Nový růženec světla

Doufám, že svými neodbornými články o růženci příliš nepopuzuji odborníky na Mariologii, což je věda zabývající se Pannou Marií. Mariologii jsme na fakultě jako zvláštní předmět neměli, nicméně z Christologie mám slušně udělanou zkoušku v rámci bakaláře. Pan profesor, který nás učil, také vyřkl myšlenku, že špatná Mariologie vede ke špatné Christologii. A to platí i o růženci.

Mockrát již jsem psal, že když byly trojí růžence, tedy radostný, bolestný a slavný, chyběl mě čtvrtý, který jsem pro sebe zval "Růženec obecný" a který podle mě měl být růžencem, který by byl průřezem Kristova veřejného života. Nikdy jsem s tou myšlenkou nešel tak daleko, že bych se odvážil stanovit oněch 5 tajmství tohoto "obecného růžence" až svatý otec Jan Pavel II. vyhlásil rok růžence 2002 a k tomu přidal ona mnou vytoužená tajemství růžence světla, dokonce si pamatuji, že o tom byly toho dne i hlavní zprávy s tím, že "papež do růžence přidal 5 modliteb", ale už neřekli jaké.

Těchto pět nových tajemství trochu zatřáslo společenstvími živého růžence, protože se musela rozrůst nebo jinak pospojovat, avšak některá zůstala o oněch 15 známých tajemstvích.

Papež Jan Pavel II. byl papežem od roku mého narození, po mém narození to byl 3. papež, neb jsem se narodil na konci papeže Pavla VI.

V čase po II. vatikánském koncilu máme samé svaté papeže, jakožto i před tímto koncilem, skoro v celých církevních dějinách a nástupci apoštola Petra vzorně kormidlovali lodičku církve. 

Vynikající kotvou na této lodičce je růženec, který již má všechny 4 směry.

A teď tedy ten nový směr, směr světla.

Prvním ukazatelem tohoto směru je Ježíšův křest v Jordánu, druhým jeho první zázrak na svatbě v Káně, třetím jeho hlásání evangelia a výzva k pokání, čtvrtým je hora tábor a Ježíšovo proměnění, pátým je ustanovení večeře Páně, tedy ustanovení mše svaté.

Jak bylo psáno i v předchozích růžencích, všechny tyto ukazatele najdete v Písmu a tyto konkrétní v každém z evangelií. 

Radostná zpráva evangelia je tedy skvělým světlem v růženci světla.

Modlitba růžence je skvělou modlitbou pro setkání rodiny jako domácí církve. Mám s tím velmi hezkou osobní zkušenost, kterou jsem zde však už moc krát sdílel.

Církev se odehrává ve společenství, ale žije se v rodině. 

Myslím, že v r. 1995 naši biskupové vydali brožurku zvanou: "Rodina se modlí" a tato brožurka zahrnovala mnoho modliteb rodiny při různých příležitostech i mnohá laická žehnání a zahrnovala i modlitbu růžence s biblickými odkazy na všechna tajemství, ovšem ne tehdy ještě na tajemství růžence světla, protože tento růženec byl vyhlášen až po dlouhé zralé úvaze a s jeho vyhlášením byly také k jednotlivým zvoláním Pozdravení andělského přiřazeny také věty z Písma svatého vztahující se k těm tajemstvím.

V žádném ohledu tedy nelze říct, že v růženci by se konalo cokoli nebiblického či nepravověrného a to platí také o růženci světla, který je sice nový, ale nedá se říci, že by církev jeho tajemství nežila ve svém životě od počátku. 

Ke struktuře růžence podle Písma se již nemusí nic přidávat.

Taky mě kdysi ještě napadalo, že by mohl růženec začít už ve Starém zákoně, ale jak by se starozákonně modlilo Otče náš nebo Zdrávas, Maria?

Slyš Izraeli! To by byla skvělá starozákonní modlitba, kterou si židé dosud připomínají. Ale tuto modlitbu v plnnosti naplnil Pán Ježíš.

Když projdeme každé z tajemství růžence, je naplněno láskou k nám lidem a je naplněno Kristem, který nás vede k Otci.

Během svého veřejného působení Ježíš nás učí milovat Otce a v růženci světla máme 5 cest, které nám ukazují směr:

1. Ježíš smývá všechny hříchy, které byly ponořeny do Janova křtu. Je tedy předzvěstí Kristovy vykupitelské oběti na kříži, kde sňal jako beránek Boží hříchy světa.
2. Voda je proměněna v to nejlepší víno na přímluvu Matky, Panny Marie, která učedníkům říká: "Udělejte všechno, co vám řekne!" Matka to dělala po celý život a učedníci se to učili s Pánem Ježíšem až ke kříži.
3. Ježíš sám nás zve k hlásání evangelia a vyzývá nás k pokání. Neočistíme-li svá srdce v Beránkově krvi, nemůžeme plně hlásat radost evangelia, protože sami jsme smutni ze svých hříchů.
4. Ježíš se ukazuje s Mojžíšem a Eliášem, tedy s největšími starozákonními proroky. Je mi otázkou, jak apoštolové věděli, že ti dva jsou Mojžíš a Eliáš a oni sami prožili něco, co dokázali jen v obrysech popsat teprve až po zmrtvýchvstání. Tehdy učedníci, jak píšou evangelisté, rozvažovali, co to znamená "Vstát z mrtvých!"
5. Tajemství Ježíšova ustanovení eucharistie a všeho, co se při tom dělo, je tajemstvím největším, které by si zasloužilo samostatnou kapitolu vyprávění. Eucharistie je tak trochu bodem střetu mezi katolíky a nekatolíky a to hlavně pro svoji tajemnost a nevypověditelnost. Co pro nás znamená eucharistie budeme sotva schopni dát dohromady v nebi, avšak již zde na zemi mnozí mají velkou touhu ho zpřístupnit a nazvat třeba jen připomínkou. Ale eucharistie je živá, je to Kristus mezi námi a víc teď o tom není třeba říkat.

Modlíme-li se tajemství růžence světla, provází to náš život a můžeme si každý den uvědomit, že když po celý den naplňujeme přikázání lásky k Bohu i blížnímu, tak nejvíce se láska projeví v oběti a tato oběť je denně zpřítomňována při mši svaté.

Více, než modlitba růžence je tedy mše svatá!

A ještě ten společný odkaz: https://vvrh.signaly.cz/2002/ruzenec-a-ekumenicka-bohosluzba-aneb-ruzenec-i-pro-nekatoliky