Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Hledejte, co je společné

Kdo čeká krátké povídání, toho jako skoro vždycky zklamu. Témat je hodně, obrázků taky, tak to pomalu rozjedeme v té nejvhodnější době, kdy se zrovna modlíme za jednotu křesťanů.

Zítra naše modlitby vrcholí ve svátku Obrácení sv. Pavla. V hranickém děkanátě máme příležitost se toho dne zúčastnit společné modlitby v modlitebně Církve bratrské.

Dnes, když píši tento článek, slavíme sv. Františka Saleského. Těším se dnes na mši svatou, ostatně jako vždycky, když jsem katolík. Ovšem jiné církve - jiné bohoslužby, ale co máme společného? Nad tím právě přemýšlíme tento týden. Církve v Indonézii nás pomněly k tomu, abychom usilovali o spravedlnost a jen o spravedlnost.

Za nás musím říct, že se nám vzájemná spolupráce velice daří a za sebe, že tento týden opravdu prožívám v duchu setkávání se i s nekatolickými bratry a sestrami ve víře a nejen tento týden, ale i v týdnu, kdy nekatoličtí křesťané slaví tzv. alianční týden modliteb.

Jak se společně setkáváme v hranickém děkanátě můžete vidět v tomto albu: https://www.signaly.cz/fotky/73604 nebo v tomto videu: 

Nicméně příležitostí máme mnohem více a já sám je také rád vyhledávám. Jistě znáte oblíbenou hru malých dětí "Najděte deset rozdílů." My však v tomto týdnu i měsíci hrajeme jinou hru: "Najděte co nejvíc společných prvků." 

A nečiníme tak jen v rámci přemýšlení o Ježíši, ale i ve světských věcech nás mnohé může spojovat jako normální běžné lidi. Budu teď tedy rozdělovat od posledního k prvnímu. Poslední je jasné, to ještě nebylo, ale naplánováno to již je a moc se těším zítra do CB, nicméně nevynechám příležitost ke mši svaté. Dnes tedy píšu tento článek, včera jsem prožil krásnou svátost smíření, kde jsem mohl žádat o to, aby mi Pán odpustil mnohé hříchy a já mu mohl být blíže. Ti, kteří se formují do nějakého společenství mají také tuto touhu být blíže Pánu.

V úterý, když jsem jel do Zubří, pozval mě můj zpovědník na každoroční ekumenickou bohoslužbu, která tam probíhá proti hranickým poměrům poněkud skrovněji, ale velmi krásně. Setká se katolický kněz s evangelickým bratrem farářem v katolickém kostele na společné domluvené pobožnosti, na které káže velice pěkně evangelický bratr. Je jen společná modlitba za účasti společenství a jde se domů. Již loni jsem byl na tomto setkání a jeho skrovnost mě velmi oslovila. Již od pondělí, kdy jsem si domluvil zpověď jsem se na to moc těšil.

V neděli jsme měli společnou bohoslužbu u nás v Drahotuších, kázala evangelická farářka Pavlína. Její pořad jsem psal s trochu provokativními rubrikami, nicméně všechno jsem po sobě nečet, tak bylo třeba upřesnit, aby nedošlo k nějaké nepředpokládanosti. Z provokativních rubrik o. Petr vyzdvihl manželské políbení. Tentokrát jsem si vzal po papežově vzoru zelené cingulum, zatímco kněží měli bílou štolu. Po společném setkání za slušné účasti společenství byla stejně slušná i účast na faře při pohoštění, nicméně pohoštění bylo docela přeštědřelé, že ještě v pondělí jsem rád rozdával jeho užitek. Toto společné setkání jsem skládal již v úterý před tím.

V pátek, v den začátku týdne modliteb za jednotu křesťanů měl papež František ekumenické nešpory v Římě u sv. Pavla za hradbami, které přenášela TV Noe. Přišel jsem na to po mši sv. v Drahotuších. Velmi mě oslovilo, že to byla běžná liturgie nešpor, do které byla vložena čtení pro týden modliteb za jednotu křesťanů, která připravila skupina křesťanů v Indonesii na ono téma: "Usiluj o spravedlnost a jen o spravedlnost." Papež František měl kázání, kde zmínil i situaci křesťanů v Indonesii. Závěrečné požehnání pak uděloval s pravoslavným patriarchou a anglikánským biskupem a všechny ostatní představené různých církví osobně kontaktoval blízkostí těla. Na nešpory, které byly převážně v katolické režiji, jen jedno ze čtení četl evangelický duchovní byl papež oblečen do krásného zeleného pluviálu, neboť v Římské církvi šlo o feriální den liturgického mezidobí.

Každoročně kolem našich farností se pořádá společenský večer, na který zveme i naše nekatolické bratry a sestry a jsme rádi, že naše pozvání s radostí přijímají. Tento letošní večer probíhal v Loučce u Lipníka nad Bečvou a dali mu téma královský. Po našich i svých farnostech chtěli, abychom si udělali farní erby. Občas to však tak chodí, že co neudělá jeden, toho se neujme nikdo.

Tento večer byl velice dobře připravený a erby farností byl výborný nápad. Přišli mezi nás i naši nekatoličtí kolegové a myslím, že se také velmi dobře veselili.

A také kolem erbů jednotlivých farností bylo mnoho krásných příběhů, jak který z nich vznikl. Nemám k dispozici erby farností Jezernice, Loučka a Podhoří, které byly všechny originální a sotva jsem přišel do sálu, hned mě všechny erby vysvětlili. Nejoriginálnější byl Podhorský, neboť byl ve 3D.

Já jsem si jako účastník toho večera také vymyslel vlastní erb, jako bych byl šlechtic, z toho později jsem udělal vlajku, jako bych byl stát. Erb už je starý, koneckonců na Signálech už dlouho visí https://www.signaly.cz/fotky/42055 , vlajka je mu podobná a v podstatě vyjadřuje kdo jsem, koho ctím a komu věřím, více vysvětlím asi jinde, protože jinak by to bylo už moc dlouhé.

Visel tam také farní erb Potštátu, který je nejpodobnější znaku města, navíc červený kosočterec znázorňuje kůži sv. Bartoloměje a žlutý popis je názdnakem poutního kostela Panny Marie. Autorem této myšlenky je kamarád, hranický městský architekt, neboť samotný městský znak by byl fádní. Originál znaku vždy byl čerpán z internetu.

Další erb, který jsme na společenský večer dodali, byl drahotušský. Vzhledem k tomu, že farnost Drahotuše zahrnuje mnoho obcí, nebylo by spravedlivé, aby erb byl přímo znak Drahotuš, proto tento znak byl jen hrubou inspirací. Mříž znázorňuje sv. Vavřince, barvy jsou krom drahotuškých také ohně, Moravské vlajky, modrý cíp dodal též vlajku českou, ale nahradil moravskou orlici či připomněl řeku Bečvu. Věž spíše připomíná kostelovou nebo samotný kostel v pohledu od hospody na náměstí. Černý půlkruh vznikl pouze tím, že momentálně nebylo k dispozici kružítko, tak potom se to vyzpravilo černou. Ale může to také připomenout, že Drahotušemi prochází důležitá cesta. Zde mám vlastní nákres, nicméně farnost má naštěstí mnohem talentovanější malíře, takže skutečnost vypadá líp.

  

Aby toho nebylo málo, máme také pro Partutovice. Kritici říkají, že místo jablek, se kterými se sv. Mikuláš znázorňuje, tam mají být brambory, kterými jsou Partutovice vyhlášené. Tento znak nikde nevisel, ale může sloužit jako dobrý podklad pro budoucí webové stránky, které se budou vytvářet.

Vzhledem k účastníkům Společenského večera, kteří byli z celého děkanátu, je skoro škoda, že tam nevisel znak děkanátu. Je také moc hezký:

Tak tolik tedy profánní odbočka ke společenskému večeru, kdy nás po celou dobu bavilo uskupení Faťamorgana hudbou všeho druhu, na kterou se dalo dělat i nějaké kreace.

Před tím jsme měli v aliančním týdnu společné modlitební setkání u evangelíků na Šromotově náměstí, kde kázala husitská farářka Petra. Bohoslužbu si farářka Pavlína nachystala sama a všechny nás vzorně zapojila a pak jsme šli společně do podkruchtí a byla dobrá hostina.

Všechna ta setkání v modlitbě s našimi nekatolickými bratry a sestrami se odstartovala hned po Novém roce, kdy jsme měli společnou snídani, na které se to všechno rozhodilo u sestry Petry v hranické synagoze, kde mají modlitebnu Husité. Do budoucna, příští rok, snad i zde bude společné setkání v modlitbě v týdnu modliteb za jednotu křesťanů, takže to vypadá tak, že každý den budeme u někoho jiného.

Už tak se setkáváme každý měsíc při společné snídani. Ekumenické modlitby v týdnu za jednotu křesťanů jsou 2 - u Katolíků a v Církvi bratrské, v rámci aliančního týdne je u evangelíků, v létě v Drahotuších v husitském kostele a také na Helftýně a na podzim k výročí republiky v hranických kasárnách, v kapli sv. Barbory, tj. 6x v roce a v budoucnu 7x při společné modlitbě s našimi spolubratry. Kéž tomu Pán žehná.

 

 

 

Zobrazeno 184×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio