Do Říma se jede!

V Římě jsem byl po prvé před 10 a 3/4 rokem - na začátku března 2009 na pozvání svého zpovědníka, o. Pavla Hödla jako poděkování Bohu za třicetiny. Loni jsem si říkal, že bych měl jet, proto, že mi bylo 40, nakonec jsem to odkládal podobně jako třicetiny, až mi fakt už je 41,5 a tentokrát nás zvou naši biskupové k pouti národní a jako poděkování Bohu za 30 let svobody - takže další třicetiny! 

Už se moc těším taky proto, že na národní pouti v zahraničí jsem ještě nebyl a já tak miluji ty velké akce, že na ně téměř zásadně nejezdím a téměř zásadně udělám vždy jednu výjímku, jako posledně, když jsem v roce 2007 jel na celostátní setkání mládeže do Tábora, protože na celostátním setkání mládeže jsem ještě nebyl a v té době jsem byl ještě mládež nebo loni, když jsem našel duchovní obnovu pro mládež od 14 do 40 let a říkal jsem si, že ještě můžu. Ve svém těšení tedy nevylučuji, že takových výjímek bude více, dá-li Pán.

Přihlásil jsem se tedy na poslední chvíli teprve minulý týden a zároveň zjistil, že ještě se pořád přihlašovat dá. Čím víc poutníků nás bude, tím to bude větší síla. 

A taky trochu zjišťuji, že mě poutní zájezdy do zahraničí naplňují velikým nábojem jako duchovní obnova (ale jako duchovní obnovu si to pro biskupská pověření neeviduji). Naposledy jsem se tak o tom přesvědčil, když jsem z hranickými farníky jel do Polska kvůli Hnězdnu, protože jsem se také rozhodl letos cestovat po stopách sv. Vojtěcha - ne snad proto, že sv. Vojtěch se dožil 41 let, takže mám letos vlastně "Vojtěchovy roky".

V tuto chvíli ještě nevím, co všechno zažiji, ale cokoli zažiji na pouti, bude skvělý zážitek s Bohem! A proto také jedu na pouť.

Tak tu připojím ještě vzpomínku na svoje první římské putování: https://vvrh.signaly.cz/0903/putovani-v-rime-28