Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Básničky, které se nestihly včas

5. 9. 2018 22:46

Už tři čtvrtě roku každý týden se pokouším a hodně dalších lidiček dává dohromady myšlenky z nedělních evangelií do veršů. Článek o tom už jsem psal, teď chci napsat, jak to pokračuje dál. (původní článek)

Také se trochu posunula kvalita napsaného a pojetí také. Od postní doby jsem já osobně, ale postupně i další autoři, jak můžete shlédnout (FATYM.COM), se posunuli od jedné myšlenky někdy i k přebásnění evangelia. Tam už těžko si člověk zapamatuje heslo, leda, že si vybere jeden verš, ale někdy se může naučit celou jednoduchou básničku. Ale i když si tu básničku či básničky jiných tvůrců nezapamatuji, přece jen ten text, který vznikl na podkladě Písma, je inspirativní a jistě formuje.

Už když se začínalo s jednoduchými hesly a když jsem se na začátku seknul do jiného cyklu, napadlo mě hned, že mi nedá velkou práci dělat všechny cykly naráz a zjistil jsem, že mě to baví a pak ještě slavnosti a svátky. Nějakým zázrakem jsem to stíhal i v období, kdy jsem se připravoval na vrchol studia bakaláře teologie. Když totiž rozjímám Písmo, neztrácím čas.

Dokonce mi to šlo tak dobře, že jsem si řekl, že celý projekt, který jsem chtěl pojmout jako nejprve nedělní evangeliář v heslech, tak potom později i díky moudrému výběru církve v rámci liturgické reformy 2. vatikánského koncilu jako střípky z evangelií, protože o nedělích v cyklech A, B i C se čtou synoptičtí evangelisté na pokračování a příležitostně i evangelista Jan, stihnu do konce června. Obzvlášť plodná v tom byla postní doba a také doba před státnicemi.

Pak však přišly prázdniny a zjistil jsem, že to není tak jednoduché ani praktické. Po státnicích jsem musel stíhat to, co jsem kvůli státnicím odkládal a tak jsem o. Markovi posílal zpravidla včas to aktuální a k tomu vždy doplnil na svůj blog i ostatní cykly. Jenže od půli července, kdy začaly dovolené, to začalo vrzat nějak víc a tak jsem zbásnil slavnosti a svátky a neděle dodal jen v aktuálním cyklu s tím, že nějaký ten den dám navíc to, co jsem nestíhal. 

Nakonec do konce prázdnin jsem tak byl pozpátku už 5 nedělí v cyklech A a C a teď na začátku školního roku jsem se rozhodl to pomalu dohnat. Ale opravdu pomalu a postupně. Pořád stejně mě to baví, ale uvědomil jsem si, že všechno má svůj čas. Když to budu dělat pěkně týden po týdnu, mohu z toho mít lepší užitek a také ten výtvor ve větším klidu bude jistě i kvalitnější. Takže předpokládám, že to všechno vyvrcholím o slavnosti Ježíše Krista Krále v listopadu letošního roku.

Tím vznikne dílko trochu šité horkou jehlou a určitě se nějak bude tvořit dál s Boží pomocí. Tady musím říct, že bez Boží pomoci a bez daru od Boha bych to nemohl dělat. Velmi často se mi stává, že ty veršíky mě jdou úplně přirozeně. Jindy však přemýšlím a přemýšlím a pak mě to napadne také. A taky se stává, že se mě občas nelíbí, co jsem vymyslel a pokouším se to domyslet jinak. A nejlepší někdy je, když už to mám skoro hotové, smaže se mi to a musím od znova, protože si nepamatuji hned, co jsem měl pod rukou a vznikne z toho dílko mnohem lepší, než to, co jsem psal před tím. To je zkušenost s tím mým.

Ale také pravidelně si čtu dílka všech ostatních a žasnu, že mnozí mnoho vymysleli mnohem líp a mnohem ladněji a dělá mi to radost a povzbuzení. Pravidelně tak trávím skoro každé nedělní odpoledne nebo večer, takže tato prácička, kterou o. Marek loni na 1. neděli adventní zveřejnil a nadchnul tím mnoho lidí, je užitečným trávením nedělního času.

A ještě bych se chtěl svěřit s jednou věcí: Ještě jako chlapec, když jsem zjistil, že mě baví psát rýmované verše, z nichž z tohoto období většina nikdy nebude zveřejněna, některé básničky si však v tomto blogu můžete najít, chtěl jsem zbásnit také celou Bibli a tím více, když jsem si mnohem později přečetl Popelku Nazaretskou od Václava Renče, která je nádherná a tomu se ani v nejmenším nevyrovnám. A právě v tomto tvoření se tento můj sen pomalu začíná naplňovat.

Budete-li chtět přispět k této aktivitě, posílejte své veršíky P. Marku Dundovi do Vranova nad Dyjí vždy do čtvrtka před nedělí. Já tedy postupně sem dopíšu to, co jsem nestihl během prázdnin od 16. do 21. neděle v mezidobí v cyklech A a C (u 16. jen C).

Jen se omlouvám, že jako mnoho článků v této rubrice, ani tento nebudete moci komentovat, ale klidně mi můžete napsat vzkaz.  

Sdílet

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH) 30. v mezidobí A: Mt 22, 34 - 40

Farizeji vědí, co se děje,
Ježíš, že umlčel saduceje.

Znalec zákona tak otázku má,
že Mistra dostane, naději zná.

Směšná se ukázala jeho lest:
Které přikázání největší jest?

"Miluj Pána Boha celým srdcem,
duší i myslí, celým svým tělem.

To je příkaz první a největší,
druhý, podobný, se tak osvědčí:

Miluj svého bližního jak sebe!
Na těch dvou závisí taky nebe.

V tom je Zákon a proroci též,
jak Boha, bližního miluješ.

Vojtěch Hýbl (VVRH) 30. v mezidobí C: Lk 18, 9 - 14

Někteří jsou spravedliví,
k ostatním však pohrdliví.

Jim patří to podobenství,
které nyní Ježíš poví:

"Dva k modlitbě přicházejí,
k Bohu se tak obracejí,

farizeus a celník jsou
v chrámu pod Boží ochranou.

Modlitba farizeje zní:
Bože, nejsem, jak ostatní.

Za to ti velmi děkuji,
toho celníka lituji.

Desátky správně odvádím,
nesmilním a nepodvádím.

Postím se dva krát za týden,
na zákon myslím každý den.

Celník však byl radši vzadu,
nepozvedl ani bradu.

V prsa se bil a říkal jen:
Hříšný jsem, Pane, nehoden.

Buď ke mně milostiv, Bože.
Ospravedlněn byl kdo, že?

Z toho poučení měj:
přece celník, ne farizej.

Každý, kdo se povyšuje,
ponížení zasluhuje.

Toho, kdo se ponižuje,
jeho láska vyzdvihuje.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio