Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Preface svátku sv. Vojtěcha

Jsem velmi rád, že v novém vydání Českého Misálu do jeho dodatků byla zařazena i preface k sv. Vojtěchovi. Když prožíváme mši sv., tak orace jsou často stranou naší pozornosti. Těžko bychom vypověděli, co se kněz modlil při vstupní modlitbě či modlitbě nad dary nebo i k modlitbě po sv. přijímání. O modlitbě přímluv v tomto ohledu raději nemluvě, protože ono "Prosíme, Tě, vyslyš nás!" jsme často schopni odpovědět na kde co. Také preface, která uvádí eucharistickou modlitbu se nám může zdát na oko stejná. Většinou největší naše pozornost je věnována kráse kněžského kázání. Právě proto chci dnes upozornit na tuto novou a krásnou prefaci o mém patronovi, neboť také vyznívá jako krásná modlitba, ve které vkládáme svou pozornost na to, co Bůh učinil skrze sv. Vojtěcha: 

"Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
a dnes abychom ti děkovali také za svatého Vojtěcha,
prvního biskupa z českého rodu.

Tys ho vyvolil,
aby budoval a vedl tvou církev:
svým životem a kázáním ji stále volal k obrácení,
v síle Ducha Svatého přemáhal zlobu a nenávist,
svým příkladem ukazoval cestu odpuštění a lásky.
Jako služebník dobrý a věrný
vlastní krví vydal svědectví
při hlásání evangelia tvého Syna,
našeho Pána Ježíše Krista.

Skrze něho tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ..."

Zdroj: http://m.liturgie.cz/misal/08sanctoral/04_23.htm

Zobrazeno 472×

Komentáře

dromedar

@VVRH To nemá se zbožností nic společného. Je to o osobním nastavení.

Jedna patrně málo uvěřitelná, která by to ale mohla trochu vysvětlit: řadu let - teď už to naštěstí neplatí - jsem nebyl pořádně roztržitý ani při jednom kázání, které jsem slyšel. Byla to hrůza, protože mi bylo dáno po většinu života poslouchat opravdu hrozná kázání. Ptal jsem se s tou písničkou-nevím-od-koho: "Je to trest či velmi vzácný dar?"

Ve skutečnosti to nebylo ani jedno. Ze všeho nejspíš by se snad dalo mluvit o charakterové vadě. Když poslouchám kázání, jako zuřivý pes číhám na bludy a nesmysly. Pochopitelně se zpravidla dočkám.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Díky za svědectví. Já právě proto věřícím mnohdy zdůrazňuji, že to, jak kněz káže, rozhodně není podstatou mše svaté. Mši svatou nedělá kázání, ale Kristova živá přítomnost mezi námi skrze eucharistii. Proto také mnohem podstatnější jsou často opomíjené orace, které všechny volají k Otci skrze Syna v Duchu svatém. Mnozí věřící spíše reagují stádovitě na liturgické postoje a nejsou pozorní k tomu, co se vlastně děje a jako vrchol "divadla mše svaté" vidí právě kázání, kterým jsou buď nadšeni či znechuceni, ale často neví ani, co bylo jeho obsahem a právě podle toho a hlavně podle délky onoho mnohdy posuzují dobrotu kněze, což je samozřejmě nespravedlivé, protože kněz nám při mši svaté dává mnohem větší dar. Samozřejmě jsou mezi věřícími i jistí, kteří se snaží mši svatou prožít jako dar.

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio