Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Neví někdo, co bude za otázky?

Tak včera jsem s pomocí Boží dělal přijímačky na TENAN na CMTF UPOL. Nevím, zda jsem udělal, ale setkal jsem se se spoustou svých bývalých spolužáků  a hlavně po zkoušce byla vynikající atmosféra, když jsme si sdělovali, co kdo napsal a co mělo či nemělo být správně. 

Ještěže bylo také jáhenské svěcení, že jsme měli kam spěchat. Byl to pro mě takový obvyklý den v Božích rukou. Chtěl jsem být na mši svaté a tak jsem šel ke sv. Michalovi na 9:00. Otec Josef, kaplan farnosti je úžasný kněz, ale většinou každá jeho mše svatá je nad míru legitimního očekávání do 45 minut ve všední den a bohužel jsem musel po modlitbě Otče náš prchat na přijímací zkoušku, takže k sv. přijímání nedošlo, ale k velkému povzbuzení Božím Slovem došlo velmi výrazně. 

Den před tím jsme měli poslední studentskou mši v Hranicích, kterou slavil o. Janusz, pan děkan, spolu s o. Petrem, kaplanem pro mládež. Tak jsem se o. Petra ptal, co dělá zítra v 10:00, zda by nemohl místo mě dělat přijímací zkoušky. Snažil jsem se nenápadně upozornit na to, aby na mě pamatovali v modlitbách. Po oné mši svaté, kdy jsme si šli sednout do restauračního zařízení jsem však zjistil, jak je má nenápadnost nápadná. 

Většinou se snažím o všech těch věcech příliš nemluvit a tak mi nikdo zas moc neříká, ale když na to přijde řeč, zjišťuji, že o tom beztak ví celý děkanát. A že mnozí ví o těchto přijímacích zkouškách jakožto i o možném trvalém jáhenství, o tom jsem se mohl přesvědčit a přesvědčil i z jiných zdrojů. Takže už vím, proč mlčeti zlato. Škoda, že mě se tak málo daří mlčet, byl bych mnohem bohatší.

Když jsem tedy spěchal na fakultu a byl nasměrován na správné místo, vyžádali si moji legitimaci a kopii diplomu (pro jistotu jsem měl i originál s sebou a málem ho tam zapomněl), byl jsem odevzdaný, cestou mě napadaly mariánské písně a píseň k Duchu Svatému. 

Sice to ve mně vřelo, ale jako na každou zkoušku jsem dělal hrdinu, jak ostatně upozorňuje nadpis. Nicméně v tomto jsem skutečně pravdivý a všem doporučuji nebýt takový, jaký jsem já. Ač je pro mě každá zkouška dobrodružstvím a vypadá to, že se nezměním, přece jen vím, že není správné se připravovat tak lehkovážně, což ostatně ukázal potom i test. 

Nechtěl jsem být úplně nepřipravený a tak jsem si poslouchal alespoň pana profesora Pospíšila, což se mi v testu hodilo tak k jedné otázce, co vím. Že tam bude i filosofický rozhled, to jsem opravdu netušil a přistupoval jsem ke zkoušce, jak jsem říkal i Františkovi, kterého jsem potkal v Přerově, jako by to bylo v pohodě a jako by to mělo být něco docela lehkého, ale přesto vůbec nebylo a otázky daly skutečně velmi zabrat. P. Pavel Kopeček, můj vedoucí práce je připravil opravdu důkladně a příkladně

Jak jsem vždy i teď přistupoval ke zkoušce mě zcela mile povzbudila spolužačka Pavlína, že jsem vždycky přicházel vysmátý a ptal se, zda někdo ví, co bude za otázky. Ano, dělal jsem to tak a ještě často s růžencem v ruce. Tentokrát jsem růženec neměl ještě ani rozmodlený, ale měl jsem předsevzetí, které jsem dodržel, že se ho celý pomodlím. 

Ze zkoušky jsme tedy někteří spěchali do katedrály a já jsem liturgicky přemýšlel, zda si mohu dovolit, když jsem byl před tím skoro na celé mši svaté, jít úplně na jiné, dokonce pontifikální, ke svatému přijímání, když to byl pro mě počáteční okamžik mše - řada ke svatému přijímání. 

Byl bych docela rád, kdyby mi na to nějaký liturg dal kvalifikovanou odpověď, nicméně mé srdce liturga mi říkalo, že klidně mohu přistoupit a přijmout eucharistického Krista byť mše svatá měla pro mě strukturu mše do Otče náš - test - rozhovor - pouť - svaté přijímání (jinde) - modlitba po přijímání - děkovačky - ohlášky - požehnání.  Rozhodně to není tak, že by ty dvě mše byly jako jedna mše s přerušením a dokončením jinde. Nicméně mít příležitost přijmout živého Krista v Eucharistii jako skvělý lék pro duši je skutečně velmi důležité a stejně tak je velmi důležité mít připravené srdce pro Krista. 

Po mši svaté v katedrále jsme se s mamkou našli a bylo ještě spoustu setkání, kdy maminka měla potřebu pozdravit velkou spoustu lidí, já sice také, ale nechal jsem si zajít chuť a mamince občas připomněl, že mám hlad a ona určitě také. Přiznám se, že být sám, tak bych také mnohé zdržoval se svými pozdravy a maminka mě to ulehčila, že jsem celkem snadno toto pokušení nechal plavat a nepogratuloval vědomě žádnému z nově vysvěcených jáhnů, ale na všechny vzpomněl v modlitbě. 

Po společném obědě s maminkou jsme pospíšili na vlak, dali si na nádraží kafe a začal jsem modlitbu růžence, kterou jsem dokončil až v Drahotuších. Vědomě jsem byl ze všech těch událostí dne velmi unaven, šel jsem pak brzy spát, dříve před tím jsem však nachystal věci na dnešní Boží Tělo, abych neměl tolik spěchání a mohl si užít slavnosti a zároveň tou velkou slavností Těla a Krve Páně poděkoval za všechny milosti těchto dní. 

I tento den bude náročný a moc se těším na to, že ho prožiji s Pánem.

Zobrazeno 1249×

Komentáře

dromedar

"Tak včera jsem s pomocí Boží dělal přijímačky na TENAN na CMTF UPOL. Nevím, zda jsem udělal"

Vy znáte někoho, kdo na nějaké české teologické fakultě (na teologickém oboru) neprošel přijímacím řízením? Já ne.

Vianney

Ovšem teoretická možnost tu pořád existuje.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Pokud jsem neprošel, tak je to známka, že jsem hloupý student. Osobně jsem zatím nikoho neúspěšného v přijímačkách nepotkal, takže mohu být první, ale to v tuto chvíli však opravdu nevím žádný výsledek a poctivě se bojím ho odhalit, ať už je tam cokoliv.

dromedar

Zpravidla se berou všichni studenti, bez ohledu na hloupost, a ti zvlášť hloupí nebo jinak nedostateční odpadnou během studia. Peníze se fakultám dávají mj. na hlavu studenta, takže je na málo žádaných oborech výhodné všechny zájemce nabrat, i když jich pak třeba velká část nedostuduje.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ano, takže jsem přijat, jen nevím s jakým výsledkem. Asi jsem neměl 100% správně.

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio