Z deskové hry celý tábor

Možná z Antiochie či někdo z náboženství zná hru "Cestička do nebe." Tato hra s 57 různými políčky a očistcem, peklem a nebem provázela celý letošní tábor v Pohoři u Oder. Co se týče políček, tak obsahují sedmero hříchů, ctností, blahoslavenství a biblických výroků. Každé políčko většinou někam zavede a za 3 hříchy se dostává do pekla. Vysvobození z hříchu je jediné, odolat pokušení a z hříchu udělat ctnost. Kdo se dostane do nebe, může ostatním hráčům do nebe pomáhat, kdo zas do pekla, pomáhá ostatním do pekla. Je to takový boj mezi nebem a peklem.

V rámci tábora jsme si tedy udělali každý den s množstvím světců, ale také různé exkurze. Tábor jsme začali symbolicky na hřbitově a připomenuli si Kristovo zmrtvýchvstání, bez něhož by nikdo nemohl do nebe. Následujícího dne byla exkurze do pekla, pak podle výsledků dosavadních soutěží si děti mohli odhadnout kolik schodů musí vyjít do nebe do konce tábora. Po tom, co si v pondělí udělali atributy světců a korouhve si tedy vytvořili cestu do nebe. Po exkurzi do pekla jsme se bavili o svatých, kteří zemřeli mučednickou smrtí a jelikož jejich smrt byla celkem dramatická, každá skupinka uspořádala divadlo.

Třetího celého dne jsme využili k výletu na hrad Starý Jičín, cestou navštívili blízké poutní místo u Nového Jičína - Svinec a cestou zpět jsme využili počasí a zastavili se v Odrách na koupališti. Den byl dnem českých patronů, které ostatně skupinky měly ve svých názvech a proto jsme se vydali také na onen výlet. Mohli jsme si uvědomit, že naše země má spoustu skvělých světců, tedy těch, kteří se rozhodli natolik napodobovat Krista, že si je církev jista jejich nebeskou odměnou.

O čtvrtečním dnu jsme se bavili o světcích, kteří nezemřeli mučednickou smrtí, ale zcela přirozeně žili život s Kristem. Den měl být odpovědí na to, jak se stát svatým. Každá skupinka ze čtyř nachystala pro ostatní skupinky stanoviště na motiv nějakého světce. Velmi mě zaujalo stanoviště, kde si skupinka zvolila sv. Filipa Neriho a dala za úkol ostatním vč. vedoucích, kteří si také všechna stanoviště prošli, aby vytvořili náboženskou píseň rýmovanou se dvěma slokami. Jsem básnické střevo, jak ostatně ukázala pokladová hra následujícího dne, kdy děti měli rozhodovat mezi hříchem a ctností pouhým ano nebo ne. Byla -li jejich odpověď nesprávná, odklonila se jejich cesta jinam a šli do slepé ulice, kde jim bylo oznámeno: "Vaše volba špatná byla, skupinka teď zabloudila. Vraťte se zpět, čas je krátký. Nedělejte další zmatky." V boji o poklad už bojovali za poslední skupinku, která na začátku tábora vyhrávala mnohé soutěže a tak se odhadli, že potřebují do nebe mnoho schodků. Nakonec tábora však byly asi v polovině svého vytyčeného žebříku, zatímco ostatním už na poslední celý den chybělo jen málo a po vstupu do nebe mohli své body rozdávat a rozdávali velmi ochotně, takže i poslední skupinka měla v nebi jisté místo.

Ano, dnes tábor skončil a mě už se teď stýská. Podívejte se alespoň na střípky, které budou následovat (ne však ještě dnes, kdy článek vydám). Může to být dobrá inspirace.

Teď se můžete podívat na hru: 

https://www.signaly.cz/fotky/71873

Zde můžete shlédnout část druhé táborové mše:

A chcete-li, můžete si se mnou zazpívat, doporučuji upravený text:

 A to už bude vše, přátelé.