Tak doufám, že to dneska bude krátký, protože to, co tu píšu je totální blbost, tak, prosím, nebrat vážně. Děkuji.
Nemám rád sny a už vůbec ne ty, které si pamatuji nějakou dobu. Je to pro mě známka, že nejsem dostatečně vyspaný a potřebuju kafe, na který potom v závěru bude recept, který si raději nedělejte, ale kolegům z řad ne vždy katolických duchovních jsem ho (ten recept, ne to kafe) dal, tak proč ho tu nenapsat, když už tu píšu ty pitomosti.
Tak nejprve ten sen.
Předesílám, že právě dnes jsme měli ekumenickou snídani a že jsem kolegům duchovním o tom snu řekl pro jejich pobavení a oni se taky trochu pobavili na můj účet. Dodržel jsem při to GDPR a neřekl přímo jména hlavních protagonistů, které jsem ve snu rozpoznal.
On ten sen byl poněkud delší a začínal velmi zbožně a to módní přehlídkou ornátů v jisté farnosti nedaleko Drahotuš.
Možná ten sen byl podvědomou reakcí na můj článek, který jsem napsal nedávno: TENTO
Kněz, který zbožně v tomto snu vysluhoval část mše svaté je farářem oné nejmenované farnosti, která však byla zcela konkrétní. Atmosféra v kostele byla velmi volná, lidé seděli v různých polohách, ale nerušili bohoslužbu. Kněz četl evangelium a po tom, když mělo následovat kázání, přišla k ambonu aktivní konkrétní farnice, ne však ta, která je takto obecně známa a začala kázat. Nic jsem z jejího kázání neměl, ale už po ránu, jak jsem se probudil jsem si zcela uvědomoval, že se mi zdálo o tom, že v budoucnosti zřejmě budou kázat zbožné laičky.
Ano, kdo ví a zná mě, ví, že ten sen mi nebyl zrovna příjemný, ale na začátek společného setkání duchovních, kteří nepochybují o mém katolickém smýšlení to vyvolalo veselí. Doufám, že to byl jediný význam toho snu. Žádný jiný si nepřipouštím.
Inu, sny jsou vždycky záhadou.
No, máme tu necelých 500 slov podle počítadla, tak teď to teologický kafe, ať je co číst.
Oni naši spolubratři a sestry ne katolíci jsou velice sdílní a tak, když jsme byli před létem u evangelíků, musel jsem objasnit význam svého kafe, které piji každý den a od letošního prvního sv. přijímání v Partutovicích převážně z toho hrníčku, na který odkazuje jiný článek: TENTO
Onen hrníček umocnil moje teologické prožívání pití kafe.
Tak tady ten slíbený recept: Piji zásadně turka (když vypiji turka, ubyde na světě 1 muslim, neb turci jsou převážně muslimové; v restauraci ze stejného důvodu piji alžír).
Můj turek obsahuje 2 lžičky kafe jako symbol dvou ryb, kterými Pán Ježíš nasytil pěti tisícový zástup mužů, kromě žen a dětí a 5 lžiček cukru jako 5 chlebů, kterými Pán Ježíš ten zástup nasytil, v součtu 7, když na jiném místě Písma sytí 3000 mužů 7 chleby a několika rybičkami. Obě události z Nového Zákona jsou předzvěstí Eucharistie. Před nekatolíky se to pije takto dobře, protože eucharistii s nimi společnou mít nemůžeme. Kafe zaliji na 3x, aby onen turek byl pokřtěn, ale protože není živý, neříkám u toho křestní formuli.
V žádném případě nejde o žádný magický rituál ani jiný rituál, pouze o rozjímání nad kafem, který si dělám. Opět upozorňuju, že je to totální blbost, která se nemusí následovat, ledaže by vám kafe podle toho receptu chutnalo, o čemž kolegové pijani kafe či bratři nekatolíci výrazně pochybují.
Myslím, že blbostí pro dnešek jsem napsal dost. Sv. Albert Veliký, který má dnes svátek by si mě asi pozval na doučování dogmatické a liturgické teologie a také filosofie.
Tak, prosím, nečíst, ať to není horší.
Ahoj Kristy, je to se mnou pořád stejný. Jen se mírně modernizujem. Však přijeď se podívat. Ty už jsi zatím šťastná maminka. Kéž Ti Pán žehná.
Jé vidíš, a já si říkám, proč se to ani po pěti lžičkách pořádně neosladí a jindy je to sladký, jak cecek.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.