Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

"Dáme kadidlo?"

Neděle je taky slavnost a tak se má slavit. 

Já jsem provokatér a tou větou často jen tak provokuji, ale mnozí kolem mě, vč. mě to dokážou vzít se vší zodpovědností vážně. 

A tak jsem to udělal i dnes o obyčejné neděli a skutečně jsem jen chtěl vytvořit radostnější atmosféru vědom si toho, že minulý týden to ministranty bavilo a vůbec jim nepřišlo, že mše sv. byla dvojnásobně dlouhá, protože s kadidlem je také stále nové vzrušení. 

A navzdory toho, že nás nebylo nejvíc, i kněz souhlasil a dodal, že kadidlo má rád, tak se kadidlo nachystalo i na normální mši v Partutovicích s o. Andrejem, který zastupoval o. Radomíra. Asi i farníci se divili,co se děje, ale bylo to velmi dobré. 

Podotýkám, že v Drahotuších by mě tato věc určitě neprošla, ale to v žádném případě není špatně (stejně tak ani v Potštátě a vůbec ne tam, kde nejsem "doma" - na to je potřeba si vytvořit zázemí).

Minulý týden jsem psal o Božím Těle, kdy církev oslavuje Eucharistii. Psal jsem to v mírném zklamání nad tím, že když je důvod, hned se všechno oklešťuje na to: "Jen aby se to oslavilo..., však toho nemusí být tolik..., však je tu dost jiných, kteří se mohou zapojit..., to není potřeba..., stejně nemáš co jiného dělat..., atd", prostě výmluvy či nevole. 

Ano, byla to krásná oslava a věřím, že mnoha lidem se mnohá ulehčení líbila, ale i ulehčení je třeba správně zorganizovat, aby nedocházelo ke zmatkům a ještě větším složitostem. 

Naše oslava nikdy nebude dokonalá a vždycky bude mít nějaké chyby, ale Pán nás má rád i pro ty chyby a možná ty chyby jsou na tom to nejhezčí, když chceme k Boží oslavě udělat co nejvíce a každý trochu jinak, vždyť nás Pán stvořil jako originály a ne kopie. 

Není v našich lidských silách udělat chybu, když myslíme na Pána a chceme dát Pánu to nejlepší. 

A když se rozhodneme naopak k oslavám přidat, jako třeba kadidlo, když se to normálně nedělá, byť to začíná jako provokace, nesmí to být provokací, ale skutečným dobrem, které chci udělat pro Pána. 

Těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému. 

Z jednoho kázání bratra františkána si dobře pamatuji větu, kterou rozebíral právě tuto pasáž od sv. Pavla: "Když všechno, tak i zlo." A někde sv. Augustin píše: "Miluj a dělej, co chceš!"

Ono s tím kadidlem to není jediná má provokace na liturgii. Občas zkouším lektory, že by mohli zazpívat čtení. Bylo by to moc hezké, ale je štěstí, že to čtou. Občas nějaký kněz, dobrý zpěvák, zazpívá evangelium a je to moc krásné a to dokonce k liturgii patří. Když má lektor zpívat přímluvy, taky se většinou ošívá, ale rád to přečte. 

Ono by byla poněkud nuda říkat pořád: "udělej to či ono tak a tak". Když se to podá zajímavějším způsobem, více se nad tím zamyslí ten, koho se to týká a může s větší radostí sloužit.

Třeba při předávání svěcené vody často upozorňuji: "Nepít, je to slané." Nebo při předávání loďky: "Nejíst!" Či při rozžíhání svící: "Nepodpal kostel!" Při kadidle rozhodně neříkejte: "Nekouřit!" To byste mohli rozhněvat turiferáře.

Nebo taková nevinná výzva k ministrantům: "Pojeď s námi na další mši." Ale i ta se někdy setká s úspěchem a hned je o jednoho nadšeného pomocníka víc, z čehož mám pochopitelně radost. 

Ale doporučuji: Nedělejte to tak, jak já, nemuselo by to dopadnout dobře. Já jsem se své známé provokační kousky taky učil a je třeba je obměňovat a zdánlivě stejný nedělat vždycky stejně, protože opakovaný vtip není vtipem.

Je krásné druhé motivovat ke službě a občas si taky dovolím říct provokační slovíčko: "Chybíš!" nebo "chyběls" A při službě je dobré nechybět a být připraven sloužit Pánu pánů.

Zobrazeno 1162×

Komentáře

slu-nicko

Zpívané evangelium ani přímluvy jsem ještě nikdy neslyšela.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

To jste nebyla v Olomouci v katedrále na svěcení kněží. Jáhen Vojtěch ho velice hezky zpíval.

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio