nad tajemstvím ze života Pána Ježíše a Panny Marie, velmi tím oslavujeme Boha.

Ale Bůh nás vždycky nekonečně převyšuje a nad tím musíme žasnout!

A ještě obvyklý odkaz této série: https://vvrh.signaly.cz/2002/ruzenec-a-ekumenicka-bohosluzba-aneb-ruzenec-i-pro-nekatoliky