Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Ježíšek už teď nebo až na Vánoce?

Letošní první adventní týden se nám pomalu chýlí ke konci.Tak toto malé adventní povídání. 

 

A jako již tradičně máme ve všední dny roráty - tentokrát ve všech farnostech. Letos je o. Radomír naladil andělsky. 

 

V Drahotuších tedy v pondělí a úterý, v Partutovicích ve středu a v Potštátě ve čtvrtek vždy ráno v 6:40 a pak je snídaně (kromě Potštátu na faře, v Partutovicích dokonce pro všechny - nejen děti).

 

Nedělám si velké iluze, že by pro děti byla podstatná atmosféra průvodu se svíčkami, ač to k tomu taky patří. Nechci být nespravedlivý, ale někteří se na ně určitě těší jako na rychlou mši svatou a pak společná snídaně. 

 

Ale to není nic špatného! Je jisté, že pro toto společenství děti rády speciálně v adventu začnou den v kostele a pak na faře a den pro ně začne úplně jinak a dobře.

 

Jak kde probíhaly roráty raději rozebírat nebudu, to bych musel článek zařadit do jiné (liturgické) rubriky. Každopádně jde o oblíbenou formu zbožnosti i mezi dětmi.

 

Když jsem je na roráty zval v Drahotuších, říkal jsem jim také, že se budu těšit na to, až se během adventu uvidíme hned 2x za den a pak ještě následující - tedy ráno, v poledne a ráno (a taky v neděli v kostele). 

 

Drahotušské děti (6 holek a 1 kluk) jsou zatím nejvíc hodné a použitelné - proto se to bude týkat nejvíce asi jich, v Partutovicích je jejich použitelnost taky dobrá, s kázní 6 kluků je to náročnější, ale fungují, v Potštátě 3 kluci a 2 holky jsou hodní, ale po stránce náboženství se nemají moc čeho chytit, ale je moc dobře, že jsou a že ve všech farnostech můžeme mít společenství při hodině náboženství. Píšu tedy o dětech 1. a 2. třídy, které učím já, starší má pan farář.

 

Minulý týden jsem považoval za potřebné a aktuální k nim promluvit o tajemství sv. Mikuláše, protože v Potštátě Mikuláš rozsvěcoval vánoční stromek v předvečer 1. adventní neděle a začala tím mikulášská show. Také jsem toto tajemství napsal na blog minulý čtvrtek. Ostatně František z Potštátu si toto velmi dobře pamatoval: "Dělat druhým dobro tajně."

 

Byla to jistě velmi dobrá akce, ale je třeba říci, že se v naší společnosti ten sv. Mikuláš tahá skoro všude a tak se může některým jevit, že je nejdůležitější postavou adventu a jak jsem dnes v náboženství zjistil, tak pro některé už dokonce Ježíšek.

 

Tak je svým způsobem dobře, že jsme v našich farnostech upustili od pořádání sv. Mikuláše. Konec konců, sv. Mikulášovi je zasvěcen farní kostel v Partutovicích a budou mít teď v neděli hody.

 

A kdo je nejdůležitější postavou adventu? Přece Ježíš, na jehož příchod čekáme!

 

Nicméně to není látkou 1. ročníku náboženství, takže to jsme neprobírali. Samozřejmě se dá jmenovat také Jan Křtitel, Panna Maria, archanděl Gabriel nebo Izaiáš či sv. Barbora, sv. Lucie nebo i Mikuláš. To jsou skvělí průvodci adventem.

 

Ale nezapomeňme na sebe, protože se přece musíme připravit na slavnost Ježíšova narození!

A také druhým můžeme být sami průvodci adventní dobou, když jim dáme dobrý příklad, jak projít adventem bez shonu za věcmi, které pomíjejí a naučit je milovat toho, jehož příchod čekáme. Kéž by na nás bylo vidět naše těšení na toho pravého Ježíška, který oslovuje naše srdce.

 

No a protože nám začal advent, je aktuální potřeba zdůraznit proč advent slavíme a na koho se připravujeme dobrým prožíváním adventní doby, ke kterému nutně nepatří adventní shon za dárky.

 

A tak jsem dal dětem otázku: Může přijít Ježíšek i jindy, než na Štědrý den?

 

Jejich názor na danou problematiku se lišil, dalo by se říci, že většinová odpověď byla NE. 

 

Ale rozhodně jsem je nezklamal tím, když jsem jim řekl, že správná odpověď na tuto otázku je ANO. Řekl jsem jim, že v každém člověku můžou vidět Ježíše a mohou mu udělat nějaké dobro nebo zase někdo prokáže dobro jim. A když mají radost z dobra, to do srdce přichází Ježíš.

 

Moc mě však potěšil Míša (z Partutovic), který si vzpomněl, jak loni hráli divadelní hru Bonifác a zapřemýšlel nad tím, že Ježíš může přijít v každém člověku. A to je velmi dobré si připomenout jako takové tajemství adventní doby: "Dnes k tobě přijde Ježíš."

 

Konec konců, loni také v Drahotuších hráli zkrácenou zveršovanou verzi příběhu divadelní hry Bonifác jako živý betlém. Letošní živý betlém už jsem napsal od čtvrtka do 1. adventní neděle (předchozí článek blogu) a jeho tématem je, že Ježíš je sám tím nejdůležitějším dárkem o Vánocích.

 

A cože to o Vánocích vlastně slavíme? Na to v Potštátě František odpověděl: 

 

"Přece Ježíškovy narozeniny!"

 

Zobrazeno 141×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio