Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Jak se nekatolík může modlit Ave Maria či oslovovat svaté

Tady nad tímto tématem, věřte mi, se opravdu velice zapotím, neboť není jednoduché vysvětlit nekatolíkovi Ave Maria a svaté i s ostatky svatých a když už se o to pokusím, stejně to asi bude neúspěšné a při tom v Pozdravení andělském je základ růžence, i když ne tak úplně, protože růženec je modlitba rozjímavá a rozjímá o tajemství Kristova života, ale o tom někdy příště. 

 

Dnes (tedy asi za týden - v ráci této série zcela nezvykle články píšu dopředu od Popeleční středy)

 

...máme v tématu Pannu Marii a svaté

 

Když zjednodušeně přejdeme do středověku, zemřel-li bych v pověsti svatosti, rozdělili by si mé ostatky do relikviářů a mé tělo by bylo po celém světě. To je ovšem jen neslušný vtip. Nemůžem žít svatě proto, aby nás rozkrájeli a tahali po celém světě a z kterého koli místa bychom očekávali slavné vzkříšení. Tak tento vtípek si odpustím, jen jsem potřeboval nakousnout téma úcty ke světcům.

 

Ostatky Panny Marie nemáme, vždyť byla vzata do nebe!

 

To je další věc, o kterou se dají vést úspěšné spory. A je moc divné, že se o to přeme - tedy nám katolíkům nebo pravoslavným je tato skutečnost naprosto zjevná a svým způsobem jasná a jsme uchráněni řešení dalších věroučných problémů s tím souvisejících, ale zároveň se řešení těchto věcí nevyhýbáme a snažíme se dosvědčit, že se máme těšit do nebe.

 

Už pomalu navozuji základní myšlenku a tou je: 

 

"Memento mori!"

 

Zní to velmi strašidelně, ale Pozdravení andělské vrcholí v základní prosbě, která je zcela biblická a přibližuje nás eschatologickým tajemstvím, tajemství posledních věcí člověka:

 

"...Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naši."

 

A možná se v tuto chvíli ptáte, proč začínám rozebírání Ave Maria od konce.

 

Má to hned tři důvody: 1. Se začátkem není sporu, protože je zcela biblický, ale přijde na to řeč nejpozději na konci. Pak za 2. chci také vysvětlit, proč oslovovat Pannu Marii a svaté. No a za 3. mě znáte - kdybych se k tomu nedostal teď, tak to bude za dlouho.

 

Tak už pomalu jdu do toho, co jsem nakousl.

 

I tady půjdu myšlenkama od konce, protože je to jednoduchší. 

 

...i v hodinu smrti naši...

 

To je totiž ta nejdůležitější hodina, na kterou bychom měli být připraveni a o které nevíme, kdy přijde. Kristus sám říká v evangeliu, že ten den nezná ani Syn člověka, jen Otec. Neznáme hodinu, kdy nás Bůh povolá. 

 

A tím má být formován náš život. Máme žít následováním Krista, ale to není vůbec jednoduché. A Bůh ví, jak je pro nás těžké nehřešit, proto poslal svého Syna, aby nás vykoupil jednou provždy.

 

Ale hodina naši smrti rozhoduje o našem rozhodnutí pro Boha nebo proti Bohu. Vidíme to při pašijích na kříži mezi dvěma zločinci. A aby bylo jasné, tomu sv. Dismasovi Ježíš říká podle Lukáše: "Ještě dnes budeš se mnou v ráji." Ježíš umírá dřív, než Dismas a Dismasovi potom zpřelámou všechny kosti, au! - to muselo bolet, taková smrt a po ní ráj.

 

Povšimněme si však tam i Gismase, že napomenut je Dismasem a dál se neřeší jeho budoucnost pro věčnost. A neřeší se tolik ani budoucnost Jidášova, který v zoufalství se pověsil a na rozdíl od Petra nestíhal litovat. Církev ani Písmo je do pekel neposílá, ale peklo stejně jako nebe existuje, ne, že to teprve existovat bude až po posledním soudu (či soudečku?)

 

Můžeme si povšimnout, kolik hodin smrti Písmo svaté zmiňuje a to už ve Starém Zákoně a ani Nový zákon o té hodině nemlčí, čekáme na druhý příchod Krista již od počátku smrti. Smrt je totiž branou ke vzkříšení.

 

Myslím si, že současné nebe není ložnice, kde by svatí spali, než přijde poslední soud.

 

Vypadá to, jako bych bagatelizoval čas, který uplyne, než nastane poslední soud, druhý příchod Kristův. Je to jen můj takový obraz toho, co "oko nevidělo, ucho neslyšelo a člověku ani na mysl nepřišlo".

 

Svatí jsou aktivní a prožívají s Bohem neustálé "teď" - věčnost. Tak, jako komunikujeme s lidmi, tak mohou komunikovat v nebi svatí mezi sebou. Jako vysíláme své modlitby k Bohu, tak můžeme hovořit i se svatými jistí si tím, že nic nečistého v nebi není a královnou nebe je Panna Maria, královna čistoty, bez poskvrny dědičného hříchu.

 

Bůh není v nebi jenom sám s anděly...

 

Úcta ke svatým se zdá mnohým, a to i katolíkům, nebiblická a nepochopitelná.

 

V této věci je dobré mít pořádek a říci si, že poselství Písma svatého již je uzavřeno tradicí a Bible má 27 knih zákona nového a 45 knih zákona starého, z nichž ne všechny starozákonní spisy všechna společenství berou vážně a dokonce z Nového zákona si Martin Luther dovolil nazvat Jakubův list "slaměnou epištolou", což vydává svědectví o úctě k Písmu Svatému. Ale, když Sola scriptura, tak se vším všudy, i s životem s tím spojeným.

 

A život církve dává tradici a život každého se má naplnit v Kristu a Kristus sám o sobě říká, že přišel naplnit zákon, ne ho zrušit. A je-li všechno dáno Kristu k nohám, je -li všechno naplněno v Kristu, tak i světci jsou naplněni Kristem, jak říká Pavel: "Už nežiji já, ale žije ve mě Kristus."

 

A tak není rozhodně hříchem, když se obracíme v modlitbě o přímluvu i k těm, o kterých si je církev jista, že v nich žil Kristus a kéž by to samé platilo o nás.

 

Když mluvíme v moditbě ke svatým, nezdržujeme je od jejich nádherné práce neustálé chvály Boží, ale naopak nám rádi pomáhají, protože jejich radost v nebi stoupá.

 

A to tím více platí o Panně Marii. A proto Marii prosíme: 

 

"...Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné!..."

 

Prosíme Marii a Maria to hned odevzdává Kristu a jak jsem slyšel na jedné duchovní obnově a moc mě ta myšlenka oslovuje: "Boží Syn své Matce nic neodmítne." Panna Maria je mocná přímluvkyně.

 

Nevím teď, zda jsem přesvědčil, ale alespoň jsem se o to pokusil, aby se naši spolubratři nebáli říkat: "Sancta Maria, Mater Dei, ora pro nobis, pecatoribus, nunc et in hora mortis nostrae. Amen."

 

Takto se nemusí bát modlit ani loretanské litanie ani litanie ke všem svatým. Modlitby křesťanů ve své podobě mají smysl a Bůh je všechny slyší.

 

Myslím, že teď už by měl následovat jenom závěr, protože už tak je to dlouhý. Slíbil jsem zabývat se i začátkem, takže...

 

"Ave, Maria, gratia plena, Dominus tecum, benedicta tu in mulieribus et benedictus fructus ventris tui Iesus..."

 

Možná někteří katolíci si říkají či navrhují spolubratřím, aby se z Pozdravení andělského modlili pouze toto. Po tomto rozjímání si to však nemyslím, je dobře, když se budou modlit pěkně celé s námi.

 

"Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s Tebou..."

 

Takto Pannu Marii pozdravil anděl podle Lukáše.

 

Bylo by zajímavé, kdyby duchovní začal tuto modlitbu: Nalistujeme si evangelium podle Lukáše, 1. kapitolu, verš 28. Přečte nám to bratr / sestra ...

 

To by se ten růženec natáhl.

 

A stejně tak s pokračováním, kdy Alžběta pozdravila Pannu Marii podle Lukáše ze stejné kapitoly o kousek dál.

 

Ještě, aby to nebylo málo, tak Alžběta končí "plod života tvého" a naráz je přidáno jméno Ježíš - no a teď se roztrhne pytel z odkazy Písma, kde všude je napsáno jméno Ježíš a co všechno Ježíš dělal a tajemství modlitby růžence ani neobsáhnou všechny události Ježíšova života. Spasitelovo jméno, které dostává od anděla je centrem modlitby Pozdravení andělského a také celého růžence.

 

Tak a teď už se tu modlitbu jenom s láskou modlit!

 

https://vvrh.signaly.cz/2002/ruzenec-a-ekumenicka-bohosluzba-aneb-ruzenec-i-pro-nekatoliky

 

Zobrazeno 256×

Komentáře

Adalberto

@VVRH, vy jste klimbal hned od začátku, ne?
Podmínkou (jednou z mnoha) kněžského svěcení je dovršený 25. rok věku. Je to ovšem minimální požadovaný věk, shora omezen pochopitelně není.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

To dostuduji než budou zkoušky takže jsem se neúspěšně pokusil o vymluvu

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio