Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Trable s Apoštoláky

Ano, mezi církvemi se občas najdou církve, které zapomínají a to velice zásadně na Boží lásku k nám a na moc Boží lásky, takže nutí své nové členy, aby se vypsali ze své "dřívější" církve a zařadili se tak mezi apostaty.

"Katolická církev a Islám jsou nejhorší vynálezy lidstva", to zaznělo před několika lety z úst jednoho takového farníka, který se nechal zapsat mezi apostaty s tím, že žádné náboženství neuznává a pokud ano, tak apoštolskou církev. Nechci však nikterak ubližovat našim bratřím z Apoštolské církve, protože se jim nedá odepřít, že hledají Krista.

O tom však, jak ho hledají a koho chytají na lep jsem si naposlouchal letošní prázdniny docela dost a vnímám, že tito bratři stejně jako ti, kteří se z řad církve rozhodují stát jejími členy a nechat se překřtít na jinou víru (což ostatně katolická cirkev zásadně nedělá, když někdo z jinokřesťanů chce zcela dobrovolně konvertovat mezi katolíky), že nehledají zrovna šťastným směrem.

Ovšem ani my v tom nemáme zcela čisté svědomí, jak správně hledat Krista a jak ukazovat lásku k bližním. Ta cesta není v žádném případě jednoduchá a vůbec nikdy se neobejde bez lásky.

Když to píšu takto kriticky, je třeba jistě napsat, co konkrétně bych vytknul těm, s kterými jsou trable, tedy v tomto případě s Apoštoláky a zároveň nastínit příčinu daných problémů. 

Každý rok 15.8. slavíme slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Je to krásná v pravdě biblická, nejen dílem církevní tradice, velká slavnost. Škoda však všem křesťanským církvím, které s tím mají problém. Jak jim vysvětlit, že jejich počínání je zcela jistě a zcela zřejmě nepokrytě proti Kristu.

Vždyť Kristus se narodil z Marie, Panny, jak je uvedeno v apoštolském vyznání víry. A to, že se narodil z Marie, Panny berou zcela vážně i jiné církve tradičně zvané jako evangelické nebo protestanské. A že Panna Maria je manželkou Ducha Svatého je tím pádem také jasné. Toto lze zcela biblicky odůvodnit a to jak v zákoně novém, tak i ve starém v předobrazech, že Panna počne a porodí. No jo, jenže když nevěří zákonu a prorokům, jak uvěří?

Panna Maria byla pro Krista důležitá a Ježíš ji nic neodmítne, ani nanebevzetí. A taky naopak Panna Maria nás vede k Ježíši, jak ostatně známe z vyprávění o Káně Galilejské. Když tedy Duch Svatý, když Ježíš, tak také Panna Maria! Jenže pro Apoštolskou církev je to zjevný problém, jak svědčí ti, kteří se chtějí kvůli apoštolské církvi nechat vypsat z matriky.

Ano, a tady je problém i nás katolíků: Díky naši celkem malé a někdy zmatečné úctě k Panně Marii, díky našemu malému zájmu o věřící, kteří jsou ve víře oslabeni, kteří ji pořádně zatím moc nežili, nenalezli správný obsah a nechají se klidně zlákat někým, kdo se jim snaží namluvit jiné evangelium, než to, které církev hlásá a od apoštolů hlásala na rozdíl od Apoštolské církve, kterou zcela zjevně nezaložil Kristus, ale lidé, kteří chtěli o Kristu přemýšlet jinak, než církev a pokud možno poukázat víc na nově vynalezenou cestu, která bude jistě širší, ale jak z evangelia víme, tak je to zrovna ta nesprávná.

Ano, Ježíš jako náš spasitel a Bůh je důležitý, ale není bez Otce a Ducha Svatého, ale také bez Panny Marie, není bez apoštolů, není bez církve, není bez společenství, není sám, není jen pro mě, ale je pro nás pro všechny a zároveň pro každého zvlášť a nedá nám všechno, co si zamaneme, ale jen to, co sám chce. Chceme-li hledat Boží vůli, ptejme se Otce. Ježíš mluvil s Otcem. Inspirujme se u Ježíše, vždyť on přijal naše tělo, žil náš život a jeho máme následovat. Vzývejme Ducha Svatého, vždyť tím Duchem byli naplněni apoštolové a On inspiroval pisatele Písma, které je pro nás hlavním zdrojem Božího zjevení.

Ale také prosme o přímluvu Pannu Marii, vždyť ona byla ve večeřadle s apoštoly, jak o tom svědčí Písmo. Apoštlové se modlili, byli neustále napojeni na Krista a jejich modlitba trvá, vždyť o tom čteme ze svatých Písem. Proč by tedy nebyla jejich přímluva u Boha možná? Je nějaký problém s tím, že ti, kdo jsou v nebi, jsou u Otce a přimlouvají se? Jak by v tom mohl být problém?

Ale je a ne malý. Musíme zodpovědět ještě mnoho otázek, abychom poznali, že v církvi, kterou žijeme už můžeme prožívat malé nebe. V Bibli čteme mnoho příběhů z života. Náš život jimi může být často inspirován a měl by být inspirován řečí Božího zjevení. 

Když Ježíš mluví o nebeském království, zve nás tam po smrti, není to rozhodně tak, že po smrti dlouho nic a pak poslední soud. Dává nám jasné směřování našeho života a směr, který je aktuální. Máme čekat na příchod ženicha s lampami i olejem, jak říká jedno podobenství. Těžko bychom olej kupovali v noci a včas se dostali dovnitř. Lotrovi na kříži z Lukášova evangelia Ježíš říká: "Ještě dnes..." A tím dnes rozhodně nemyslí ani zítra ani tisíciletí spánku.

Je snad samozřejmý dar jazyků? Dar jazyků je, ale nemá ho každý. Tento dar je pro službu společenství a je velice vzácný a krásný. Velice hezky o něm píše sv. Pavel. Dar jazyků však není pro nějaký stav, kdy o sobě nevíme, kdy jsme v tranzu či děláme nějaké ne normální věci, abychom upozornili na sebe. My přece máme svědčit o Kristu a to neděláme, když dáváme na odiv nesrozumitelná gesta.

Nebo je snad samozřejmé, že musím být zdravý? Když uvěříš v Krista podle náš, uzdravíš se. Dobře se tak láká na víru, ale ona to nemusí být pravda. Nemoc není nutně Boží trest za nějaký hřích, jak čteme v evangeliu a uzdravení je jistě záležitostí víry v Krista, jak to čteme. Ale v realitě evangelia je také, že vás budou tupit a pronásledovat a kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Písmo je plné příběhů, které běžně prožívali lidé a může inspirovat i náš životní příběh, který si píšeme pro věčnost.

 

Chtěl bych vidět Krista, který hlásal evangelium a potřeboval k tomu silné mikrofony a velké množství aparatury. Katolická liturgie je střízlivá a pestrá k tvorbě společenství i hlásání evangelia. Obejde se i bez nástrojů, ale ne bez eucharistie, Krista, který živí společenství.

Nechci tím nikterak říci, že kdo přijal evangelium skrze apoštolskou či jinou církev je na špatné cestě. Každý z nás je na cestě a každý člověk hledá Boha. My jsme povinni hlásat evangelium - běda, kdybychom ho nehlásali. Tuto povinnost na sebe berou i Apoštoláci a berou ji jistě zodpovědně.

Ale hlásání evangelia by nemělo a nemůže přinášet rozkol. Pokud tedy někdo se odváží tvrdit, že katolická církev je dílo ďáblovo či že papež, (který má od Krista moc být první mezi biskupy, což rozhodně neznamená podle evangelia mít pocty vítěze, ale být služebníkem všech), je na tom podobně, pak je třeba se za takového člověka modlit a obětovat, aby nalezl ve svých bližních Krista a lépe hlásal evangelium o Boží lásce.

Z jakého popudu jsem napsal tento kritický článek, nebudu příliš konkretizovat, ostatně napsal jsem to už na jeho začátku. Nejednota křesťanů je velký trapas pro církev. Kristus se modlil za jednotu. Také my se za to můžeme modlit.

 

Za pár dní mě čeká duchovní cvičení, při němž rád vzpomenu na ty, kteří hlásají evangelium, ať ho skutečně hlásají v duchu Kristově.  

 

Zobrazeno 1634×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Zatím vidím, že se to líbí jen katolíkům. Je to dobře, nebo je to škoda? Docela bych se těšil, kdyby se mi dostalo odpovědi od těch, kteří to vnímají jinak a kteří vidí katolickou církev skutečně jako problematickou víru, která je pro ně příčinou, že mnozí nemohou a nechtějí uvěřit evangeliu. Katolíkům se dá taky mnoho vyčítat, ale každý ví, že mám svou víru rád, takže bych určitě nenapsal článek "Trable s katolíky" či něco podobného. Kdyby někdo něco takového napsal, neváhal bych v modlitbě a nebál bych se hájit svou víru. Nepředstavuji si však levná témata, jako jsou církevní restituce, upalování čarodějnic, zneužívání dětí kněžími...

inspra

Ten článek se mi moc líbí..je trošku jiný, než jak obvykle píšete.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

V čem jiný? Že zde nejsem nadšený pro ekumenismus? Inu s ekumenismem jsou zkušenosti i špatné. Na dlouhou dobu po jedné ekumenické bohoslužbě jsem byl vůbec zablokovaný proti jakékoli jiné církvi, ale jako pastorační asistent jsem si více uvědomil, že je potřeba vždy jednat s láskou a laskavě vyslechnout i odpůrce. Také sv. apoštol Pavel měl jistě jisté zkušenosti, když v jednom ze svých listů píše: "Kovář Alexandr mi způsobil mnoho zlého..." Když jsem dopsal tento článek, uvědomil jsem si tu větu a tak trochu jsem se zeptal: "V čem?" A pak mě napadlo, že to byl jistě dobrý kovář, ale se svou vírou asi dělal sv. Pavlu potíže.

inspra

Ne, spíš myšlenkově více teologický, beroucí v úvahu různé alternativy při zapojení rozumu.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Jo, to mě říkali na fakultě už při obhajobě bakalářské práce, že je tam málo teologie. Tak se snažím polepšit.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

No, nikdo z Apoštoláků zatím nic nenapsal, tak něco oficiálního z jejich webu. Fakt síla, čemu věří. Možná radši nečíst, ať nejsou zmatky: https://apostolskacirkev.cz/cemu-verime/verouka

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio