Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Katechetické sdílení

Zase píšu o něčem, co tak nějak normálně prožíváme, já už vlastně tak 14 let, co jsem pastoračním asistentem. Pravidelně, jednou za čas, naše milované centrum pro katechezi doporučuje cca 5x do roka, nicméně hraničtí katecheté byly i výkonnější a pravidelně se takto setkávají i s kněžími děkanátu, protože konec konců kněz je obvykle taky katecheta. No, a protože mám před zkouškami, tak píšu tuto věc já, nejmenší z katechetů našeho, tedy hranického, děkanátu.

 

Naše Centrum pro katechezi se o nás katechety stará naprosto vzorně a chce ještě vzorněji, proto jsme těsně před setkáním dostali dotazník, neboť také o tomto víkendu se setkají katecheté v rámci olomoucké arcidiecéze na Velehradě. Z dotazníku jsem byl upřímně nadšený a byl mnou přednesen na našem setkání a poctivě jsme se s ním zabývali.

 

Program setkání byl takový obvyklý - modlitba, nabídky Centra pro katechezi, celostátní kolo soutěže Bible a my, naše náměty a sdílení, příští setkání nad poslední večeří a požehnání kněží, tentokrát, proto jsme to udělali raději v úterý a vypadá to, že se to osvědčilo, požehnání otce děkana, který za námi také přišel a také se s námi sdílel. Měl jsem z toho velikou radost, protože přišlo víc, než polovina kněží děkanátu, tedy 5 kněží a 4 katecheté, krásné to společenství.

 

Nejprve před vlastní modlitbou jsme mohli blahopřát otci místoděkanovi k jeho životnímu jubileu a jelikož jsme zpívali: "Aby nás Pán Bůh miloval...", nebylo jisté zda už to byla zahajovací modlitba nebo by se setkání mělo modlitbou zahájit. K předejití zmatku se tedy zahájilo další modlitbou.

 

S nabídkou Centra jsem spíše odkázal kromě výrazných akcí jako je duchovní obnova či arcidiecézní setkání katechetů, na které přijedou od nás 2 skvělé katechetky, na sledování webu "katecheti Olomouc" a upozornil na momentální nefunkčnost "webu katechetů", kde jsme mohli sbírat spoustu inspirací pro katechezi.

 

Stran soutěže Bible a my jsme se shodli na tom, že je pro nás značnou komplikací, když z okresního kola k celostátnímu smí přistoupit pouze vítěz a zastoupit jej smí někdo z dvojice na 2. či 3. místě. Odůvodnění této nepříjemné změny je pro nás ze strany organizátorů krokem k menší dostupnosti a vzhledem k tomu, kde se pořádá celostátní kolo se nám důvody zdají spíše neopodstatněné, ale lze respektovat, že k tomuto rozhodnutí měl hlavní organizátor nějaký důvod, škoda že nekonzultovaný.

 

Hlavně spíše jsem ohledně Bible a my sdělil, že jsem požádal o podklady k celostátnímu kolu, jelikož už jsem byl na to tázán a jelikož jsem tu žádost napsal 2 hodiny před setkáním, nemohl jsem čekat, že už to bude. Nicméně hlavní organizátorka je rychlá a po setkání katechetů už ty materiály mám a zřejmě zítra je doručím těm, kterých se to týká. 

 

Potom jsme společně dali dohromady příští setkání, kdy si připomeneme jako tradičně poslední večeři v poslední březnový den, místo jsme se pokusili stanovit podle nepřítomných katechetů, protože s poslední večeří v Hustopečích nad Bečvou byla velmi dobrá zkušenost. Také jsme si rozdělili i další úkoly podle obdarování každého z nás. Beránek už je připravený a tak se víc, než měsíc můžeme těšit, že bude skvěle chutnat.

 

Také, a to i ve svobodně rozvinutých mezičasech, jsme sdělovali svoje zkušenosti a zážitky jakožto i požadavky, které by měly zaznít třeba ohledně ocenění katechetické práce, kdy správně by měla stoupnout mzda katechety, ale ne všechny školy to akceptují. Řekli jsme si také kdo, co pořádá a vedli diskusi i k vyučování náboženství či nové metodice pro 4. ročník. 

 

Otevřela se též diskuse o dni kostelů či o programu Vstupy do škol. Bylo k tomu řečeno, že pro normálně pracujícího člověka je těžké využití tohoto programu a nabídnout to škole, jelikož je vždycky dost vytížený. Sice třeba mám ty zkušenosti, lecos jde domluvit se školami, ale také ne vždy škola má zájem a projíždět školu po škole je opravdu náročné. Byla pozitivně kvitována olomoucká aktivita, kde školy jsou pozvány do kostelů hlavně v čase vánočním a velikonočním a děti se tak mohou setkat i s kněžími a také školy berou tento program s povděkem.

 

Bylo mi též navrženo, abych se podělil o své obrázky ve formě diplomové práce, nicméně to zatím neuvažuji, ale zkusím s tím něco udělat. Hlavně teď řeším spíše, jak to udělat, abych stíhal hodinu za 45 minut v Drahotuších, ale to je jen můj momentální dílčí problém. Mám rád, když děti náboženství baví a mám potřebu neučit pořád stejně, tak na konkrétní děti vymýšlím konkrétní věci, což se těžko nějak metodicky dá pojmout - sám někdy nevím, co z toho dobrého či špatného vznikne.

 

Jo, tento poněkud delší, jak se zdá, článek, jsem vlastně napsal kvůli těm otázkám, které nám byly položeny, abychom se jimi zabývali, jakožto při setkání katechetů jsme se toho spíše jen dotkli, vždyť co se chce zvládnout za pouhé 2 hodiny setkání a píšu to sem, abych nezatěžoval tolik maily katechetů.

 

Tak teď ty otázky:

 

1. Co naši katecheté (jako lidé) ve svých životech prožívají?

2. Co potřebují zažít?

3. Jak bychom na to mohli zareagovat na děkanátní úrovni? (tak aby to bylo pro ně opravdu schůdné a přínosné.)

4. Jak bychom na to mohli zareagovat na diecézní úrovni? (tak aby to bylo pro ně opravdu schůdné a přínosné)

 

Ad 1 - mě napadá, že to má každý svoje - rodinu, práci i duchovní život. Je to krásně položená otázka pro pravidelná sdílení třeba na setkání katechetů, ale i pro společenství, jak nám Bůh ve všem pomáhá a co všechno nám dává. Když nás volá ke službě, dává nám i dispozice, obdarování. Takže tato otázka je neustálým procesem komunikace mezi námi a Bohem.

 

Ad 2 - Co potřebují zažít? - Bylo by vynikající zažít skvělé společenství s Pánem i mezi sebou navzájem v církvi. Jak jsme teď měli v katechetice - vlastní místo katecheze je v církvi. Každý však má potřeby jiné a co kdo potřebuje zažít, je také předmětem vlastního sdílení se společenstvím. Je dobře, když katecheta je otevřený a veselý.

 

Ad 3 - Na děkanátní úrovni se potřebujeme mezi sebou domluvit a sdílet situace naší katecheze. Máme svoje radosti i problémy a je dobré si o tom otevřeně dokázat promluvit i mimo formální setkání - třeba když se někdy někde potkáme. Myslím si, že je dobré umět společně i oslavovat. K tomu je v Hranicích třeba to setkání při poslední večeři.

 

Ad 5 - Naše Centrum pro katechezi pracuje velmi dobře: nabízí nám mnoho materiálů, vytváří programy, zve nás na různá setkání a školení. Avšak katecheta často není člověkem nevytíženým a má velkou možnost si vybrat. S nabídkami jsme seznámeni víc, než dobře, papírová forma už je nemoderní, všichni se díváme na internet a co nás zaujme, rádi použijeme. A jak bylo řečeno výše, jsem moc rád, že naše Centrum pro katechezi si nás katechetů cení, avšak totéž často nejde říci o některých školách, kde se náboženství vyučuje.

 

Tak to je, teda, takový zápis ze schůze, ovšem rozhodně jiné schůze, než té, kde se běžně usíná. My se snažíme tvořit dobré společenství.  

Zobrazeno 519×

Komentáře

ZelenýBanán

1. Přemýšlím, zda jsem vyšší nebo se mezi vás nepočítám. Spíš to druhé.. 2. Proč jsou některé věty přeškrtnuté. 3. Je mi líto..že jsem nebyla s vámi.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ahoj Leni, k Tvým otázkám: vyšší - tomu nerozumím, někde píšu, že jsem nejmenší z katechetů nebo jeden z katechetů - rozhodně jsi vyšší, než já, když jsi Mgr., vzrůstem nevím. Přeškrtnuté věty - že píšu dlouhé pozvánky a zápisy, tak se to tím pokouším zkrátit, ale zas mi bylo líto to mazat, tak jsem to škrtnul a ad 3 těším se, že přijdeš s námi na poslední večeři zatím to vypadá, že do Lipníka.

ZelenýBanán

Janý, přijedu.. Věřím, že už budu v plné síle. O titul nejde. Vzrůstem jsem bud stejně nebo menší. :) A budu se těšit, že to aspon jednou vyjde.. :)

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ale Duchem jsi určitě větší.

ZelenýBanán

:) To nevím. Musím se za vámi stavit do Drahotuš. :)

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Stav se. Budeme potřebovat sedmiramenný svícen.

ZelenýBanán

Myslím na to!

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio