Čas vděčnosti

Tak, Bohu díky. Letos to vyšlo tak, že každý měsíc 1 předmět, vč. dneška. Mám velikou radost z "ubývajících" studijních povinností. Teď už mě jen čeká připravit se na vrchol, který určitě bude náročný. Jako první se to dozvěděla moje maminka, která mě poslední dobou drží na modlitbách.

Ale stejně musím poděkovat trpělivosti vyučující předmětu Integrace žáků se specifickými potřebami, neboť ve mně probudila větší zájem o tuto problematiku a nikterak neustoupila z požadavků, které klade na své studenty. Zcela poctivě mi vytkla mou studentskou nedbalost, když kolokvium s nejistým výsledkem odkládám na poslední chvíle. Pro žádného studenta to není dobrá cesta, protože z toho plynou veliké nervy "jak to dopadne" a otázky "co když to nedopadne?" 

Teď už vím, že to dopadlo dobře, ale tím mé povinnosti rozhodně nekončí, ale teprve vrcholí. A tak v následující modlitbě růžence chci myslet i na všechny nás, studenty, kterým teď už pomalu začínají velmi důležité chvíle.

Díky i všem, kteří mě drží na modlitbách, protože vím, že bez Boží pomoci bych to opravdu nedal.

Nekončí tím tato rubrika, pokusím se zde dát alespoň trochu toho, co jsem během studia načerpal, ale to bude docela trvat, protože těch seminářů nebylo zas až tak málo a vzhledem k mým výsledkům musím vybrat taky ty lepší, aby to bylo použitelné pro další. Mě také během studia pomohlo mnoho mých kolegů svými zpracovanými pracemi, ze kterých jsem občas čerpal více, než z primární literatury.

Teď však bude na čase to, co jsem zanedbal, alespoň co to půjde, dohnat a s Boží pomocí být více tím, který život s Bohem bere mnohem vážněji a hlouběji a dokáže žasnout nad tím vším, co je kolem nás.