Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Moje úcta ke svatým

Tento článek je jako odpověď na článek jiný a vyjadřuje můj postoj k této věci:https://jankac.signaly.cz/1811/zrusme-svatoreceni

To, co je zde, je také ve výše odkázaném článku v komentářích, takže chcete - li více rozjímat, rozklikněte si spíš ten článek.

My potřebujeme příklady svatých a jejich následování. Jim samotným naše úcta nepřináší žádný prospěch. Církev nám nabízí příklady, o kterých je si jistá, že jsou v nebi. Ale také místní církev si všímá i těch, kteří zemřeli v pověsti svatosti, jako třeba v naši arcidiecézi příkladně Anička Zelíková nebo P. Antonín Šuránek či v mé rodné farnosti druhý expozita a pozdější olomoucký arcibiskup Mons. Antonín Cyril Stojan. 

Já osobně jsem rád, že zvláštním způsobem mohu ctít sv. Vojtěcha, jehož příklad chci následovat i svým životem (ale příklad, nikoli ho napodobovat ve všem, pouze v jeho ctnostech, které církev vyzdvihuje k následování.) ¨

Stát se svatým není těžké, ale není to taky jednoduché. Náš otec arcibiskup Jan říká jednu důležitou větu: "Kdo se nestane svatým, ten svůj život zbabral." A to je právě podstata následování svatých, že i my se máme stát svatými, jsme k tomu povolání a jistě to nedosáhneme za našeho života, protože hřešíme.

Nicméně máme svůj život ke svatosti neustále obnovovat a očišťovat duši (vyprat své šaty v Beránkově krvi - srov. z knihy Zjevení).

Ještě mám jednu zvláštní zálibu: Rád chodím na hřbitov, protože je to místo, kde jsou pochováni svatí, svatí, které nikdo nesvatořečil, ale kteří se již radují v nebi. 

A jsou tam také ti, kteří čekají před nebeskou branou, aby až se očistí od svých špatností, které nevyřešili během pozemského života, mohli vejít dál. A tito potřebují naše modlitby, aby v klidu mohli ve světle zmrtvýchvstání očekávat druhý Kristům příchod.

Nemusíme se proto rmoutit nad tím, že církev svatá některé povýšila na oltář a slaví je formou zápisu do seznamu svatých, nezávazné památky, památky, svátku či slavnosti, protože Všichni svatí mají svou slavnost 1. listopadu, kdy se čte evangelium ze sv. Matouše, ve kterém nám Pán vykládá blahoslavenství a následně věrní zemřelí mají svou památku, aby se církev upamatovala, že má pamatovat na ty, kteří zemřeli ve spojení s Ním.

Tak věřme v jednu svatou, všeobecnou, apoštolskou církev.

A má-li někdo problém s ostatky svatých, to je jiná kapitola.

Zobrazeno 249×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio