Jeden bratr na Signálech dnes napsal takový zvláštní status, na který mě ihned napadla tato provokační myšlenka. Ten status Václava Vacka si dovolím použít: "Kromě Afriky má zbytek světa trochu problém s neživou liturgií... tak jsem pochopil, že zaznělo na Synodě o mládeži. Když tě nebaví liturgie, stává se z ní povinnost..."
S touto tezí samozřejmě nesouhlasím, protože liturgie je živá ze svého principu a ne tak, že ji kněz či společenství živou udělá, ale tato myšlenka mě napadla: "Jestliže tě nebaví liturgie, bude tě bavit nebe?"
Taky, když jsme měli v Olomouci školení zaměstnanců, napadla mě zas jiná provokační myšlenka a dokonce rýmovaná při rozhovoru s kolegyní katechetkou, kdy jsem ji provokačně oslovil, že je velká škoda, když nebyla na arcidiecézním setkání katechetů. Moc dobře jsem věděl kde a proč byla jinde.
Ona mi na to řekla, že dar bilokace ještě nemá, protože není tak svatá. Tak mě hned problesklo hlavou a musel jsem to říct: "Na to nás málo platí, abychom byli svatí." A společně jsme se tomu zasmáli.
Abych to dal na pravou míru, často a rád si vzpomenu na povzbuzení našeho otce arcibiskupa: "Kdo se nestane svatým, ten svůj život zbabral."
Církev, byť komunisté si myslí, že je bohatá peněžně a může platit daně z toho, o co ji tito lupiči okradli a museli vrátit, je bohatá mnohem větším bohatstvím, jak ukázal sv. Vavřinec, kterého potom císař za to umučil.
A tak je dobře, že dostáváme méně peněz, než mnozí jiní, ale musíme a chceme rozdávat bohatství, které nám bylo dáno pro nebe, abychom si vyprosili tu milost růst ke svatosti až se nakonec stát svatými.
Baví mě pracovat pro církev a prožívat liturgii a věřím, že mě bude bavit i nebe.
Ale liturgie je jen jeden z pilířů pastorace, pak je ještě misie a charita.
"Jestliže tě nebaví liturgie, bude tě bavit nebe?"
Samozřejmě, že ne! Kdo nenajde zalíbení ve svíčkách a kadidle již zde na zemi, o to trpčejší mu bude dohánět to v očistci (kde je ještě jednou taková zima jako u vás v kostele, a není tam, kde se ohřát!)
Moudrá panna má olej do zásoby, t.j., dobře se vyzná v misálu, lekcionáři i breviáři a liturgie ji baví. Odpověď moudrých panen pannám pošetilým obrazně říká, že pro nebe tak důležité liturgické skills se nedají dohnat na poslední chvíli a je třeba s jejich cvičením započíti ve věku co nejútlejším.
"Ale liturgie je jen jeden z pilířů pastorace, pak je ještě misie a charita."
uáááááááááááááááááááá (jako ano, ale srov. SC 10)
Díky Dromedare, to jsou vynikající komentáře.
Ano, SC 10 "... je liturgie vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla. Vždyť apoštolská práce je zaměřena k tomu, aby se všichni, kdo se vírou a křtem stali Božími dětmi, shromáždili vjedno a uprostřed církve chválili Boha, účastnili se oběti a jedli ze stolu Páně. ... , aby byli „jedno v lásce“, když „při velikonoční hostině jedli všichni z jednoho chleba“. Modlí se, aby „životem osvědčovali, co vírou přijali“. Obnovování smlouvy mezi Bohem a lidmi v eucharistii získává a zapaluje věřící pro lásku Kristovu, která naléhá. Z liturgie tedy, především z eucharistie, jako ze zdroje do nás proudí milost; liturgií se nejúčinněji uskutečňuje v Kristu posvěcení člověka a oslava Boha, a právě k tomuto cíli je zaměřeno všechno ostatní působení církve."
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.