Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Nanebevzetí Panny Marie nově i po tridentsku

Mše sv. v řádné formě římského ritu je neobyčejně nádherná a nejběžnější, co znám. Ostatně o. Pavel, můj zpovědník, měl v předvečer slavnosti Nanebevzetí Panny Marie nádherné liturgické kázání o průběhu mše sv. a její kráse... spíše jsou blahoslavení ti, kdo zachovávají Boží Slovo.

Mše sv. v mimořádné formě římského ritu je neobyčejně nádherná, prozkoušená dlouhými staletími římské tradice, avšak mám tu možnost ji prožít vždy velmi krásně a s užitkem jen několikrát do roka. 

Mši sv. v řádné formě římského ritu snad znám, ale pořád je pro mě nová a krásná. 

Ve mši sv. v mimořádné formě, byť je co do struktury stále stejná a ve výrazných rysech podobná řádu řádné formy, trochu v ní tápu a mám mnoho očekávání toho, co bude následovat. Stále více a intenzivněji prožívám její průběh a byť nás je na mši sv. jen malá hrstka, je mi neobyčejně krásně, jako malá předchuť nebe. 

Ostatně každá mše sv. je takovou předchutí nebe. Vždyť co jiného budeme v nebi dělat, než radovat se s Bohem. A tuto radost prožíváme při každé mši svaté.

Když slavíme nanebevzetí Panny Marie, je to slavnost, kdy celé nebe se raduje s Boží Matkou. Raduje se nebe a raduje se i církev, která Pannu Marii slaví krásnou liturgií mše svaté, k jejíž účasti nás naši biskupové v naši zemi srdečně zvou a vřele nám ji doporučují.

Ostatně je mnoho kostelů zasvěcených Nanebevzetí Panny Marie. 

Také můj rodný farní kostel nese toto zasvěcení a slaví se slavná pouť i s požehnáním a nádherným zpěvem litanií. Už mnoho let a ani letošek nebude výjimkou, že pouť osobně nezažiji a nádherně zpívané litanie neuslyším, protože začínáme farní tábor v Partutovicích.

Dnešní den, který ještě běží, jsem prožil však úplně jinak nádherně, neboť o. Pavel odjíždí na dovolenou do zahraničí a když jsem si domlouval svou každo měsíční svatou zpověď právě na vigilii Nanebevzetí Panny Marie, nabídl mi, že ještě ráno o slavnosti bude mít mši svatou podle Misálu sv. Jana XXIII. 

A jelikož o. Radomír má též dovolenou jen někde v Čechách a na drahotušsku také nejsou mše sv., stejně bych musel někam dojet, byl jsem za tuto možnost vděčný. 

Třeba někteří drahotuští farníci jedou na Sv. Hostýn. Také ještě ráno jsem s touto možností koketoval, ale nakonec vyhrálo tělo, že se hodlá po krátké noci trochu dospat.

Mši svatou měl naplánovanou na 3:00, s tím, že ve 4:00 odjíždí. Ozvala se mu také zbožná žena, že by se ráda účastnila tridentské mše svaté, tak to byla mše svatá i s účastí lidu. Nejmladší byl novorozenec Vojta, nejstarší taky Vojta, tedy já.

O. Pavel se ve svém kázání (v tom včerejším), a říká to pořád, zmínil, že za celé své kněžství nezažil žádnou stejnou mši svatou. 

Ač mše sv. vypadá stejně, a tím více tridentská, neboť se při ni mnohem méně vymýšlí možných inovací, resp. se žádné inovace nevymýšlí, přece jen Bůh má pro nás při každé mši svaté nové dary a impulzy do našeho života, vždy nově nás obdarovává jen za to, že se účastníme jeho svaté hostiny a přijímáme výtečný pokrm spásy.

Také tato mše svatá měla neobyčejná prvenství a jistě snad i velký užitek, který nemáme čím zaplatit, jedině, že své slabosti nabídneme Kristu k proměně a ani to není dostatečná cena, vždyť nic nemůže vyrovnat Kristovu oběť.

P. Maria Lev, vlastním jménem Ondřej Frank, z mé rodné farnosti Svébohov je trapista v Novém Dvoře. Na TV Noe říkal, že se trapisté modlí v dobu, kdy se nikdo nemodlí a proto tak brzy vstávají (to není citát). Dnes nevstával tak brzy, jako já na mši sv. 

Rád jsem dnes vstal v 1:55, ač jsem neuposlechl svého budíku, který byl na 1:45, protože spát jsem šel před tím ve 22:00, což trapisté také nedělají - chodí spát včas.

Společně jsme se krátce nasnídali a pomodlili modlitbu se čtením, pak se připravilo na mši svatou a začala mše sv. ve stanovenou dobu, v den slavnosti ve 3:00, v dobu, kdy ještě zdaleka nevyšlo slunce a i po jejím skončení byla ještě tma. 

Texty mše sv. se mi četly hůře, protože v boční kapli i přes rozsvícení světel bylo příšeří. Byla krásná tichá slavnostní mše svatá. 

Po ní o. Pavel hned odjel a já se vydal na nádraží. Ona maminka, která se svým dítětem na tu mši sv. přijela mě zastavila a nabídla odvoz do Valašského Meziříčí, rád jsem to přijal. 

Ve Valmezu po koupi jízdenky mi vlak jel za necelou hodinu - rychlík na Prahu. Začal jsem se modlit růženec a během cesty do Hranic jsem ho celý dokončil i s korunkou k Božímu milosrdenství. 

V Hranicích jsem potkal Marušku z Loučky (Antiochia 2011), už jsem ji nemohl poznat, ale v rozhovoru, kdy se ke mně měla ona a já jsem věděl, že ji odněkud znám, jsem si na ni vzpomněl. Byl to takový malý Boží dar po ránu, ještě nebylo 6:00, pomalu se rozednívalo.

Z denní modlitby církve se ještě pomodlím ranní chvály, modlitbu uprostřed dne, nešpory a kompletář. Má další cesta však byla směřována k mé pracovní postýlce v Drahotuších, abych se trochu dospal a nabral dalších sil.

Dnešní den má být slavnostní a já mám ještě dost práce s obsluhou, moc rád bych rozjel přípravy a vyvrcholil přípravy na farní tábor, takže se ještě pojedu podívat do Hranic a nakoupit spoustu věcí. 

Avšak na mši svaté této slavnosti už jsem byl a velmi dobře ji prožil a jak včera také o. Pavel rozmlouval v katechezi, na římském obřadu je velmi fascinující, že je jasný, přímý a také uměřený. 

Být na další mši svaté v řádné formě římského ritu by bylo velmi hezké, ale vzhledem k dalšímu času a slavení by to mohlo být ode mne neuměřené a k tomu nás liturgie nevede.

A tak to bude i po prvé, co slavnost prožiji výhradně při mši svaté ve starém římském ritu. 

Tím však nijak nechci snížit ritus nový ani povýšit starý.

Vždy, když jsem totiž byl na "tridentské", bylo to zpravidla ve všední den, jen jeden krát v neděli a to jsem byl před tím na dvou mší sv. v krásné nové formě římského ritu.

Tak tolik dnešní nezbožné povídání.   

Sdílet

Komentáře

dromedar "P. Maria Lev ... trapista v Novém Dvoře ... Dnes nevstával tak brzy, jako já na mši sv. Rád jsem dnes vstal v 1:55"

To však jen pro úpadek přísnosti oné "přísné observance"! https://www.ocso.org/wp-content/uploads/2016/05/1924-Constitutiones-monachorum-LA.pdf#page=13

dromedar Podle konstitucí z r. 1924 trapisté vstávali normálně ve dvě, v neděli a svátek ještě dříve ("temperius", čl. 126) - nejspíš proto, aby matutinum, ve sváteční dny delší a zpívané (čl. 79), skončilo ve stejnou hodinu jako obvykle a nenarušilo denní rozvrh.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Perfektní, díky za toto krásné doplnění.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio