Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Mlčení při mši

Pojďte a trochu si odpočiňte... To se Pánu Ježíši lehce řekne.

Zažívám teď chvíle únavy. Měl jsem krásnou, leč náročnou dovolenou. Po takové dovolené se ještě pár dní dospává. Minulou neděli, tedy hned po táboře, jsem byl buzen při mši sv., abych vstal na evangelium. O slyšení homilie vůbec nemluvím. To se mi podařilo až na druhé mši, která byla slavnostní k Nanebevzetí Panny Marie, když jsem se musel starat o kadidlo. Byl při ni i křest, potom křestní hostina...

Pondělí jsem si tedy stanovil, že v rámci možností udělám jen pastorační povinnosti a trochu si odpočinu. Jenže byl fatimský den a farního muže Svaťu máme v nemocnici a bylo třeba jej také navštívit. Při návštěvě nemocného to bylo krásné, pak jsem na kole dojel k autobusu, bylo vedro, tak co se namáhat dlouho jízdou do Soběchleb. Vzal mi i kolo. Při mši jsem se cítil fajn, ale když jsem ujel pár kilometrů na kole, únava se dostavila a byl jsem rád, že jsem nějak dojel do Drahotuš. Jel jsem už za tmy a bylo dobře, že nebyl velký provoz.

V úterý jsem se rozhodl pro zpověď. Ještě jsem také navštívil pana Svaťu, abych mu předal nutné věci. Věděl jsem už, že si v nemocnici poleží celkem dlouho. Také se lékaři tázali po jeho příbuzných a tak jsem mu naznačil možnost přijetí svátostí církve a domluvil jsem se s panem děkanem na čtvrtek po mši v Hranicích. Kněží prožívají totiž dovolené a někoho sehnat není jen tak. Mši sv. k vigilii nanebevzetí Panny Marie jsem opět jako loni prožil ve Vidči.

Středa byl slavný den sv. zpovědi. Pak jsem jel do Olomouce. Včera večer jsem měl zmeškané hovory a tak jsem se dozvěděl, že v příštím týdnu bude pohřeb v Partutovicích, nicméně to budu na duchovní obnově. Nasměroval jsem je tedy přímo k panu děkanovi, jelikož jsem nebyl přítomen na faře, až odpoledne. Také pracovníci městského úřadu ze sociálních věcí se zajímali o pana Svaťu, tak jsem jim řekl, že přijedu za 2 hodiny. Odpoledne jsem si pak připravoval adoraci, před níž jsem udělal bohoslužbu slova a podle pověření biskupa  a dovolení faráře jsem podal sobě i jiným sv. přijímání. Pak jsem prožil společenství evangelizačních buněk.

Ve čtvrtek po mši sv. v Hranicích pan Svaťa přijal svátosti církve. Bylo to hutné a rychlé. Ve volném čase, než jel autobus jsem si opatřil na faru něco k jídlu. Od pana děkana jsem se dozvěděl o pohřbu v Drahotuších, který ještě před dovolenou stihnu. Povinnosti jsem vykonával poklidně, žádný velký spěch.

Páteční den jsem po mši sv. v Hranicích věnoval úklidu a psaní ohlášek. Na pana Svaťu v nemocnici jsem si čas neudělal i s tím, že má vše, co potřebuje a že jej jistě navštívi jistí přátelé z CB. Slíbili to. Ale sliby se slibují...

A teď sobota, o které píši. Nevím proč, nebylo mi dobře. Ostatně to už ani včera ne. Po snídani jsem navštívil kostel, kde uklízely farnice a pak šel sbírat švestky. Bolavé klouby jsem si namazal, aby se mě to dělalo líp. Nevyšlo to. Lépe moc nebylo, tak jsem zanechal sbírání, protože už bylo horko a chvíli odpočal. Odpoledne jsem se rozhodl zalehnout do postele, snad bolesti ustanou. Po chvíli ležení však volal pan Svaťa, že ho musím nutně navštívit.

Tak jsem teda vstal. Rychle jel do nemocnice. Vůbec jsem se necítil bezpečně, nemohl jsem držet řidítka, ale nějak jsem je udržel. Bylo to v čase, kdy končila mše sv. v nemocnici a já už jsem věděl, že mě Pán volá na mši, když jsem potkal pana kaplana a ten mě nesmírně povzbudil. Pár slov stačilo, abych nepřišel za nemocným ztrápený a zničený bolestí.

Přišel jsem tedy rád. Když jsem však vyslechl jeho potřebu, rozhodl jsem se mu vyhovět, nicméně, když to v obchodě neměli, byl jsem naštvaný, že jsem přijel skoro zbytečně, že mě to stálo hodně času a tak, ale nedal jsem svou nevoli znát. Návštěvu jsem dokončil, rozloučil jsem se na nejméně týden, protože také potřebuji dovolenou a hlavně duchovní cvičení a navíc jsem byl nervózní, když mě volal zpět, aby mi připomenul, co mu leží na srdci a za 13 mimut měla být mše sv.

Tou návštěvou mě přibilo ještě pár povinností a žádný čas na odpočinek, který si mé tělo prostě vyžadovalo a to dost důrazně. Navíc zdržením jsem nestihl jít na mši sv. ministrovat...a to bylo dobře. Odpočinek, který si tělo žádalo, jsem realizoval na mši sv. v lavici.

Byl to velký odpočinek. Jako by mi Pán říkal a tak jsem to i cítil: teď jen mlč a poslouchej... Nebyl jsem schopen zpívat, nebyl jsem schopen rovně stát a do toho jsem ani nemluvil, jako bych zapomněl, co se všechno má odpovídat. Mlčel jsem, byl jsem v klidu, jen jsem poslouchal a když se mělo stát, jsem se symbolicky postavil, ale každé stání bylo dlouhé. Ovšem na rozdíl od minulé neděle jsem při mši byl bdělý a chtějící si odpočinout. A musím říci, že tento odpočinek se podařil. Jediné, co jsem promluvil při mši sv., tak všem sousedům: "Pokoj vám".

Pak bez jakýchkoliv rozhovorů jsem opět nasedl na kolo a vědom si toho, že toho musím ještě hodně stihnout, jsem jel hned za paní Jaruškou ji osobně požádat o návštěvu pana Svati. Nebyla však doma a tak jsem jel opět na farní zahradu dosbírat švestky, protože už nebylo takové horko. Dělal jsem to s nutností to udělat, ale vždy tak po 20 minutách jsem si dal krátkou pauzu na odpočinek. V ní jsem vyřídil i Svaťovy potřeby. Říkal jsem si, že sbírat budu max do sedmi a pak si půjdu odpočinout ke zprávám. A udělal jsem tak. Spát jsem šel v obvyklou dobu s výhledem, že zítra bude líp...

Ano, noc byla lepší, probudil jsem se do krásného dne, který je zasvěcen Pánu a už se na Pána těším. Včera jsem sice prožil v Hranicích předvečer neděli v tichu, dnes budu slavit na plno a těším se na Sv. Hostýn, kde za chvíli budu s částí své rodiny.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio