Možná se Vám bude zdát ten článek povědomý, ale už je to pár let, tak to nikomu moc nepřijde. Kdyžtak se podívejte do tohoto odkazu a jistou podobnost v tom naleznete: https://vvrh.signaly.cz/1107/moje-prvni-kytice-od-deti.
Dnes, tj. neděle 17.6. bylo první svaté přijímání v Partutovicích a živého Krista přijalo 5 dětí: Adriana, Markéta, Vendulka, Martin a Eliška. Poctivě se připravovali celý rok s o. Radomírem, občas jako pastorační asistent jsem přiložil ruku k dílu této přípravy, nicméně až na Elišku, které jsem vytvářel náboženství jen ve 2. třídě a Adrianu, která z nich je nejstarší, již páťačka a kterou jsem do 2. třídy též učil, pak mě vystřídal o. Petr a loni o. Radomír, jsem je učil jako partu čerstvých školáků.
Musím říci, že mě překvapili podobně jako tenkrát potštátští, akorát po partutovsku, tj. trochu v soukromí hostiny po prvním sv. přijímání, kde se všechny partutovské rodiny sešly k oslavě (Eliška je ze sousedního Olšovce), která je v Partutovicích tradiční, ač po prvé ve školní jídelně místo Fojtíků.
Nebývá zde první sv. přijímání každý rok, ale o to větší je to slavnost a slaví se to také posezením všech rodin u nedělního oběda.
Zmíněnou skupinku jsem měl také velmi rád, jako ostatně většinu skupinek, protože byla perfektním kolektivem a náboženství s nimi mě bavilo, i když občas mělo nějaké ty vyrušovatele, ne však nikoho z výše zmíněných (to jsou samí vzorní žáci alespoň co se poslušnosti týče).
Zítra společně pojedeme na školní výlet a už teď se na ně moc těším, protože tu radost z prožité chvíle s Pánem jistě budou rozdávat i mezi ostatní spolužáky z ostatních škol, které budou zastoupeny ve výletním autobuse, který bude směřovat do Bílé Vody k výrobě hostií a na poutní místo Zlaté Hory.
Dárek jsem neočekával, dost velkým dárkem pro mě bylo pozvání na hostinu, nicméně dostal jsem podobný jak o. Radomír a každý v oblíbené barvě: o. Radomír světle zelený a kytici, já zase tmavě žlutý, tak do oranžova, který níže uvidíte. Je velmi praktický a kdykoli si dám kafe nebo čaj z tohoto hrníčku, vzpomenu si rád na konkrétní děti, které se sami podepsaly.
Také jsem asistoval při prvním přijímání Božího těla a tím to pro mnohé děti skončilo.Už jsme je v kostele neviděli.Přání a domlouvání babiček bylo splněno ale život mladých lidí je o něčem jiném.Jen zlomek těch se vrátí do svého ovčince.
Ano, Pavle, můžeš mít pravdu. Ale Pán dává každému šanci a proto církev vychází vstříc a i když nám rozum říká, že není pravděpodobné, že budou některé děti pokračovat, vidí naději právě v Tom, koho přijímají. První svaté přijímání je po křtu a první sv. zpovědi prvním krokem, kdy si děti uvědomují, že jsou v církvi doma a Pán Ježíš je jejich přítelem, nebeský Otec otcem a Duch svatý to spojuje láskou Otce a Syna. Po prvé přijímají a po prvé mohou rozdávat.
Tak dnes jsme měli školní výlet, k tomu foto bude zítra, byl velmi vynikající a také po prvé jsem pil z darovaného hrnku, tak jsem na děti dnes myslel celý den od 5:30, kdy jsem pil kolu z toho hrnku přes 6:25, kdy jsem je viděl po celou dobu k 17. h., kdy jsme byli pospolu při výletě až dále k 17:30, kdy jsem si do toho hrníčku udělal kafe, ale i před tím, když jsme s dětmi pojídali třešně a hrníček jsem použil na pecky a mezi každým použitím vždy umyl. Skutečně praktický to dárek.
Slíbené fotky z výletu: https://www.signaly.cz/fotky/71265
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.