Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Někdy jen jako "povinnost"

Je růžencový měsíc a tak není k zahození nějaké to růžencové téma. Růženec je modlitba, kterou mám velice rád a která formuje můj život.

Jsem také velice vděčný za loňskou pouť do Lurd, Fatimy a Montserratu, která mě nakopla asi nejvíc a od té doby nejvíc jsem se dokázal k růženci dokopat, i když nebyl čas.

Nemohu však říci, že od října loňského roku by se nenašel den v měsíci bez růžence. Občas jsem se nedokopal a občas se ten den našel, nejčastěji před svátostí smíření i několik dnů za sebou, ale vždycky jsem se snažil ta růžence nějako dohnat.

Velký průlom tomu udělal také nový rok 2018, kdy skutečně mohu říci nejméně do včerejšího dne, že každý den jsem dal minimálně 5 desátků růžence denně dohromady a kolem první soboty a 13. v měsíci i celou růži.

Nechci se tím však nikterak chlubit, protože některé mé modlení si chlubení vůbec nazasluhuje. Povšimnul jsem si velice často, že když už mi to šlo tak 4 měsíce, pomodlil jsem se někdy jen z popudu, abych se pomodlil a to je věc, která mě trápí dosud, někdy i víc, než kdybych ten den růženec vynechal.

Ne, nechci vynechávat růženec! Je to modlitba, která sytí můj život a dělá mi velikou radost. Ale moc bych si přál, abych se modlil nejen pro modlitbu. Aby má modlitba nebyla jen zbožnou tradicí či ukázkou rekordů, ale upřímným vztahem k Matce Boží a Jejímu Synu.

Původně jsem si i dal předsevzetí, že podobně, jako jsem porozjímal křížovou cestu pro ministranty, která je někde na tomto blogu (nechce se mi to teď hledat), že udělám podobné rozjímání růžence pro ministranty.

Je moc užitečné a dobré modlit se růženec. Skutečně to zakouším, když se ho modlím. Je to opravdu radost a tak bych chtěl tuto radost dát dál.

Dneska je předposlední den růžencového měsíce a z rozjímání, které jsem si předsevzal nemám ani řádku, ale pokusím se co nejdříve dát to do pořádku a dát do pořádku i svou vlastní osobní modlitbu růžence.

Moc bych si přál, aby se mi to dařilo. Ale víte, jsou s tím velké komplikace.

Zobrazeno 195×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio