Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Pustit se do učení

Asi už jsem o tom napsal strašně moc. Dnes vůbec nepopírám, že učení je mučení. Donutit se učit je pro mě strašně náročná věc a jsem rád vždycky, když se mi to podaří. Zpravidla to není mnohdy ani v době, kdy mě "teče do bot." Tomu mě prostě nenaučila ani vysoká škola.

 

A tak vlastně i teď prokrastinuji, abych se nemusel učit. Dělám prostě všechno možné jiné, co je stejně potřeba udělat a co mě baví, někdy to druhé je lepší.

 

A dnes jsem se tedy účinně rozhodnul se učit a jsem moc rád, že mě to dokonce i bavilo. Musím poctivě říci, že to bylo po prvé od začátku studia, co jsem do toho šel systematicky, tedy s vůlí, že už konečně se budu něco učit a to tak, že něco konkrétního a že tomu věnuji konkrétní čas.

 

Napsal jsem si tedy termíny zkoušek a rozhodl se, že začnu od teologie morální - speciální. Desatero je přece záležitostí třetí třídy základky, tak to půjde nejrychleji a už jsem si to četl i v katechismu, tedy většinu toho a abych potěšil učitele morálky, tak v opravdovém tlustém vydání, jak to má být - četl jsem si zdánlivé samozřejmosti.

 

Nutno podotknout, že sourozenci, rodina i farníci vidí věci zkoušek ve škole jako hurvínek válku - prostě není potřeba se učit, máme schopného a vzdělaného pastoračního asistenta, který je připraven ve dne, v noci, pořád a s nadšením. Ano, o to se snažím, aby to jednoduše vypadalo a všem rád říkám, že to bude v pohodě. A tak to všichni v pohodě taky vidí.

 

No, a když se chci pustit do učení, tak ještě musím udělat to a ono a ještě to není dobře, ještě se to musí zlepšit. Hej, a co bych ještě udělal?

 

Není vůbec lehký se rozhodnout pro učení a ani to, aby okolí pochopilo, že se konečně chci a musím učit. A tak jsem rád za každou chvíli, kdy se mi to úspěšně podaří a kdy se mohu pochlubit, že jsem si udělal podstatný čas na učení, jak jsem slíbil při imatrikulaci.

 

No a abych déle neprokrastinoval, tak to je vše, protože za chvíli bude mše svatá a to je nádherný odpočinek pro unaveného studenta. 

Zobrazeno 553×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio